Výčet rozdílností mateřské a otcovské výchovy by vydal na tlustou encyklopedii o třech dílech. Koneckonců, která maminka se už někdy nepozastavila nad tím, v jakém stavu poslal tatínek dítě do školy? Zapomenuté čištění zubů, chybějící svačina, místo „lepšího“ oblečení to na ven, co má žmolky i nějakou tu dírku a vydatná snídaně? Ani ta se nekonala, protože rohlík konzumovaný cestou se vážně nepočítá. Zatímco ženy kroutí hlavou a mluví o nezodpovědnosti, vědci v otcovském dobrodružném přístupu vidí spíše pozitiva. Podle nich může zajistit odolnější organismus potomků!

Špína za nehty jako imunitní plus

Co si budeme povídat, tátové si s určitými věcmi hlavu příliš nedělají. Příkladem za všechny je třeba i sterilní čistota rukou, která je pro ně až zbytečná. Vystavují tím děti širšímu spektru podnětů, což však kupodivu vůbec není špatně, protože to trénuje imunitní systém a sehrává roli v prevenci astmatu (1). Další oblastí, kde rodičovské třecí plochy pořádně jiskří, je obyčejné hraní.

Vyhoď mě ještě výš, tati!

Jde o ono typické pošťuchování, zápasení a vyhazování do vzduchu, u kterého maminky raději hrůzou odvracejí zrak. Odborníci však tvrdí, že právě tento styl dovádění je k užitku, protože pomáhá lépe regulovat emoce a stresové reakce v pozdějším věku. Děti, které si s otci pravidelně takto hrají, vykazují nižší hladiny kortizolu v zátěžových situacích a snáze se vyrovnávají s úzkostí (2). Škola života tu dává jasnou lekci – člověk se možná občas trochu bouchne, ale zase vstane, jde dál a zábava nekončí.

Genetiku nepřelstíš

Je pozoruhodné, že otcův vliv na zdraví jeho následovníka vlastně začíná ještě před narozením, s čímž přímo souvisí životní styl muže. Pokud dotyčný trpí nadváhou nebo se stravuje nezdravě, může tyto dispozice předat dál prostřednictvím chemických značek na své DNA. Stejné je to i s pohybem. Studie (3) publikovaná v časopise Cell Reports pod vedením americké vědkyně Kristin Stanford prokázala, že fyzická aktivita otce zasahuje do složení spermií, což má přímý dopad na metabolické zdraví potomstva.

Ach, ta náročná puberta!

Teď přeskočíme trochu do budoucnosti. Ona je ta otcovská role asi nejdůležitější v náročném období dospívání. Angažovaná přítomnost dobrého mužského vzoru může výrazně snížit riziko vzniku závislostí, poruch příjmu potravy a rizikového sexuálního chování (4). Zejména u dívek se ukazuje, že vřelý vztah s tatínkem buduje zdravé sebevědomí, přičemž vede k menšímu výskytu psychosomatických obtíží, jako jsou chronické bolesti hlavy nebo nespavost (5). Když se rodič zajímá o to, co jeho dcera prožívá, nepomáhá jí jen s úkoly z matiky, ale doslova programuje její odolnost vůči budoucím civilizačním chorobám.

Společné stolování je prevencí nadváhy

Může se to zdát jako bezvýznamný detail, ale přítomnost otce u jídelního stolu má překvapivě velký dopad i na výživové návyky potomků. Vědci na základě svého výzkumu (6) publikovaného v magazínu Journal of Nutrition Education and Behavior zjistili, že pokud se otec aktivně zapojuje do společného stolování a konzumuje pestrou stravu, děti bývají v jídle méně vybíravé a konzumují více zeleniny. To vlastně bojuje proti dětské nadváze i obezitě, aniž by se muselo složitě přednášet o kaloriích.

Hlídač spánku? Táta!

Neklidné noci a neustálé buzení jsou noční můrou každého rodiče. Zajímavým zjištěním je, že zapojení otce do večerních rituálů má přímou korelaci s kvalitou spánku dětí. Psychologové to vysvětlují následovně - když do postýlky ukládá on, přináší jiný typ uklidnění, který zesiluje pocit bezpečí. Proto děti usínají rychleji a jejich spánek bývá hlubší (7). To má samozřejmě dominový efekt na jejich imunitu, paměť i kognitivní funkce během dne.

Definice moderního otce

Svět se mění a s ním i pohled na to, co znamená být dobrým tátou. Už to není jen o tom „být u porodu“ a „občas pohlídat“. Je to o vědomém budování vztahu, který formuje biologii dítěte. Jak uvádí britský profesor Paul Ramchandani z Cambridgeské univerzity, interakce mezi otcem a dítětem v raném věku je jedním z nejsilnějších prediktorů budoucího duševního a fyzického zdraví (8). Tato slova by si měl vytesat do paměti každý muž, který pochybuje, zda jeho přítomnost na hřišti nebo při čtení pohádky má skutečný význam. Má a jaký! Dokonce mnohem větší, než si naše společnost dříve dokázala představit.

Zdroje: (1) https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1007302, (2), (3), (4) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1651-2227.2007.00572.x, (5) https://www.researchgate.net/publication/345448600_Father-Daughter_Relationships_Contemporary_Research_and_Issues, (6), (7), (8)