Jalovec pochází ze stálezeleného stromu jalovec obecný (Uniperus communis). Vyznačuje se jehličkovitými listy. Jedná se o neopadavý strom (dřevina) dorůstající až 3m. Nachází se v Evropě, severní Africe, Severní Americe a severní Asii. Nejvíce se vyskytuje ve vřesovištích, na skalnatých svazích, v horách. Existuje až na 60 druhů jalovců. Hlavními exportéry jsou Maďarsko a jižní Evropa, zejména Itálie. Plody jalovce nazýváme jalovčinky neboli jalovcová bobule, které se využívají jako koření. Bobule byly známé také řeckým, římským a arabským lékařům jako léčivé ovoce a jsou zmíněny v Bibli. V minulosti byl jalovec používán proti hadím uštknutí a proti moru. Kromě lékařských a kulinářských účelů používali v minulosti Američané bobule jalovce jako korálky pro výrobu šperků a dekorace. Listy jalovce jsou velmi jehličkovité. Existuje až na 60 druhů jalovců. Řada druhů se pěstuje jako okrasné rostliny a jsou užitečné zejména pro jejich dřevo.
Jalovcové bobule se používají pro kulinářské a léčivé účely a strom samotný se používá pro řezivo a estetické účely. Jalovčinky jsou zelené, když jsou mladé, a dozrávají do typicky fialově černé barvy po dobu asi 18 měsíců u většiny druhů. Zralé jalovčinky jsou masité a obsahují lepkavá, tvrdá, hnědá semena. Po zaschnutí bobule zůstávají měkké, ale pokud se rozlomí, zjistí se, že jáma obklopující semena se snadno rozpadne. Díky své chuti je jalovec používán i k ochucení alkoholických nápojů, zejména ginu, který byl pojmenován právě po jalovci – Juniperus. Jalovec díky svým pichlavým větvičkám byl a je velmi často používán v některých regionech ČR jako velikonoční pomlázka.
Jak naložit s jalovcem v kuchyni
Jalovec – plody jalovčinky - lze zamrazit, usušit nebo naložit. Pro svou kořeněnou vůni a mírně hořkou chuť používáme jalovčinky do marinád, do paštik, na zvěřinu, do nádivek drůbeže. Často se také přidávají do zelí a omáček. Vynikající je jalovcová omáčka, která se skvěle hodí ke křepelčímu masu, bažantu, telecímu a zvěřině. Jalovčinky se dobře kombinují s jinými bylinkami a kořením, zejména tymiánem, šalvějí, oreganem, majoránkou, bobkovým listem, kořením a cibulí a česnekem. Bobule jalovce jsou osvěžující a výrazné chuti, což z něj činí ideální koření pro silně ochucené pokrmy ze zvěřiny.
Pěstování jalovce
Jalovec je dřevina, která vyžaduje slunné stanoviště. Pokud chceme získat z jalovce bobule, je zapotřebí mít obě zastoupení – samce i samičku rostliny. Jalovčinky jsou zrají během první dvou let, pak pouze co dva roky. Bobule jalovce se sklízí od září do října a pro zachování éterického oleje musí být sušeny při teplotě do 35 ° C.
Léčivé účinky
Bobule a listy jalovců se používají k podpoře zdravé funkce ledvin, močových cest a účinný je také pro zdravý krevní tlak. Jalovec zlepšuje také trávení a odstraňuje křeče v žaludku. Zároveň snižuje nadměrné zadržování vody v těle a tím tak přispívá k hubnutí. Jalovec se začal používat v oblasti revmatologie. Jsou obsahem spousty léčivých mastí, které se používají při léčbě bolestí kloubů, páteří. Mají hřejivé a prokrvující účinky. Jalovčinkami některé kultury také léčily dnu, bradavice, kožní výrůstky, rakovinu rakoviny, žaludečních nevolnosti a různé choroby močových cest a ledvin.
