Porucha příjmu potravy rozhodně není výživový trend

Nespočet blogů a instagramových profilů slouží stále více novým trendům v jídle. Všechny tyto trendy mají jedno společné: Výrazně omezují stravovací návyky. Je snadné se ztratit v tomto paralelním světě fór, blogů, kanálů a sociálních skupin na téma body styling a výživové trendy. Bohužel porucha příjmu potravy se netýká jen dívek pubertálním věku. Začíná to být problém už u dětí mladšího školního věku – dívek, ale i chlapců (1).

Víc než jen ideál krásy

Pro pocit sytosti jsou důležité především sacharidy a tuky. Pro lidi s poruchou příjmu potravy už jídlo není jen zdrojem energie, ale také nástrojem k ukojení emočního hladu. Porucha příjmu potravy je často způsob, jak se lépe vypořádat s tlakem na výkon a nadměrnými nároky na dokonalost. Ti, kteří hubnou, se setkávají většinou s obdivem – což je pro ně nejen potvrzení, že jsou na správné cestě, ale že mají pod kontrolou alespoň jednu oblast života: své tělo (1). 

Zejména mladí lidé jsou náchylní k ideálům krásy, které jsou jim vnucovány „zvenčí“. Ačkoli většinou dobře vědí, že jde o vyretušované a filtrované fotografie, které nezobrazují realitu, tyto snímky na ně stále působí velkou silou. Takto může začít porucha příjmu potravy.

Na sociálních sítích najdeme stále více rozmanitosti. To pomáhá si od tohoto krásného iluzorního světa držet odstup a posiluje sebevědomí: „Jsem dobrý takový, jaký jsem, i když jsem jiný, protože jsem víc než jen ideál krásy.“

Vlastní hodnoty jsou rozhodující

Proč je ale pro mnoho lidí tak těžké najít a věřit ve své vlastní hodnoty, nezávislé na obvyklých ideálech úspěchu a krásy? Důvod musíme hledat v naší společnosti. Žijeme v přesvědčení, že musíme být atraktivní, abychom se v životě měli dobře. Influenceři jsou placeni za to, aby předváděli značky a štítky v záviděníhodném prostředí s dokonalými těly.

Toto spojení krásy a sebeúcty není přirozeným zákonem, ale spíše kulturně získaným. Pozitivní představa o těle nemá nic společného s tím, zda se cítíme atraktivní, ale spíše s pocitem toho, co tělo potřebuje, jak se pohybuje, co může dělat a jaké potřeby má.

Náš vlastní negativní tělesný obraz je předchůdce depresivních nálad, nízkého sebevědomí a poruch příjmu potravy. 

Svalová dysmorfie mužů

Znamená to, že muži jsou v pohodě? Ne. Trendem u druhého pohlaví není úzký pas a štíhlá stehna, trápí je strach z nedostatečně vyrýsovaných svalů. To může vést k závislosti na nadměrném svalovém tréninku, jednostranné dietě obsahující bílkoviny, a dokonce i užívání anabolických steroidů.

Neutralita krásy

Je řešením pozitivita těla? Je těžké cítit se krásná, když neodpovídáte normě. Problém je v tom, že se stále zaměřujeme na vzhled. Myšlenky na náš vzhled by na nás prostě neměly mít žádný nepřiměřený vliv. Mnohem důležitější a s větším dopadem by mohla mít „neutralita krásy“. Tedy snažit se přeformovat vnímání společnosti tak, že vzhled je jen jedním z mnoha faktorů v životě, vedle přátel, práce, koníčků. A žádný zásadní vliv na kvalitu našeho života nemá.

Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK459148/, názory autora - zbytek článku