Komentáře k článku

Hrdina, co asi brzo zaklepe bačkorama...

Bílý chléb může být i s přídavkem cukru... bohužel

Ahoj Lišáku,o tu trochu přidaného cukru se spolehlivě postarají kvasinky,slouží jako jejich potrava M.

Petře, toto je magazín mimojiné o horoskopech a receptech. Spíše tedy takový druhý mimibazar, než výživová poradna. P.S.: cukr v chlebu je, a velmi často právě ten rafinovaný, myslím, že potíž leží v tom, že si autorčino sdělení vykládáte tak, že podle ní je v chlebu cukr a pšenice v poměru 1:1, což je samozřejmě hloupost, kterou ovšem autorka nikdy netvrdila

A jak velký pes to je? Je tak velký, že je možná až maxi? Díky :)

Jenže aby jejich dort měl podobnou kvalitu, nesměl by jim ho ten cizí pes sežrat, ale musel by jim do něj...

Tož Františku pokračujte v opravách...též se hlásím k jisté averzi k pizze a všemu co s tím souvisí, k tomu můžete přidat kebaby, gyrosy, mekáč atd.

Míra je super chlap, to je pravda.

Hydrogenace (nikoliv hydrogenizace), se naopak používá pořád a v ještě větší míře, než dříve, protože dříve se rostlinné tuky ztužovaly jen částečně. Dnes se ztužují celé, aby mohly následně projít interesterifikací, což je novodobá úprava ztužených tuků, která z nich odstraní ty nebezpečné trans-izomery, vznikající při ztužování. Označení bílé/tmavé pečivo se týká poměru použitých typů mouky. Bílé je obvykle pečivo, vyráběné převážně z mouky z pšeničných zrn, příměsi v podobě žitné mouky, mouky z celých zrn apod jsou samozřejmě povolené, a označení pšenično-žitný neznamená, že se nejedná o bílé pečivo, ale že objem žitné mouky přesahuje zákonný limit 5% z celkového objemu mouky v chlebu, takže jej výrobce musí přiznat. Vše navíc korunujete otázkou, co by dělal cukr v chlebu. Pomiňme teď fakt, že některé průmyslově vyráběné pečivo se jako "tmavé" pouze tváří, protože tmavá barva v něm není způsobena použitým typem mouky, ale dobarvením s použitím karamelu, což je cukr v jiné podobě. Většina dnešního průmyslového pečiva, obzvláště toho nejvíc low-endového, jako je Šumava, se vyrábí s použitím žitného kvasu a droždí, při domácí výrobě (ruční i té v domácích pekárnách) se ale používá droždí s cukrem, protože je to jednodušší, než výroba kvasu. Proto ten cukr v chlebu. Vzhledem k míře neznalostí, jaké jste v tomto svém příspěvku předvedl, velice pochybuji, že napsat Váš komentář dalo více práce, než napsat ten článek. Je-li článek absolutní odpad, pak Váš příspěvek je odněkud z kalového čerpadla v jímce odpadních vod. Nevíte vůbec nic, ale o to více se tváříte jako světaznalý borec.

P.S.: i v droždí samotném je cukr, obvykle z řepné melasy, která je součástí výroby droždí, takže všude, kam dáváte droždí, spolu s ním dáváte i cukr, například i do té Vaší Šumavy... až tedy půjdete koupit svůj oblíbený chléb, uvědomte si, že i v něm je cukr

Ahoj Vašku,ten karamel se do pečiva rozhodně nedává,slengově se tak nazývá prěsladovaná pšenice nebo ječmen jemně mletý.Dodá pečivu barvu a vůni,s cukrem nemá nic společného M.

Martine, děkuji za odpověď. Nevím, jestli se sladovní pšenici slangově říká karamel, ovšem karamel, skutečný karamel uváděný pod kódem E150, je zcela běžně používaný jako potravinářské barvivo, hojně používané v pekařských výrobcích, a to včetně chleba. Tady tedy musím oponovat. Jinak jemně mletý ječmen, sladovní pšenice, nebo také pražený ječmen či žito atd, jsou jen další přísady, které mohou být použity k dobarvení pečiva. V této části s Vámi souhlasím.

Dobrý večer Vašku,karamel s označením E150 jsem v chlebu konzumním ještě nezaznamenal,občas v tzv.rozpekanem pečivu,které šlo však v poslední době kvalitativně hodně nahoru.Co se týče konzumích chlebů složení pš.mouka a žit. mouka je cca65 na35%.Liší se od pekarny occa5procent dle příslušné receptury,barvit netřeba. Obsah popelovin v chlebových moukách je 0,01%,jedná se o téměř celozrnné pečivo. Co se týče cukru přidaného,používá se jako potrava pro kvasinky,které ho také v pohodě zkonzumují.Nejedná se o droždí! Zdravím M.

Děkuji Vašku za odpověd, dozvěděl jsem se z ní více než z článku. Nicméně, pokud jste takto tématu znalý, musíte uznat že vyznění článku je (máslo zdravé, margaríny špatné) minimálně zavádějící. Sekce o bílém chlebu je taky zavádějící, protože se zabývá pouze chlebem a úplně opomíjí rozdíly v kvalitě různých chlebů a jejich složení. Další sekce na tom nejsou o nic lépe (skutečně tavenému sýru chybí bílkoviny ?). Tyhle články nejsou neškodné tlachání, ale někdo je skutečně čte, bere vážně a řídí se jimi. Pokud je článek nekvalitní, může ho někdo špatně pochopit a špatná rada mu uškodit.

Vašku promiňte. Jedná se o 0,1%popelovin.Hezký večer M.

Dobrý večer i Vám, Martine. Jakákoliv barviva, tedy i karamel, má samozřejmě smysl hledat pouze v potravinách, které má nějaký smysl dobarvovat (ať už pekařský či prodejní). Tedy ne v konzumní šumavě, ale spíše v celozrnných či toustových chlebech apod. S další poznámkou souhlasím, ale nechápu pointu - jaký má význam, že droždí nejsou jen kvasinky s cukrem, když konzumní chleba se vyrábí právě s použitím skutečného pekařského droždí a žitného kvasu? (což je mimochodem také důvod, proč se při průmyslové výrobě do běžného chleba nepřidává dodatečný cukr pro potřeby kvasinek - není už třeba).

Jak jsem zmínil dříve, Petře, je to článek, nacházející se na webu o horoskopech. Pro rady ohledně stravování si sem chodí lidé, kteří si zrovna odskočili od kartářky a kvalita článků vždy a všude odpovídá kvalitě cílových čtenářů. To sice celou věc vysvětluje, ale určitě neospravedlňuje, v tom s Vámi souhlasím. Dramatická nezpůsobilost autorky je na článku silně patrná. Příklad - nutriční hodnotou tavených sýrů, na niž navíc odborníci nemají zdaleka tak jasný názor, jako ona, zcela přebíjí přítomnost nezdravých tavných solí. Na bílém chlebu ji obdobně zajímá prakticky pouze lepek atd.

Tak si poslužte pane OdpadkoŽroute. :) Btw. *Pizza :) Nyní jsem vás pravěpodobně naučil víc, než co vás naučila vaše škola života :) lulw