Pocení je přirozený termoregulační proces, který pomáhá tělu udržovat stabilní teplotu i během vysokého fyzického výkonu. Pro naši pleť však může být dvousečnou zbraní. Když se pot na povrchu těla smísí s přirozeným kožním mazem, odumřelými buňkami a zbytky dekorativní kosmetiky, vytvoří neprodyšnou vrstvu. Ta se v okamžiku stává ideální živnou půdou pro patogenní bakterie, zejména pro druh Cutibacterium acnes, který stojí za vznikem zánětlivých procesů a nenáviděných pupínků (1).

Co je vlhké, to je náchylné

Aktuální vědecké výzkumy (2) jasně dokazují, že dlouhodobé vystavení vlhkosti a následná změna přirozeného pH pokožky během tréninku významně narušují integritu kožní bariéry a i tamní mikrobiom. Pokud se po cvičení ihned neopláchneme, riskujeme vznik takzvaného mechanického akné, které je vyvoláno kombinací tlaku sportovního oblečení a přemnožení mikroorganismů v teplém prostředí. Je tedy nezbytné vnímat pot nejen jako důkaz poctivého tréninku, ale také jako faktor, který vyžaduje okamžitou hygienickou odezvu, aby nedošlo k chronickému podráždění.

Oxidační stres a předčasné stárnutí buněk

Je pravdou, že mírná pravidelná fyzická zátěž stimuluje v těle přirozené antioxidační mechanismy, ale extrémní či vysoce intenzivní intervalový trénink může paradoxně vést k nadprodukci volných radikálů. Tento stav, v odborných kruzích známý jako oxidační stres, nastává ve chvíli, kdy organismus nestíhá tyto reaktivní molekuly efektivně neutralizovat. Volné radikály pak napadají buněčné struktury, včetně klíčových bílkovin jako jsou kolagen a elastin, které jsou primárně zodpovědné za pevnost a mladistvou pružnost pokožky. Přes zátěž tedy cesta ke kráse nevede.

Zákon akce a pečující reakce

I odborníci naznačují, že nadměrná fyzická zátěž bez adekvátního prostoru pro regeneraci urychluje procesy stárnutí na hluboké buněčné úrovni (3). Pro aktivní sportovce je proto naprosto klíčové doplňovat silné antioxidanty nejen prostřednictvím vyvážené stravy, ale také pomocí vhodné topické péče s obsahem vitaminu C nebo E. Tyto látky pomáhají pleti vyrovnat se s následky náročného výkonu a chrání ji před vznikem předčasných vrásek, které by jinak mohly být vedlejším produktem a daní za vysněnou postavu.

Jak je to s běžeckým obličejem?

V prostředí estetické medicíny se stále častěji skloňuje poněkud kontroverzní termín „běžecký obličej“ (4). Existuje lidová teorie, že neustálé otřesy při běhu na tvrdém povrchu způsobují mechanické povadnutí měkkých tkání obličeje v důsledku gravitace a poškození závěsných vazů. Ale klid! Je to naštěstí jen mýtus. Profesionálové z řad plastických chirurgů se shodují, že hlavní příčinou tohoto vizuálního jevu je spíše drastický úbytek podkožního tuku při vysokém energetickém výdeji v kombinaci s dehydratací.

Opalovací krém jako nutnost

Ztráta objemu v oblasti lícních kostí a spánků vede k tomu, že pleť vypadá unaveně a stávající vrásky působí mnohem hlouběji, než ve skutečnosti jsou. Pokud k tomuto faktoru připočteme častý pohyb na přímém slunci bez adekvátní ochrany širokospektrálními filtry, výsledkem je kombinované poškození známé jako fotostárnutí. To bývá s cvičením mylně spojováno jako přímý následek pohybu, přestože jde o důsledek nedostatečné prevence před UV zářením. Běžci by tedy měli dbát nejen na kvalitu obuvi, ale i na ochranu své tváře před vnějšími vlivy.

Nepřátelé v bazénu i v parku

Těžké to nemají jen běžci, ale i milovníci plavání a vodních sportů obecně. Ti totiž čelí zcela specifickému okruhu problémů, které se na jejich zevnějšku mohou neblaze podepsat. Chlorovaná voda v bazénech drasticky vysušuje svrchní vrstvu pokožky a agresivně narušuje její přirozený lipidový film. Chronicky suchá a dehydrovaná kůže je následně mnohem náchylnější k rozvoji zánětů, ekzémů a nepříjemnému svědění (5).

Na opačné straně stojí ti, kteří nesportují někde v přírodě, ale výhradně v městském prostředí, neboť jsou při každém nádechu i pohybu vystaveni znečištěnému ovzduší. Částice polétavého prachu a smogové emise jsou natolik malé, že snadno pronikají hluboko do pórů, kde vyvolávají chronické mikro-záněty. Tyto procesy mají za následek nejen nechtěnou hyperpigmentaci a vznik pigmentových skvrn, ale také celkovou ztrátu jasu a našedlý tón pleti.

Co se děje po tréninku?

Trénink rozhodně nekončí ve chvíli, kdy si člověk doma s pocitem úlevy sundá funkční oblečení. Způsob, jakým se o svou pleť staráme bezprostředně po odchodu z posilovny zásadně rozhoduje o tom, zda bude naše tvář zářit zdravím, nebo bojovat s estetickými nedokonalostmi. Naprostým základem by mělo být dvojfázové čištění pleti, které je běžným standardem. V prvním kroku je nutné odstranit nečistoty rozpustné v tucích, jako je nahromaděný maz a zbytky opalovacích krémů, zatímco druhý krok se postará o dočištění samotných pórů od potu a prachu.

Zdroje: (1) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3535073/, (2), (3), (4) https://www.therunnerjournal.org/post/understanding-runner-s-face-myth-or-reality-and-how-to-prevent-it, (5) https://www.niams.nih.gov/health-topics/atopic-dermatitis