Rizikové skóre PES už je zase v nelichotivých hodnotách, distanční výuka se jeví jako telenovela na pokračování a ze zpráv máte žaludeční vředy i noční můry. Čím si spravit náladu? Pozor na to, prostřednictvím jakého občerstvení krotíte svůj splín i vztek. V závislosti na něm vám i rodině hrozí obezita a neurologické poruchy!
Pandemie mění životy a návyky lidí. Přibývá rozvodů, seznamování se stalo anonymnější a leckdo udává, že od začátku první vlny se ručička na váze pohnula směrem doprava na plus šest až osm kilo. Na jednu stranu se není co divit. Zavření fitness center kdekoho demotivovalo, navíc došlo i na revoluci v domácím stravování. Najednou toho času na vaření bylo tak nějak víc, což se na figuře podepsalo. A nejen to. Norský průzkum odhalil, že způsob, jakým se veřejnost vypořádává s novými životními podmínkami, zrovna není ten nejšťastnější.
Emocionální stravování jako novodobá hrozba
Během prvních týdnů pandemie na jaře roku 2020 se v Norsku zvýšil prodej cukrovinek a čokolády o téměř 50 procent. Proto se vědci začali soustředit na reprezentativní vzorek 23 000 Norů a rozhodli se prozkoumat jejich stravovací návyky. Studie se následně objevila pod názvem Bergen i Endring Covid19 – Bergen Changing Covid19. Projekt je výsledkem spolupráce mezi městem Bergen, norským institutem veřejného zdraví a tamní univerzitou v Bergenu.
Podej mi ještě jeden sáček bonbonů
Jedním ze zjištění je, že mnoho lidí používalo a ještě stále používá jídlo, a zvlášť to nezdravé a sladké, ke zvládání svých emocí. Čokolády, bonbony, sladké tyčinky, lízátka, želé a další cukrovinky se podle všeho na pultech obchodů neohřejí příliš dlouho, což nemusí být problémem jen u Norů.
LZe předpokládat, že s tím, jak se vládní opatření prodlužují, zpřísňují a zase mírně povolují, a to celé se neustále opakuje, dochází k prohlubování depresí – celoplošně. Zvýšená touha po vnitřním uklidnění prokazatelně souvisí s tím, co se „tam venku“, mimo domov odehrává, a to bez ohledu na národnost a aktuální místo pobytu.
Co všechno nám hrozí?
Výzkumníci z norského institutu podotýkají, že mezi největší obavy současnosti patří strach o bezpečnost práce a osobní ekonomiku. Zranitelní jsou zvlášť lidé s nižšími příjmy a vysokou úrovní nejistoty v souvislosti se zaměstnáním. Ti pak s nadváhou a obezitou bojují víc než ostatní. Ale s největší pravděpodobností existuje i spousta těch, kteří negativně reagují na stres nejen konzumací cukru, ale i kaloricky vydatnějšího jídla plného nezdravých tuků. Sluší se však uvést, že právě nadbytek cukrů a rychlých sacharidů ve stravě patří mezi hlavní příčiny vzniku chronických civilizačních onemocnění, a to včetně neurologických poruch. No pane jo, to jsou vyhlídky…
Sledujte nás na sociálních sítích:
