Troufli byste si odhadnout, kolik potravinového odpadu v průběhu jednoho roku hodíte do koše? Bude to něco kolem 60 kilogramů. Převážnou část přitom můžete dát na kompost, čímž životnímu prostředí značně ulevíte.
Kdo dneska neplýtvá, ten jako by ani nebyl. Taková je realita! Plýtvá se časem, prací, energií, talentem, vědomostmi, penězi a v neposlední řadě také potravinami – těmi snad nejvíce. Stín kritických a nepříliš lichotivých statistik dopadá i na Českou republiku, neboť průměrný Čech podle nich vyhodí zhruba 57 kilogramů potravin ročně (1). Že je to každého věc, jak nakládá se svým jídlem? Že do toho nikomu nic není? Jak se to vezme. Následky jsou totiž zdrcující.
Fakta, co otevírají oči
Ať už si o celé věci vy osobně myslíte cokoli, situace je opravdu vážná. Celá jedna třetina vyrobených či vypěstovaných potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Mimochodem, přesně takové množství by stačilo k nasycení přibližně třech miliard hladovějících lidí (2). I když si odmyslíte soucit, empatii a pomoc bližnímu svému, pořád zůstává fakt, že kvůli jídlu, které nespotřebujeme, se zbytečně obhospodaří 18 procent půdy, využije 20 procent hnojiv a bez užitku vylije čtvrtina veškerých vodních zásob (3). Tím životní prostředí moc nešetříme, že? Na skládkách dnes běžně končí doslova tuny a tuny potravin, jejichž postupným rozkladem, na hromadě a bez přístupu kyslíku, vzniká metan, který poškozuje ozónovou vrstvu a podílí se na klimatických změnách. Jednou z možností, jak plýtvání minimalizovat, je obyčejné kompostování. Proč se tolik vychvaluje?
Šup s tím do kompostu!
Pozitiva kompostování jsou jasně daná. Jde o báječný způsob, jak výrazně snížit množství biologicky rozložitelného odpadu z kuchyně i zahrady. Také jeho prostřednictvím získáte jedinečné hnojivo, které podpoří prosperitu vašich pěstovaných rostlin – a o jeho původu víte všechno. Do kompostu patří slupky a zbytky z ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čaj, skořápky vajec a ořechů, výstelka býložravého domácího mazlíčka i staré pečivo, stejně jako spadané listí, posekaná tráva, dřevěný popel, uvadlé květiny i drobné větvičky (ty větší je třeba nejprve nadrtit). Jestliže má bioodpad při rozkladu přístup ke kyslíku ze vzduchu, dochází k tlení, na kterém se podílejí živé organismy. A na tom je to celé postavené!
Zdroje: (1) www.natur.cuni.cz/eng/aktuality/popular-science/popular-science-how-much-food-do-czech-households-waste, (2) www.stopwastingfoodmovement.org/food-waste/food-waste-facts/, (3) www.www.forbes.com/sites/quora/2018/07/18/what-environmental-problems-does-wasting-food-cause/?sh=71b1de942f7a
Sledujte nás na sociálních sítích:
