Všechny dietní rady operují s termíny „omezte tuky a cukry“! Pak si však přečtete, že ne všechny cukry jsou vlastně špatné. Nejen vegetariáni zase tvrdí, že tělo vlastně živočišné bílkoviny nepotřebuje. Jak to tedy ve skutečnosti je?
Z čeho se vlastně skládají běžné potraviny kolem nás a jaké živiny opravdu nezbytně potřebujeme? Přinášíme vám stručné představení základních živin a dalších látek, které jsou pro naše tělo opravdu nezbytné.
Bílkoviny
Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery a jsou základem všech živých organismů. V našem jídelníčku hrají zásadní a nenahraditelnou roli, nejlépe nás totiž zasytí.
„Výživová hodnota bílkovin je určována tzv. aminokyselinovým skóre, které hodnotí poměrné zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin,“ vysvětluje odbornice na výživu Gabriela Knosová. Esenciální aminokyseliny jsou takové, které tělo ke svému fungování potřebuje a nedokáže si je samo vyrobit – musí je přijímat potravou.
Rostlinné bílkoviny mají pouze limitující zastoupení nebo úplnou absenci jedné či více aminokyselin, proto nikdy nedokáží zcela nahradit ty živočišné. Musí se pak velmi pečlivě kombinovat, aby nedošlo k nějakému výraznému deficitu. Nejvhodnější úprava bílkovin je pak tepelná, jelikož teplo zlepšuje jejich stravitelnost. Nízký příjem bílkovin oslabuje naši imunitu a při jejich chronickému nedostatku se tělo začne bránit a aminokyseliny čerpat z vlastních svalových vláken.
Sacharidy
Pojmem sacharidy je označována velká skupina organických sloučenin, která se dále významně dělí. Tzv. jednoduché sacharidy se nazývají cukry, mají více či méně sladkou chuť a jsou rozpustné ve vodě. Polysacharidy, tedy složené sacharidy, jsou na rozdíl od nich ve vodě málo či vůbec rozpustné a jsou většinou bez chuti. Sacharidy obecně představují pro náš organismus hlavní zdroj energie a jejich příjem by proto měl tvořit největší část naší každodenní stravy. Mezi jednoduchými a složenými sacharidy však není rozdíl jen v počtu molekul, ale také v jejich účincích na náš organismus.
„Polysacharidy dobře kontrolují hlad, neboť se z nich energie uvolňuje postupně. Mají i další výhody – některé z nich (vláknina) jsou nestravitelné a svým průchodem trávicím traktem podporují vyprazdňování i růst ochranné probiotické mikroflóry v tlustém střevě,“ doporučuje Gabriela Knosová. Naopak po stravě bohaté na jednoduché sacharidy nám velmi rychle vyhládne, a proto by jejich denní příjem neměl přesáhnout 10 procent.
Tuky
Tuky jsou estery vyšších mastných kyselin a řadí se mezi jednoduché lipidy. Z dietologického hlediska je pro nás nejdůležitější, že se jedná o nejenergetičtější živiny, které nás však zasytí nejméně. Z tohoto důvodu se mnoho jednostranných diet snaží tuky z jídelníčku zcela vymazat. To však při snaze zachovat
vyváženou stravu není možné. Některé důležité mastné kyseliny si totiž tělo neumí samo vytvořit a musí se tedy přijímat stravou. Tuky dále dodávají stravě charakteristickou plnost a dotváří její chuť.
Při jejich výběru bychom se ale měli mít na pozoru – za zdroj těch kvalitních se považují rostlinné tuky a oleje, především pak kvalitní olej olivový. A důležitá je samozřejmě i jejich finální úprava. „Nejškodlivější transmastné kyseliny vznikají zejména smažením a fritováním a to v případě živočišných i rostlinných tuků,“ konstatuje Gabriela Knosová. Do naší stravy bychom také měli pravidelně zařadit tuk rybí, který našemu zdraví velmi prospívá.
Naše strava se samozřejmě neskládá pouze z těchto tří základních složek. Obdobně nenahraditelnou roli hrají také vitaminy a minerální látky. I ty se podílejí na výživě našeho organismu, chrání ho a jsou součástí většiny jeho životně důležitých funkcí. Právě z tohoto důvodu by naše strava měla být bohatá a různorodá, žádnou živinu bychom neměli v rámci zachování našeho zdraví ani v redukčním programu vynechávat.
