Podle staré pověry se má Štědrý den oslavit štědře, neboť čím více chodů, tím více obilí bude na poli. Pojďte s námi nahlédnout do minulosti a zjistit, proč se v tento svátek jedlo tak, jak se jedlo. Takhle to kdysi vypadlo u stolů našich předků!
Vánoce bez kapra jako postního jídla by si uměl představit jen málokdo, vždyť ryba je tradičním symbolem křesťanství. V chudších krajích a v oblastech bez větších řek si lidé pekli ryby ve zvláštních hliněných formách. Když už se kapr na stole „těch movitějších“ objevil, nikdo si nezapomněl schovat pár jeho šupinek. To mělo pomoci v hromadění peněz a zároveň přivábení štěstí do domu. Jenže kapra, stejně jako polévku připravenou z jeho částí, si nemohlo dovolit mnoho rodin…
Od ryb k luštěninám
Nebylo-li možné z finančních důvodů podávat pravou rybí polévku, všem zachutnala i zasmažená - hrachová, čočková, bramborová nebo nudlová. Ovšem vždy s houbami! Těch bylo v lesích požehnaně a platily za dobré koření, které ochutí i mdlé pokrmy. Navíc se považovaly za prostředek proti nemocem. Které sváteční jídlo by se bez nich rozhodně neobešlo?
Tradiční kuba, zvaný také černý (připravován z krup a hřibů modráků) platil za levné, chutné a vydatné jídlo. Kromě hub do něj neodmyslitelně patřil i česnek, který měl chránit rodinu před čáry a temnými silami. V každém soustu se tedy skrývala jakási ochrana. Ovšem kromě ní se hodně myslelo i finance.
Další součástí štědrovečerního menu byl hrách. Jeho kulatá zrnka se považovala za symbol bohatství. Lidé ho jedli jen s cibulkou, ale výjimečně se doplňoval alespoň lžičkou kysaného zelí – na podporu zdraví.
Sladká tečka
Když přišel čas na dezert, všude zavoněl buď klasický jablečný závin, nebo pečivo z kynutého těsta. To má schopnost zvětšovat objem, takže symbolizovalo dostatek peněz v příštím roce. Pečivo se polévalo mlékem a sypalo perníkem. Peklo se zásadně z mouky vlastní úrody, aby přišel hojný rok.
Vánočka tvořila součást štědrovečerní nadílky. Byl to dar velmi vítaný, protože bílé pečivo s rozinkami se peklo jen vzácně. Pokud se do přípravy pustila chudá hospodyňka, aby měla čím obdarovat své blízké, použila na výrobu bramborové těsto. Tahle sladkost byla symbolem nového života a plodnosti. Louskaly se také ořechy, rozkrojovala jablka, ze kterých se věštilo. Oblíbené bylo i sušené ovoce – takové „cukroví“ z vlastních zdrojů.
A co vy, nezapomenete letos na hrách a česnek? Raději nešetřete, ať vám příští rok nic nehrozí a máte se dobře!
Sledujte nás na sociálních sítích:
