To mi přomíná, jak mladej synátor, kterej si nikdy neuklízel, v patnácti letech jednoho dne najednou hrozně vysával, uklízel a utíral prach. Stál jsem na prahu jeho pokojíku a povídám, co blbne. A on, že nic, že už to tam měl hrozný. Koukám na něj, jestli není nemocnej, ale říkám, že teda OK, že vlastně asi super. No a druhej den sedím v obýváku a najednou slyším z chodby neznámej dívčí hlas a manželka mě volá, ať se jdu seznámit. Synátor se rozhodl, že nám konečně přivede ukázat svou dívku. Takže poučení zní, pokud si vaše dítě v teeenagerovským věku záhadně uklidí pokojík, nejspíš si chce pozvat někoho víc než jen kamarády.

No, já mám zase zkušenost, že pokud jsou muži zas až příliš pořádní, tak s nimi není něco v pořádku, v mnoha případech jei to i diagnóza. Zažila jsem to několikrát, jak u partnerů, tak i u svého táty a tomu nakonec diagnostikovali OCD. Milejší je mi bordelář, než velký pořádkumilovník.