Věřili byste tomu, že si při každém čištění zubů prostřednictvím kartáčku přenášíte do úst miliony bakterií? A odkud se vlastně nástroj, který rozhodně nepoužívají všichni, vzal?
Jde-li o hygienu ústní dutiny, vždy se v její souvislosti skloňuje zubní kartáček. Opravdu ale každý na planetě ví, jak vypadá a k čemu slouží? Kéž by! Co když ten svůj neznáte zase dobře ani vy sami? Zde je pár věcí, o kterých se moc nemluví…
Hodně zajímavý původ
První pomůcka k čistění zubů je podle historiků přisuzována Babyloňanům, kteří o svůj chrup pečovali již před 3500 lety. Tehdy k tomu ale využívali tenké větvičky s roztřepenými konci. A to má do kartáčku, jak ho známe dnes, opravdu hodně daleko. Ten má na svědomí až anglický vězeň William Addis, který kolem roku 1780 při výkonu trestu za podněcování vzpoury vkládal štětiny získané od strážců do prasečích kostí zbylých od večeře. Po propuštění svůj prototyp samozřejmě hodně upravil, načež založil společnost na sériovou výrobu. Šikovný chlapík, což…
Mobil versus čistá ústa
Podle amerických vědců z univerzity ve Washingtonu je na světě něco málo přes osm miliard lidí, mezi kterými je zhruba pět miliard aktivních uživatelů mobilních telefonů. Odhaduje se však, že pouze tři a půl miliardy jedinců pravidelně používá zubní kartáček. Není tady něco špatně?
Bakteriální zatížení, které bere dech
Na zmíněném dentálním prostředku, který si vkládáte do úst, pobývá přibližně 100 milionů bakterií. K takovému počtu alespoň dospěli experti z Americké stomatologické asociace. Podle nich tělo proti těmto jednobuněčným organismům poměrně statečně bojuje, ovšem neznamená to, že se vám nemůže nic stát. K onemocnění způsobeným bakteriemi může snadno dojít v případě, kdy si člověk kartáček nemění každé dva až tři měsíce. Nebo ho sdílí s dalšími osobami. Mimochodem, držák v koupelně nad umyvadlem, kde skladujete ten váš, patří mezi vůbec nejznečištěnější a nejkontaminovanější místa domácnosti, domnívají se odborníci.
