Abychom pochopili, proč jsou naše rty tak náchylné k poškození, musíme se podívat pod mikroskop. Na rozdíl od zbytku obličeje postrádají stratum corneum, tedy tuhou vnější ochrannou vrstvu kůže, a také se v nich nenacházejí žádné potní ani mazové žlázy (1).

Nikdy nemají klid

Tato absence přirozené lubrikace znamená, že nejsou schopné vytvářet si vlastní hydrolipidový film, který by je chránil před odpařováním vlhkosti. Jsou tedy v podstatě neustále vystaveny riziku dehydratace, a to i v ideálních klimatických podmínkách. Jejich přirozený červený odstín je navíc způsoben extrémně tenkou tkání, skrze kterou prosvítají husté sítě kapilár, což z nich dělá vysoce prokrvenou, ale neuvěřitelně zranitelnou oblast.

Zlozvyk olizování se neobejde bez následků

Instinktivní olizování suchých rtů je instinktivní věc. Ale také pořádně destruktivní. Důvod? Sliny obsahují trávicí enzymy, jako je amyláza a maltáza, jež jsou primárně určeny k rozkladu potravy, a ne hydrataci tkáně. Jakmile se voda ze slin na povrchu úst odpaří, vezme s sebou i zbytky přirozené vlhkosti, která v kůži zbývala. Enzymy navíc narušují integritu jemné sliznice, čímž roste pravděpodobnost chronického zánětu, šupinatění a bolestivých prasklin v koutcích (2).

Neviditelné nebezpečí v kosmetické taštičce

Paradoxně nejvíce škod mnohdy napácháme produkty, které mají naši pusu chránit. Mnoho komerčních balzámů obsahuje látky vyvolávající takzvaný rebound efekt, tedy stav, kdy přípravek určený k řešení problému tento problém v důsledku dlouhodobého užívání paradoxně zhorší. Mezi nejčastější viníky patří mentol, kafr a fenol (3). Ty sice poskytují okamžitý chladivý pocit a úlevu od pálení, ale zároveň působí jako mírná dráždidla urychlující odlupování vrchních buněk. Dalším rizikem jsou vonné látky a dochucovadla, zejména skořicové deriváty, které jsou častým alergenem způsobujícím zánětlivou reakci, která se projevuje otokem a zarudnutím.

Nemažeš? Riskuješ!

Zatímco na zbytek těla poctivě nanášíme krémy s ochranným faktorem, na rty většinou zapomínáme. To je zásadní chyba, protože tato část těla má jen minimální množství melanocytů, buněk produkujících melanin, které chrání před UV zářením (4). Chronické vystavování slunci bez adekvátní ochrany vede k odborně nazývané aktinické cheilitidě, což je prekancerózní stav projevující se nehojícími se prasklinami a bělavými skvrnami. Sluneční paprsky navíc degradují kolagen, čímž dochází k předčasnému vzniku vrásek kolem úst a ztrátě přirozeného objemu rtů.

Zubní pasta jako skrytý agresor

Málokdo by hledal příčinu popraskaných rtů ve své ranní hygieně, že? Přesto může být složení zubní pasty klíčovým faktorem poškození. Hlavním pachatelem bývá pěnidlo sodium lauryl sulfát, známý pod zkratkou SLS (5). Tato látka je vysoce účinný tenzid, který sice skvěle čistí zuby, ale pro jemnou tkáň rtů je příliš agresivní. SLS narušuje buněčné vazby a zbavuje ústa i toho minima lipidů, která si dokázala udržet. Pokud trpíte chronicky suchými rty, které nereagují na žádnou léčbu, může být řešením přechod na pastu bez obsahu sulfátů a fluoru v dráždivých koncentracích.

Pozor na vitaminový deficit

Vzhled bývá zrcadlem toho, co se děje uvnitř těla. Chronicky popraskané koutky mohou signalizovat nedostatek vitaminů skupiny B, konkrétně riboflavinu (B2), pyridoxinu (B6) a kobalaminu (B12) (6). Tyto vitaminy jsou nezbytné pro regeneraci sliznic a metabolismus tkání. Stejně negativní vliv má i deficit železa nebo zinku, který oslabuje imunitní bariéru kůže a činí ji náchylnější k infekcím. Strava bohatá na listovou zeleninu, luštěniny a kvalitní bílkoviny je tedy pro zdraví rtů stejně důležitá jako sebedražší kosmetická péče.

Teplotní šoky a moderní klimatizace

Žijeme v prostředí, které kráse moc nepřeje. Přechody z mrazivého venkovního vzduchu do přetopených interiérů s extrémně nízkou vlhkostí způsobují takzvaný osmotický šok. V suchém vzduchu dochází k bleskovému odpařování vody z buněk rtů, kvůli čemuž se „smršťují“ a praskají. Klimatizace v kancelářích i autech funguje jako vysoušeč, který neustále odebírá vlhkost z okolí (7). Prevencí v tomto případě není jen vnější ochrana, ale především dostatečný pitný režim, který zajistí hydrataci tkání zevnitř, stejně jako používání zvlhčovačů vzduchu v místech, kde trávíme nejvíce času.

Vliv spánku nelze podcenit

Posledním a často opomíjeným faktorem je způsob, jakým spíme. Lidé trpící spánkovou apnoí, zduřelou nosní sliznicí nebo senou rýmou mají tendenci dýchat během noci ústy (8). Neustálý proud vydechovaného teplého vzduchu působí jako horkovzdušný fén. Pokud k tomu přičteme noční únik slin, které se usazují v koutcích, ranním výsledkem jsou vysušené a podrážděné rty. V takovém případě je vhodné aplikovat před spaním silnější vrstvu bariérového produktu s obsahem ceramidů nebo čistého lanolinu, který vytvoří nepropustný štít proti vysoušení během spánku.

Zdroje: (1) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2835894/, (2) https://dermnetnz.org/topics/lip-lickers-dermatitis, (3) https://www.aad.org/public/everyday-care/skin-care-basics/dry/heal-dry-chapped-lips, (4) https://www.skincancer.org/blog/ask-the-expert-what-will-help-me-feel-less-nervous-about-my-lip-cancer/, (5) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11225528/, (6) https://www.msdmanuals.com/professional/nutritional-disorders/vitamin-deficiency-dependency-and-toxicity/riboflavin-deficiency, (7) https://mcpress.mayoclinic.org/living-well/chapped-lips-causes-and-treatments/, (8) https://www.sleepfoundation.org/snoring/sleeping-with-mouth-open