V posledních letech stoupá zájem o český česnek. Podle častého názoru je domácí česnek ten nejlepší, tedy nejvýraznější. Redakce časopisu dTest proto do laboratoře poslala celkem 17 balení česneku z různých zemí s cílem zjistit, jak se liší jeho kvalita v závislosti na zemi původu.
Bez česneku to nejde
Bez česneku se neobejde žádná ze světových kuchyní. Nepostradatelný je pro Čínu, Itálii nebo Španělsko. Velmi oblíbený je také u nás, o čemž svědčí i jeho spotřeba: podle posledních údajů z roku 2018 Češi za rok zkonzumovali zhruba 9000 tun česneku, ale sklidili pouze 2624 tun. Rozdíl mezi tuzemskou produkcí a spotřebou tak vykrývá dovoz, nejčastěji právě ze Španělska, Itálie, Egypta a také Číny.
Zájem zákazníků o český česnek citelně roste. Sháňku po něm posílily i obchodní řetězce, které jej v reakci na spotřebitelský trend nabízejí a často prezentují jako zvlášť kvalitní zboží a jeho domácí původ zdůrazňují. S příchodem čerstvé česnekové sklizně jsme se rozhodli ověřit, zdali je tento předpoklad pravdivý.
Je český česnek opravdu tak kvalitní?
Na konci srpna, kdy nákupy probíhaly, se do testu podařilo získat 8 českých, 5 španělských, 2 italské a 2 čínské vzorky. S čínskými byly z hlediska nákupu největší problémy – zatímco zbylé vzorky byly vícestroužkové, v případě vzorků z Číny byly k dispozici jen speciální jednostroužkové, které bohužel co do síly štiplavosti nejsou plně srovnatelné s ostatními.
Česnek byl v testu hodnocen z hlediska intenzity štiplavosti, obsahu pesticidů a nežádoucích těžkých kovů. Štiplavost česneku laboratoř zjišťovala mimo jiné měřením koncentrace alliinu – výchozí látky pro vznik typických štiplavých sloučenin. Podle odborné literatury se jeho množství v česneku pohybuje od 0,2 do 2 %. Do tohoto rozpětí se vešly všechny vzorky testu. Koncentrace alliinu se u nich pohybovala od 0,6 % (6 g/kg) u čínského česneku značky Best From Nature po 1,47 % (14,7 g/kg) v případě španělského zástupce značky Ajos Bony. Když se zprůměrovaly jednotlivé česnekové „národnosti“, tak největší obsah alliinu měly italské vzorky (12,9 g/kg), následované španělskou (12,7 g/kg), českou (10,7 g/kg) a jednostroužkovou čínskou (7,2 g/kg) produkcí.
Přítomnost těžkých kovů
Druhá část testování se zaměřila na chemickou bezpečnost vzorků. Laboratoř zkoumala přítomnost těžkých kovů, a to kadmia, olova, arzenu, rtuti, mědi a chromu, a přinesla dobré zprávy. Arzen, chrom a olovo vzorky neobsahovaly vůbec. Měď a rtuť se sice našly u všech testovaných, ale aktuální legislativa jejich výskyt v česneku nijak nelimituje.
Posledním sledovaným těžkým kovem bylo kadmium, jehož obsah je v zelenině limitován. Objevilo se jen u pěti vzorků (tří českých a obou čínských), ale i v těchto případech představovalo množství obsaženého kadmia maximálně polovinu povoleného limitu. Nejvyšší hladinu kadmia laboratoř zjistila u čínského vzorku značky Touch of China, který proto dostal uspokojivé hodnocení. Všechny zbylé vzorky odešly nejhůře s dobrým výsledkem.
Pozor na pesticidy
Závěrečnou zkouškou, kterou česnek musel projít, bylo prověřování přítomnosti sedmi set různých látek proti škůdcům. Výsledky můžeme označit jedním slovem za vynikající, na rezidua pesticidů jsme narazili pouze u tří vzorků: španělských česneků prodávaných pod značkami Albert/Albertova tržnice a A.Net a české značky Český česnek. Ve všech třech případech jsme našli po jednom pesticidu, vždy se jednalo o povolené látky a jejich koncentrace dosáhly nejvýše na desetinu povoleného limitu. Ve zbylých čtrnácti vzorcích laboratoř žádné pozůstatky nenalezla. Testy tak potvrdily, že i česnek z Asie dokáže vyhovět evropským požadavkům.
Zdroj: www.en.wikipedia.org/wiki/Garlic, www.dtest.cz/test/cesky-cesnek-cesnek-sit/91422
