Věděli jste, že vegetariánský způsob stravy má svůj prapůvod dokonce už u Pythagora? Jeho učení totiž říká, že člověk by se měl výhradně nebo alespoň převážně stravovat pouze potravinami rostlinného původu. Při tom existuje několik druhů vegetariánské stravy – ovo-lakto-vegetariáni nejedí maso ani ryby, ale mléčné produkty nebo vejce ano. Lakto-vegetariáni nejedí ani vejce a pescetariáni nekonzumují žádné maso, ale vejce, mléčné výrobky a ryby ano. A vegani se stravují potravinami jen rostlinného původu.

Dobré pro tělo i ducha

Už začátkem 80. let potvrdily mnohé studie pozitivní přínos vegetariánství na zdraví. Na jejich základě se ukázalo, že vegetariáni mají nižší krevní tlak, hladinu cholesterolu a hodnoty kyseliny močové, ale i tělesné váhy a nižší náchylnost na onemocnění srdce a rakoviny.

Jak je to s nedostatkem živin?

Výživoví vědci kritizují stále dokola, že vegetariánům chybí důležité živiny a to, že nejedí maso může vést k různým nedostatkům v těle. Především v dětském věku je pro správný rozvoj důležité železo, zinek a celá řada vitamínů B. Právě u vitaminu B12 je důležité ho doplnit z jiných zdrojů. Často zmíněné obavy, že vegetariáni přijímají málo proteinů, je nepodložený, protože mnoho potravin jako například luštěniny, obiloviny, ořechy nebo brambory obsahují velké množství rostlinného proteinu. Navíc – většina lidí jí živočišného proteinu až příliš, takže jeho snížená konzumace je dokonce žádoucí.

Mezitím experti na výživu navíc přišli s faktem, že vyvážená plnohodnotná strava nemusí být nutně založený na mase a rybách. Přesto pokud se jedná o zavedení vegetariánské formy potravy u dětí a dospívajících, je vždy lépe toto rozhodnutí konzultovat s lékařem.