Určitý ano. Virus chřipky může po kontaminaci určitou dobu přežívat na předmětech a površích, kterých se běžně dotýkáme (1). Dezinfekce proto může představovat jeden dílek prevence. Neměla by však vytvářet falešný pocit, že dokonale vydrhnutý byt znamená domácnost chráněnou před chřipkou. Virus se totiž šíří především prostřednictvím infekčních částic z dýchacích cest a důležitý je zejména blízký kontakt s nakaženým člověkem (2).

Virus se může usadit i na obyčejné klice

Když člověk s chřipkou kašle, kýchá nebo si utře nos a následně sáhne na předmět, může se virus dostat také na okolní povrchy. Vědci proto zkoumali, jak dlouho dokáže virus chřipky A přežívat na materiálech běžně přítomných v domácnostech a na pracovištích.

Experiment zahrnoval například plasty používané na telefonech, klávesnicích a vypínačích, sklo, kov, dřevo nebo materiál z plyšové hračky. Životaschopný virus bylo možné z většiny testovaných povrchů získat ještě čtyři hodiny po jejich kontaminaci a z některých neporézních materiálů dokonce po devíti hodinách. Po 24 hodinách už nebyl životaschopný virus na testovaných površích detekovatelný (1).

Neznamená to, že každý dotyk kliky automaticky vede k nákaze. Studie ale potvrzuje, že kontaminované předměty mohou teoreticky k přenosu přispět.

Největší pozornost patří místům, kterých se dotýká každý

Pokud už doma někdo chřipku má, není nutné několikrát denně dezinfikovat podlahu pod postelí nebo leštit okna. Větší smysl má zaměřit se na takzvané vysoce dotykové povrchy.

Patří mezi ně například kliky dveří, vypínače, baterie u umyvadel, splachovadla, dálkové ovladače, telefony, klávesnice, úchytky skříněk nebo madla lednice. Právě předměty používané několika členy domácnosti mohou sloužit jako mezistanice mezi kontaminovanou rukou a dalším člověkem.

Výzkum domácností, ve kterých žilo dítě s potvrzenou chřipkou, skutečně prokázal přítomnost virové RNA na některých předmětech v domácím prostředí. Kontaminace povrchů byla celkově poměrně nízká a postupně klesala. Zajímavé však bylo, že domácnosti se zvýšenou hygienou rukou vykazovaly nižší kontaminaci povrchů než kontrolní domácnosti (3).

Nejdřív čistit, potom řešit dezinfekci

Čištění a dezinfekce nejsou synonyma. Běžné čištění odstraňuje z povrchu nečistoty a spolu s nimi také část mikroorganismů. Dezinfekce má za úkol mikroorganismy inaktivovat.

A u chřipkového viru nemusí být vždy potřeba nejsilnější přípravek z drogerie. Laboratorní studie zaměřená na lidský virus chřipky A/H1N1 zkoumala účinnost několika běžných prostředků používaných v domácnosti. Výzkumníci zjistili, že virus dokázaly inaktivovat vhodně použité roztoky domácího bělidla, alkoholové přípravky i testované roztoky prostředku na mytí nádobí (4).

Virus chřipky má lipidový obal, který je vůči některým detergentům a dezinfekčním látkám citlivý. Z toho ovšem neplyne, že máme doma míchat vlastní chemické koktejly. U komerčních dezinfekčních prostředků je potřeba dodržovat návod výrobce, doporučené ředění, dobu působení i vhodnost pro konkrétní materiál.

Dezinfikovat celý byt od podlahy ke stropu nemá smysl

Představa, že čím více dezinfekce použijeme, tím lépe jsme chráněni, je zavádějící. Chřipka se nešíří pouze prostřednictvím předmětů. Systematický přehled zaměřený na přenos chřipky v domácnostech uvádí, že virus se šíří zejména vdechováním infekčních respiračních částic při kontaktu mezi lidmi (5).

Další přehled vědeckých poznatků upozorňuje, že vzdušná cesta může mít v interiéru významnou úlohu. Přenos prostřednictvím rukou a kontaminovaných předmětů je možný, ale jeho význam závisí na řadě okolností a chování lidí (6).

Dezinfikovat kliky a další často používané předměty tedy smysl mít může, zvlášť když je doma nemocný člověk. Nemá ale smysl spoléhat pouze na naleštěné povrchy a současně několik hodin sedět vedle nemocného v nevětrané místnosti.

Ruce představují důležitý mezičlánek

Scénář je jednoduchý. Nemocný si zakryje ústa rukou, sáhne na kliku a po něm ji použije další člen domácnosti. Ten se následně dotkne nosu, úst nebo očí.

Výzkum z domácností v Bangkoku ukázal, že intenzivnější mytí rukou souviselo s nižší přítomností virového materiálu na površích (3). Randomizované studie zaměřené přímo na přenos chřipky však přinesly méně jednoznačné výsledky.

Systematický přehled zjistil, že samotná hygiena rukou v domácnostech s již nakaženým členem neměla konzistentně prokázaný efekt na zabránění sekundárnímu přenosu chřipky (7). To opět ukazuje, proč je důležitá kombinace opatření, nikoli spoléhání na jediný trik.

Když už je někdo nemocný, rychlost hraje roli

Zajímavé výsledky přinesla německá randomizovaná studie domácností s potvrzenou chřipkou. Porovnávala domácnosti bez zvláštních opatření s těmi, kde lidé používali roušky, případně kombinovali roušky s intenzivnější hygienou rukou.

Při analýze všech účastníků nebyl rozdíl statisticky významný. Když se však opatření začala používat do 36 hodin od nástupu příznaků prvního nemocného, riziko sekundární infekce bylo ve skupinách s intervencemi nižší (8).

Prevence proto dává největší smysl včas. Čekat několik dní, až bude kašlat celá domácnost, a následně začít horečně dezinfikovat kliky už logicky nabízí menší prostor k zabránění přenosu.

Kuchyně a koupelna si zaslouží zvláštní pozornost

Při běžném úklidu má smysl soustředit se na místa, kterých se dotýká více lidí. V kuchyni jsou to pracovní plochy, úchytky lednice a skříněk, vodovodní baterie a jídelní stůl. V koupelně zase kohoutky, klika, splachovadlo nebo vypínače.

Podobně je vhodné myslet na elektroniku. Telefon nebo dálkový ovladač vezmeme do ruky mnohokrát denně a jejich čištění často přehlížíme. Vždy je však nutné respektovat doporučení výrobce zařízení, aby dezinfekční prostředek elektroniku nepoškodil.

Pokud je doma nemocný člověk, praktické je také nesdílet ručníky, pravidelně měnit textilie podle potřeby a po kontaktu s použitými kapesníky nebo sekrety si umýt ruce.

Nezapomínejte na vzduch

Při posedlosti čistotou povrchů někdy přehlížíme to, co máme přímo před nosem – vzduch. Přehled dostupných výzkumů ukazuje, že chřipkový virus může v aerosolech přetrvávat několik hodin a vzdušná cesta může být v interiéru významným mechanismem přenosu (6).

Proto dává smysl pravidelně větrat a pokud možno omezit dlouhý těsný kontakt nemocného s ostatními členy domácnosti. Moderní systematický přehled domácích preventivních opatření hodnotil vedle hygieny rukou a čištění povrchů právě také větrání, izolaci nemocných, fyzický odstup a ochranu dýchacích cest (5).

Čistý domov pomůže, sterilní domov nepotřebujete

Dezinfekce domácnosti může být během chřipkové sezony užitečným pomocníkem, především pokud už doma někdo onemocněl. Není ale potřeba proměnit byt v operační sál.

Největší smysl má rozumná strategie: pravidelně čistit běžné povrchy, při nemoci věnovat zvýšenou pozornost klikám, vypínačům a dalším často dotýkaným předmětům, mýt si ruce, větrat a omezit blízký kontakt s nemocným.

Virus chřipky totiž může na površích určitou dobu přežít, ale kontaminovaná klika je pouze jednou z možných cest přenosu (1, 5). Dezinfekce mu tedy může jedny dveře přivřít. Abychom mu cestu do domácnosti skutečně zkomplikovali, musíme myslet také na ruce, vzduch a především kontakt s nakaženými lidmi.