U mastnoty ale samotná voda příliš nepomůže. Olej a voda se totiž přirozeně nemísí a odstranění mastných nečistot z vláken představuje poměrně složitý proces. Výzkumy zabývající se praním mastných nečistot potvrzují, že významnou roli při jejich odstraňování hrají povrchově aktivní látky, které snižují mezifázové napětí mezi olejem a vodou (1).

Ještě než ale přijde na řadu prací prostředek, můžete sáhnout po obyčejné jedlé sodě. Tento bílý prášek sice není zázračným rozpouštědlem tuku, při správném použití však může posloužit jako praktický pomocník při prvotním ošetření skvrny.

Proč jsou olejové skvrny tak odolné

Mastnota patří mezi nečistoty, které se obyčejnou vodou odstraňují obtížně. Tuk je hydrofobní a na textilních vláknech může vytvořit ulpívající vrstvu. Studie zabývající se mechanismy praní ukazují, že mastné nečistoty se odstraňují jinak než látky rozpustné ve vodě a výsledný efekt ovlivňuje nejen použitý detergent, ale také mechanické působení, čas nebo podmínky praní (2).

Právě proto není dobrým nápadem potřísněné oblečení pouze opláchnout a považovat problém za vyřešený. Skvrna se může po usušení znovu výrazně objevit.

Velkou roli hraje také materiál. Olej se na jednotlivých typech vláken chová rozdílně a jeho odstranění nemusí být ze všech tkanin stejně snadné. Experimentální výzkum pracích prostředků například ukázal rozdíly v odstraňování oleje z bavlněných, viskózových a polyesterových vláken (3).

Jedlá soda přichází na řadu jako první pomoc

Pokud vám mastné jídlo právě přistálo na tričku, nejdříve opatrně odstraňte pevné zbytky a přebytečný tuk odsajte papírovým ubrouskem. Skvrnu neroztírejte do okolí. Potom ji můžete zasypat souvislou vrstvou jedlé sody a nechat prášek nějakou dobu působit.

Smyslem tohoto kroku není „rozpustit“ olej chemickou reakcí. Přesnější je chápat suchý prášek jako pomocníka při prvotním zachycení nečistoty a následném mechanickém čištění.

Hydrogenuhličitan sodný má navíc abrazivní vlastnosti. Ty jsou dobře zdokumentovány například ve studiích zabývajících se jeho použitím při čištění povrchů. Výzkumy ukazují, že částice hydrogenuhličitanu sodného dokážou mechanicky odstraňovat usazeniny, současně ale mohou měnit citlivé povrchy (4).

To je zároveň důvod, proč není vhodné sodu bez rozmyslu intenzivně drhnout do každého materiálu.

Po sodě musí přijít detergent

Po několika desítkách minut sodu jemně odstraňte nebo vykartáčujte. Pokud je prášek výrazně nasáklý mastnotou, lze postup zopakovat. Tím ale ošetření nekončí.

Na zbytek skvrny naneste malé množství vhodného tekutého pracího prostředku nebo prostředku určeného k odmašťování textilu a nechte jej podle instrukcí výrobce působit. Povrchově aktivní látky v detergentech mají hydrofilní a hydrofobní části a pomáhají olej mobilizovat, emulgovat a následně odvádět při praní. Právě tento princip je pro odstranění mastných nečistot zásadní (1).

Výzkum zaměřený přímo na olejové znečištění bavlněných textilií potvrzuje, že látky s povrchově aktivními vlastnostmi mohou dosahovat vysoké účinnosti při odstraňování hydrofobních nečistot (5).

S praním nepospíchejte bez kontroly štítku

Po předčištění přijde klasické praní. Vždy se ale řiďte symbolem na štítku oblečení. Vyšší teplota nemusí být vhodná pro každý materiál a experimentovat se nevyplatí zejména u jemných, barevných nebo jinak citlivých textilií.

Důležitá je ještě jedna zásada: dokud si nejste jistí, že mastný flek zmizel, nedávejte oblečení do sušičky a zbytečně jej nevystavujte vysokým teplotám.

Po vyprání proto látku nejprve prohlédněte. Pokud je skvrna stále patrná, ošetření raději zopakujte.

Jedlá soda má i další zajímavou vlastnost

Jedlá soda není v domácnosti oblíbená pouze kvůli čištění. Zajímavá je také její schopnost ovlivňovat některé pachy.

Studie zaměřená na rozkládající se potravinový odpad například zjistila, že použití hydrogenuhličitanu sodného dokázalo výrazně snížit vnímaný zápach. Autoři při určitém množství zaznamenali přibližně 70% redukci zápachu (6). Nelze z toho samozřejmě automaticky vyvozovat stejný účinek na každý zápach v domácnosti, výsledek však ukazuje, proč se hydrogenuhličitan sodný používá také při neutralizaci pachů.

Pozor na citlivé povrchy

Často se tvrdí, že jedlá soda je tak jemná, že nemůže nic poškrábat. Takové tvrzení ale není přesné.

Výzkumy abrazivního čištění hydrogenuhličitanem sodným ukazují, že jeho částice mohou povrch mechanicky měnit. V jedné studii vedlo použití hydrogenuhličitanu sodného k větší drsnosti zkoumaného povrchu než některé šetrnější alternativy (4).

V domácnosti je proto rozumné nejprve vyzkoušet sodu na nenápadném místě. Zvýšená opatrnost je na místě u lesklých, lakovaných a jinak choulostivých povrchů i u jemných textilií.

Se sodou a octem je to trochu jinak

Velmi oblíbenou domácí kombinací je jedlá soda s octem. Efektní pěnění však automaticky neznamená mimořádně silný čisticí účinek. Kyselina octová a hydrogenuhličitan sodný spolu reagují a při reakci vzniká mimo jiné oxid uhličitý, který vytváří známé bublinky.

Pro mastnou skvrnu na oblečení proto není nutné vyrábět pěnivou směs. Praktičtější je použít suchou sodu při prvotním ošetření a následně detergent určený přímo k praní.

Největší výhodou je jednoduchost

Kouzlo jedlé sody spočívá především v její dostupnosti. Většina domácností ji má ve spíži a v případě nehody ji lze použít prakticky okamžitě. Když tedy na košili ukápne olej ze salátu nebo mastná omáčka, nemusíte propadat panice.

Přebytečný tuk nejprve odsajte, skvrnu zasypte jedlou sodou, prášek nechte působit a poté jej odstraňte. Následně použijte vhodný detergent a oblečení vyperte podle pokynů výrobce.

Jedlá soda tedy není kouzelná látka, která během několika sekund chemicky rozpustí veškerý tuk. Jako dostupná první pomoc při čerstvé mastné nehodě však může mít v domácnosti své místo. A někdy právě rychlá reakce rozhoduje o tom, zda oblíbené tričko skončí zpátky ve skříni, nebo se z mastného oběda stane jeho trvalá vzpomínka.