Statistiky mluví jasně. Téměř 25 procent mužů zaznamená první prořídnutí porostu ještě před třicátými narozeninami, o pět let později pak o podstatnou část své milované kštice přicházejí až dvě třetiny mužské populace (1). Smiřování se s vizáží, která připomíná známé hollywoodské akční hrdiny, nebývá pro každého snadné. Ale pozitiva tu jsou. A jak velká!

Když se z nevýhody stane přínos

Někteří příslušníci silnějšího pohlaví, co chtě nechtě museli hřeben pověsit na hřebík, propadají trudnomyslnosti, obcházejí specializované kliniky a utrácejí horentní sumy za přípravky podporující růst. Teď se to možná změní. Přichází totiž odhalení, které staví chybějící hřívu do zcela nového a velmi optimistického světla.

Lesk na hlavě a prostata v bezpečí

Urologové a onkologové podrobili detailnímu zkoumání rozsáhlou skupinu dobrovolníků ve věku od 35 do 76 let. Díky tomu zjistili, že pánové, u kterých se znatelná ložiska bez vlasů objevují již kolem třicátého roku života, mají o bezmála 30 procent nižší pravděpodobnost rozvoje obávané rakoviny prostaty (2). Tento ochranný efekt se ukázal jako ještě zřetelnější u jedinců s dřívějším nástupem padání vlasů, neboť u této specifické skupiny se šance na propuknutí agresivních forem zmíněné choroby snižuje o celých 45 procent. Tento zásadní objev vyvolal obrovské pozdvižení. Na temeni hlavy sice ubývá estetická ozdoba, avšak hluboko uvnitř se aktivují ochranné protirakovinné štíty.

Příroda někde dává, jinde zase bere

Přesné pozadí tohoto pozoruhodného propojení zůstávalo dlouho zahaleno tajemstvím. Tým vědeckých pracovníků nakonec publikoval teorii, podle které za vším stojí specifická genetická varianta receptoru pro mužské hormony. Klíčovým prvkem v tomto scénáři je dihydrotestosteron, který jako vysoce aktivní hormon vzniká přirozenou přeměnou z klasického testosteronu. Jeho nadbytek v tkáních oslabuje jemné vlasové cibulky, brání jim v optimálním přijímání důležitých živin a zapříčiňuje jejich postupné zmenšování.

Stejná chemická sloučenina se však ve zvýšené míře hromadí také v prostatické tkáni, kde přímo ovlivňuje chování a růst buněk. Vysoké hladiny hormonů v mladém věku sice pustoší vlasové folikuly, ale současně poskytují určitou formu ochrany před pozdějším nekontrolovatelným dělením buněk v okolí prostaty. Jde o překvapivou ukázku toho, jak těsně spolu souvisí zdánlivě nesouvisející tělesné partie.

Nadějný pohled do budoucnosti

„Plešatost a rakovina prostaty jsou dvě témata, která nás nesmírně zajímala, protože obě vykazují vysokou míru dědičnosti, jsou silně závislá na věku a bezprostředně souvisí s hladinou mužských hormonů,“ vysvětluje americký urolog Jonathan Wright (3). Tento specialista se svým týmem zaměřil pozornost na mladší ročníky, což se ukázalo jako krok správným směrem. Předchozí projekty se totiž zaměřovaly výhradně na populaci nad 55 let, kdy má polovina mužů již vlasový porost výrazně zredukovaný.

Jiný přístup, nová fakta

Novátorský přístup zmíněného odborníka zohlednil zásadní fakt, že mezi vznikem prvních poškozených buněk a samotným klinickým odhalením nemoci často uplyne dlouhá řada let. Urolog Jonathan Wright upřesňuje, že časný úbytek vlasů slouží jako skvělý indikátor hormonální aktivity v průběhu celého dospělého života. Díky tomu získávají lékaři cenný nástroj k lepšímu odhadu budoucího zdravotního stavu konkrétních pacientů.

Druhá strana mince

Vědecká komunita ovšem nabízí i odlišné pohledy, které nabádají k rozumné opatrnosti. Pozdější rozsáhlá analýza odhalila poněkud odlišnou tvář tohoto stavu (4). Experti v ní podrobně sledovali muže, kteří začali ztrácet vlasy mezi 25 a 44 rokem. U této skupiny zaznamenali o 56 procent vyšší riziko, že případné onkologické onemocnění prostaty skončí fatálně. V případech, kdy šlo o středně pokročilý úbytek vlasů, stouplo toto nebezpečí dokonce o 83 procent. Je tedy zřejmé, že hormonální citlivost přináší velmi složité dopady a každý jednotlivý případ vyžaduje individuální zhodnocení u specialisty.

Prevence jako základní pilíř

Tradiční preventivní programy se soustředí na věkovou skupinu od 55 do 69 let. Jedinci s rodinnou anamnézou by však měli preventivní urologické prohlídky absolvovat již od čtyřicátých narozenin. Počáteční fáze tohoto onemocnění mívají velmi tichý průběh - drobný nádor se nijak výrazně neprojevuje a nezpůsobuje žádné nepohodlí. Jasným varovným signálem bývají až obtíže spojené s vyprazdňováním močového měchýře, kdy zvětšená tkáň prostaty totiž začne mechanicky utlačovat močovou trubici.

Pokročilé fáze se pak mohou projevovat bolestmi v kostech nebo slabostí v dolních končetinách. Genetické předpoklady zkrátka ovlivňují jak hustotu účesu na hlavě, tak stav vnitřních orgánů. Holá hlava sice nabízí zajímavý vědecký optimismus, ale pravidelné preventivní prohlídky v urologické ambulanci v žádném případě nenahradí.