Jablko patří mezi nejčastěji konzumované druhy ovoce a mnoho lidí ho sní rovnou po vyndání z tašky, trhu nebo obchodu. Jedno neumyté jablko obvykle nemusí automaticky způsobit zdravotní potíže, zbytečně ale zvyšuje riziko kontaktu s mikroorganismy, prachem, zeminou i zbytky přípravků použitých při pěstování a skladování. Omytí pod tekoucí vodou je jednoduchý krok, který může část těchto nečistot odstranit.
Co může na slupce jablka zůstat
Povrch jablka není sterilní. Během růstu se dostává do kontaktu se zeminou, deštěm, hmyzem, pracovními nástroji i rukama lidí, kteří ovoce sklízí a třídí. Další možné zdroje kontaminace přicházejí při přepravě, balení, skladování a prodeji. Jablko si v obchodě často vezme do ruky více zákazníků, než ho někdo vloží do nákupního košíku.
Na slupce mohou ulpívat běžné půdní bakterie a mikroorganismy z okolního prostředí. Ve vzácnějších případech se na čerstvém ovoci mohou objevit také bakterie schopné způsobit střevní obtíže. Přehled odborných poznatků o bezpečnosti čerstvého ovoce a zeleniny ukazuje, že čerstvé produkty mohou fungovat jako přenašeč různých patogenů, zejména pokud dojde ke kontaminaci při pěstování, zpracování nebo manipulaci po sklizni (2).
Neznamená to, že je každé neumyté jablko nebezpečné. Riziko závisí na původu ovoce, skladování, hygieně při manipulaci i zdravotním stavu konzumenta. Přesto platí, že omytí snižuje množství nečistot, které by člověk jinak snědl.
Riziko není jen otázkou bakterií
Při debatě o neumytém ovoci lidé často myslí výhradně na bakterie. Na slupce však mohou zůstat i prachové částice, zbytky hlíny, vosky používané pro ochranu a vzhled ovoce nebo rezidua pesticidů. Některé přípravky se při pěstování používají k ochraně stromů a plodů před škůdci, chorobami a plísněmi.
Studie zaměřená přímo na jablka zkoumala, jak účinně různé postupy mytí odstraňují rezidua pesticidů. Autoři zjistili, že běžné omytí vodou dokáže část povrchových reziduí snížit, ale neodstraní vše. Některé látky mohou proniknout hlouběji do slupky nebo pod její povrch, kde už je samotné mytí méně účinné (3).
To je důvod, proč má význam ovoce omývat, i když není možné zaručit stoprocentní odstranění všech látek. Omytí není dokonalé řešení, ale je lepší než žádné. Loupání může snížit část povrchových nečistot ještě více, zároveň však člověk přichází o část vlákniny a dalších látek obsažených ve slupce.
Čerstvé ovoce bylo v minulosti spojeno s nákazami
Epidemiologické studie opakovaně potvrzují, že čerstvé ovoce a zelenina se mohou podílet na ohniscích onemocnění z potravin. Analýza hlášených epidemií ve Spojených státech a Evropské unii ukázala, že čerstvé produkty byly spojovány s nákazami vyvolanými bakteriemi, viry i parazity. Riziko přitom nezpůsobuje samotné ovoce, ale kontaminace v kterékoli části dodavatelského řetězce (1).
Jablka nepatří mezi nejčastější zdroje podobných epidemií, protože jejich kyselé prostředí řadě bakterií růst komplikuje. Přesto nejsou zcela bez rizika, zejména pokud jsou poškozená, nakrájená, dlouho skladovaná nebo zpracovaná společně s jinými surovinami.
Známým příkladem byla epidemie listeriózy ve Spojených státech spojená s balenými karamelovými jablky. Vyšetřování potvrdilo souvislost mezi výrobkem a onemocněními způsobenými bakterií Listeria monocytogenes. Nešlo o běžné čerstvé jablko snědené přímo ze stromu, případ ale ukázal, že povrch ovoce a následné zpracování mohou při nedostatečné hygieně vytvořit prostor pro zdravotní problém (4).
Kdo by měl být opatrnější
Zdravý dospělý člověk většinou po snědení jednoho neumytého jablka neonemocní. Vyšší opatrnost je ale na místě u malých dětí, seniorů, těhotných žen a lidí s oslabenou imunitou. U těchto skupin může mít i běžná střevní infekce závažnější průběh a některé bakterie, například Listeria monocytogenes, představují specifické riziko.
Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat také jablkům s viditelně poškozenou slupkou. Praskliny, otlaky, hniloba nebo místa po napadení hmyzem mohou usnadnit průnik mikroorganismů do dužiny. Poškozené nebo nahnilé části je lepší důkladně odkrojit, případně ovoce vyřadit, pokud je zkažené ve větším rozsahu.
Pozor si zaslouží i již nakrájená jablka. Jakmile se naruší slupka, dužina je více vystavena kontaktu s okolím. Nakrájené ovoce by proto nemělo dlouho ležet při pokojové teplotě a před krájením je vhodné omýt i kus, který se následně bude loupat. Nůž totiž může přenést nečistoty ze slupky do vnitřní části plodu.
Jak jablko správně omýt
Nejjednodušší postup je omýt jablko pod čistou tekoucí pitnou vodou a přitom jeho povrch jemně promnout rukama. U pevnějších plodů lze použít čistý kartáček určený pouze na ovoce a zeleninu. Důležité je omýt zejména okolí stopky, prohlubně a místa s viditelnou špínou.
Po omytí je vhodné jablko osušit čistou utěrkou nebo jednorázovou papírovou utěrkou. Osušení může pomoci odstranit další uvolněné částice z povrchu. Ovoce není vhodné mýt mýdlem, prostředkem na nádobí ani univerzálními čističi. Tyto produkty nejsou určené ke konzumaci a mohou samy zanechat nežádoucí zbytky.
Omyté jablko je nejlepší sníst brzy poté. Pokud se má uložit do lednice, je praktičtější ho nejprve omýt, důkladně osušit a uchovávat odděleně od syrového masa nebo jiných potenciálně kontaminovaných potravin. Hygiena v kuchyni je stejně důležitá jako samotné oplachování ovoce.
Velký risk, nebo zbytečný návyk?
Tvrzení, že každé neumyté jablko je velký risk, by bylo přehnané. Pravděpodobnost vážné infekce po jediném kousnutí do neumytého jablka je u zdravého člověka obvykle nízká. Riziko však není nulové a není možné pouhým pohledem poznat, co na slupce zůstalo.
Výzkumy o kontaminaci čerstvých produktů ukazují, že bezpečnost potravin závisí na mnoha krocích od farmy až po domácnost. Mytí proto nepředstavuje záruku absolutní bezpečnosti, ale dostupné preventivní opatření. Za pár sekund pod tekoucí vodou lze snížit množství povrchových nečistot, mikroorganismů i části reziduí pesticidů (2, 3).
