Je dobře známo, že někteří lidé jsou geneticky predisponováni ke kratší délce života. Na životě jako takovém navíc ubírá mnoho faktorů, mezi které patří obezita, nadměrná konzumace alkoholu, kouření, nedostatek pohybu, stres a celkově špatná životospráva. Doposud však nebyl proveden žádný výzkum, jenž by odhalil, do jaké míry může zdravý životní styl nepříznivé genetické předispozice vyvažovat. Tedy až donedávna.

Chceš žít déle? Pak bilancuj

Zjištění z dlouhodobé studie naznačují, že zdravý životní styl by mohl kompenzovat účinky genů zkracujících život o 62 % a prodloužit délku žití až o pět let. Výsledky byly publikovány v časopise BMJ Evidence-Based Medicine (1). Zmíněný výzkum dále zjistil, že genetika sama o sobě často představuje o 21 % vyšší riziko předčasného úmrtí, nicméně lidé vůči tomuto faktu nejsou tak zcela bezbranní. „Tato studie objasňuje klíčovou roli zdravého životního stylu při zmírňování dopadu genetických faktorů na zkrácení života,“ objasnili čínští a britští vědci s tím, že se studie zúčastnilo 353 742 lidí z britské biobanky.

Malé krůčky, velké úspěchy

Dle jejich závěru osoby s genetickým rizikem kratší délky života nebo předčasného úmrtí svoji nevýhodu skutečně mohou kompenzovat zdravým životním stylem. Kupříkladu ve věku 40 let a s vysokým genetickým rizikem prodlouží svůj život přibližně o 5,22 roku, tedy pokud přehodnotí své denní návky. Za „optimální kombinaci životního stylu“ přitom patří fyzická aktivita, típnutí poslední cigarety, dostatečná délka spánku a zdravá strava. Co si pod posledním jmenovaným představit?

Mezi změny ve stravování doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) patří vyrovnávání příjmu energie, omezení nasycených a trans-tuků a přechod na konzumaci nenasycených tuků, zvýšení příjmu ovoce a zeleniny a omezení příjmu cukru a soli (2). Mnoho z těchto cílů se přirozeně vyskytuje v regionálních stravách, jako je středomořská strava.

Zdraví, přijď blíž…

Obecně je zdravá strava taková, ve které jsou makroživiny konzumovány ve vhodných poměrech, aby podporovaly energetické a fyziologické potřeby (bez nadměrného příjmu) a zároveň poskytovaly dostatek mikroživin a hydratace k uspokojení fyziologických potřeb těla. Makroživiny (tj. sacharidy, bílkoviny a tuky) poskytují energii nezbytnou pro buněčné procesy potřebné pro každodenní fungování. Mikroživiny (tj. vitaminy a minerály) jsou zase potřebné v poměrně malém množství pro normální růst, vývoj, metabolismus a fyziologické procesy.

Zdroje: (1) https://ebm.bmj.com/content/29/4/255, (2) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7071223/