Mýty kolem pití kávy

V souvislosti s kávou panuje ve společnosti celá řada mýtů a pověr. A protože je káva po celém světě tolik oblíbená, zaměřili se na ni (respektive na její vliv na náš organismus) i vědci.

Takže co o kávě páni odborníci vypátrali a jaké mýty se jim povedlo vyvrátit?

Káva a krevní tlak

Zaměřme se nejprve na tolik proklamovanou škodlivost kávy na naše zdraví. Je třeba zdůraznit, že při posuzování vlivu kávy na náš organismus je nutné zohlednit celou řadu faktorů, jako jsou například zdravotní stav konzumenta, množství kávy, kterou vypije, ale také její kvalita. Obecně se dá říci, že čtyři šálky (někdy se udává až šest) kvalitní kávy zdravému člověku neublíží.

Před kávou byli vždy varováni kardiaci a pacienti s vysokým krevním tlakem. Jak se ale ukazuje, ani tito lidé (pokud jim to lékař výslovně nezakáže) se nemusejí svého oblíbeného nápoje zcela vzdát. Rozumná konzumace kávy tlak dlouhodobě nezvyšuje. Studie ukázaly, že i lidem s nízkým tlakem, jimž bylo všeobecně pití kávy doporučováno, se po krátkém čase (a přechodném, velmi mírném zvýšení) krevní tlak usadí na svých původních hodnotách – tělo si totiž na přísun kofeinu rychle zvykne a už na něj nepůsobí.

Co dokáže kofein

Kofein je alkaloid, který je schopný navázat se v organismu na adenosin, tedy látku, jež se v mozku tvoří při únavě či před spaním. Kromě toho se díky němu zvyšuje tvorba adrenalinu, mozková činnost, prohlubuje dýchání, zrychluje srdeční činnost, ale také odbourávání zásobních cukrů ve svalech nebo metabolismus (díky zvýšené sekreci žaludečních šťáv). Navíc zapříčiňuje zvýšenou produkci dopaminu, jenž navozuje pocit štěstí.

Kofein ale dokáže – přeženeme-li to s ním nebo jsme-li na něj citlivější – mít i nežádoucí účinky. Ty se projevují například neklidem, bušením srdce, rychlým dýcháním, třesem končetin, nesoustředěností, nervozitou, pocením nebo ztrátou jemné motoriky. Někteří lidé nedokážou kofein metabolizovat tak rychle jako většina populace, a tak jeho účinky pociťují s větší (mnohdy právě nežádoucí) intenzitou a mnohem déle. Mimochodem, tvrzení, že mléko v kávě účinek kofeinu „neutralizuje“, je mýtus. Mléko v kávě pouze tlumí jeho působení na žaludeční stěnu a rychlý nástup účinku kofeinu.

Káva vs. zelený čaj

Zelený čaj je skvělým antioxidantem, respektive řadu antioxidantů obsahuje. Co vás ale možná překvapí, je skutečnost, že poslední studie ukázaly, že káva obsahuje mnohem více antioxidantů než zelený čaj (a i než například kakao). Vědci dokonce odhadují, že káva může našemu organismu dodávat až 70 % antioxidantů, které přijímáme v potravě.

Co jste možná ještě nevěděli o kávě

• Jeden z výzkumů uvádí, že káva je jeden z nejlepších léků na kocovinu (popravdě řečeno tohle věděla většina z nás i bez odborného posvěcení).
• Káva sama o sobě nezpůsobuje dehydrataci, do pitného režimu se přesto nezapočítává. Má mírně diuretické účinky.
• Těhotné či kojící ženy si mohou podle některých odborníků bez výčitek svědomí dopřát šálek kávy denně.
• Není pravda, že se káva bez kofeinu (včetně rozpustné) nevyrábí z kávových zrn.
• Káva sice zlepšuje trávení, ale lidé s žaludečními či dvanácterníkovými vředy by ji konzumovat neměli.
• Některé studie naznačují, že káva snižuje riziko onemocnění cukrovkou či Alzheimerovou chorobou.
• Káva dokáže zmírnit bolest svalů po zvýšené zátěži.