V souvislosti s koronavirem a sezonou akutních respiračních onemocnění připravila Česká lékárnická komora přehled vhodných preventivních opatření a možností podpůrné terapie vedoucí ke zvýšení nespecifické imunity. V rámci těchto doporučení uvedla farmaceutka PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D., z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity Brno mimo jiné betaglukany.
Betaglukan a jeho kvalita
Betaglukany jsou unikátní přírodní komplexní polysacharidy, schopné podporovat obranné reakce organismu proti bakteriálním a parazitárním chorobám. Na našem trhu je doslova záplava produktů ve formě doplňků stravy. Jak tedy vybrat ten pravý, kvalitní, účinný produkt s betaglukanem?
Čistota
Ze všeho nejdůležitější, a přitom často opomíjená, je čistota nabízeného betaglukanu. Prof. Dr. Václav Větvička, prezident Mezinárodní společnosti pro výzkum glukanu experimentálně dokázal, že preparáty obsahující pouze rozdrcenou houbu mají minimální (pokud vůbec nějakou) účinnost. V případě kvasnic platí to stejné, jinak by bylo čisté droždí již dávno lékem a Češi jakožto národ pivařů, milujících bramboračku, by byli tím nejzdravějším národem. Problém je totiž v tom, že náš žaludek nedokáže polysacharidy dokonale trávit, to plně dokážou jen býložravci, proto mu musíme pomoci izolací. Izolace a složité přečistění suroviny je přitom nejdražší položkou při výrobě betaglukanu.
Za kvalitní se proto považuje betaglukan od 70% čistoty a výše. Ani to však není tak jednoduché, protože zároveň záleží na tom, co zůstává v oněch tzv. nečistotách. Přesto by měly firmy čistotu dodávaného betaglukanu uvádět, a pokud tak nečiní, nemají se asi čím chlubit. Odborníci totiž zastávají názor, že nečistoty zabraňují navázání betaglukanu na receptory imunitních buněk a tím jejich aktivaci. Platí zde tedy jednoduchá nepřímá úměra – čím více nečistot, tím menší účinnost.
Zdroj
Na zdroji samotném překvapivě moc nezáleží, protože když je betaglukan dostatečně vyčištěn a v dostatečném množství, má relativně stejné účinky. Je tedy jedno, zda je získán z hub, kvasinek, mořských řas nebo z obilí. Nám Evropanům je ale geneticky a historicky biologicky nejblíže betaglukan z kvasinek, protože se tu s pomocí kvasnic peče chleba a pije pivo tisíce let.
Denní dávka
Co se týče dávkování, pro dospělou osobu obvykle postačí 200 mg betaglukanů denně, v případě důkladné prevence je možné zvýšit dávku až na 1 000 mg denně. „Betaglukan sice není lék, ale může výrazně zvýšit šanci na to, že se nám virová infekce vyhne nebo bude mít alespoň mírnější průběh,“ radí Větvička. Přitom se nemusíme bát ani předávkování, ani toho, že by se naše obranné reakce nějak nebezpečně zvýšily. Navíc nemá betaglukan žádné negativní účinky, takže není proč váhat.
Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5618555/
