Káva sama o sobě není nepřítel

Vynechat kávu z automatu jen proto, že jde o kávu, nedává příliš smysl. Rozsáhlý přehled výzkumů zveřejněný v odborném časopise BMJ ukázal, že umírněná konzumace kávy bývá v populačních studiích spojována s nižším rizikem některých onemocnění, například diabetu 2. typu, vybraných jaterních chorob nebo celkové úmrtnosti. Takové výsledky samozřejmě neznamenají, že káva léčí nebo že je vhodná pro každého. Citliví lidé mohou po kofeinu pociťovat bušení srdce, nervozitu, nespavost či zhoršení refluxu. Důležité je také množství vypité kávy a složení nápoje. (1)

U automatu proto není hlavní otázkou pouze to, zda si dát espresso, cappuccino nebo horkou čokoládu. Podstatné je, z čeho pijete, jak horký nápoj je a zda se z jednorázové kávy nestal několikrát denně opakovaný zvyk. Sladké nápoje s instantní smetanovou složkou mohou obsahovat značné množství cukru a kalorií, které člověk snadno přehlédne.

Polystyrenové kelímky a styren

Některé jednorázové kelímky mohou být vyrobené z pěnového polystyrenu. Tento materiál je lehký, levný a dobře izoluje teplo, zároveň ale vyvolává otázky kvůli látkám, které se z plastů mohou za určitých podmínek uvolňovat. Polystyren vzniká ze styrenu a ve výsledném výrobku mohou zůstávat stopová množství různých chemických látek.

Nelze však poctivě tvrdit, že každý člověk, který vypije nápoj z polystyrenového kelímku, automaticky výrazně zvyšuje své riziko rakoviny. Zdravotní riziko závisí na konkrétním materiálu, teplotě nápoje, době kontaktu, množství uvolněné látky i na celkové dlouhodobé expozici z různých zdrojů. Výzkumy zabývající se chemickými přísadami v plastech potvrzují, že k migraci látek z obalů může docházet a že ji ovlivňuje například teplota, typ potraviny, obsah tuku či délka kontaktu. (2)

Praktický závěr je jednoduchý: není důvod propadat panice kvůli jedné kávě, ale pravidelné pití velmi horkých nápojů z neznámých nebo nekvalitních plastových kelímků není nejrozumnější volbou. Pokud automat umožňuje použít vlastní nádobu, jde o lepší variantu.

Plastová víčka a označení BPA Free

Kromě kelímku se horkého nápoje často dotýká také plastové víčko, míchátko nebo vnitřní ochranná vrstva obalu. Často se zmiňuje bisfenol A neboli BPA, látka používaná při výrobě některých plastů a pryskyřic. BPA je zkoumán zejména kvůli možné schopnosti ovlivňovat hormonální systém. Přehled odborných poznatků upozorňuje, že lidé mohou být BPA vystaveni z více zdrojů, včetně potravinových obalů a nádobí. (3)

Samotný nápis BPA Free je užitečná informace, ale neměl by být chápán jako absolutní záruka zdravotní nezávadnosti. Výrobek může místo BPA obsahovat jinou chemickou látku, jejíž dlouhodobé účinky nejsou vždy stejně dobře prozkoumané. Laboratorní studie spotřebitelských plastových výrobků navíc ukázaly, že některé výrobky mohou vykazovat biologickou aktivitu i tehdy, když neobsahují právě BPA. To ovšem automaticky nedokazuje zdravotní škodlivost při běžném použití, pouze to ukazuje, proč je vhodné omezovat zbytečný kontakt horkých potravin a nápojů s jednorázovými plasty. (4)

Pokud plastový kelímek po nalití nápoje výrazně zapáchá, deformuje se nebo působí nekvalitně, je lepší jej nepoužívat. Zápach nemusí znamenat akutní otravu, ale rozhodně není známkou kvalitního materiálu určeného pro horký nápoj.

Papírový kelímek není vždy ekologický

Papírový kelímek na první pohled působí jako šetrnější alternativa. Ve skutečnosti však většina kelímků na horké nápoje není vyrobena pouze z papíru. Aby nádoba nepropouštěla tekutinu, bývá zevnitř opatřena tenkou plastovou nebo polymerní vrstvou. Právě tato kombinace materiálů komplikuje recyklaci.

Kelímek nelze jednoduše vhodit do papíru jen proto, že je zvenku papírový. Možnost recyklace závisí na místních pravidlech třídění, dostupnosti specializovaného zpracování i na míře znečištění zbytky nápoje. Pokud skončí ve směsném odpadu, jeho materiálový potenciál se nevyužije. Globální výzkum o výrobě a osudu plastů ukazuje, že velká část plastového odpadu historicky končila na skládkách nebo v životním prostředí místo skutečné recyklace. (5)

Jednorázové nádoby proto nejsou ekologickým problémem kvůli jedinému kelímku, ale kvůli jejich obrovskému počtu a krátké době použití. Kelímek slouží několik minut, zatímco materiály, z nichž je vyrobený, mohou v prostředí přetrvávat mnohem déle.

Největší problém představuje pravidelnost

Občasná káva z automatu není důvodem ke strachu. Pokud ale člověk pije dvě až čtyři kávy denně z jednorázových kelímků, vzniká z toho dlouhodobý návyk se zdravotními, finančními i ekologickými dopady. V takovém případě je užitečné řešit nejen obal, ale také množství kofeinu, cukru, sušené smetany a celkový pitný režim.

Dalším problémem je teplota. Příliš horké nápoje mohou podráždit sliznici úst a jícnu. Kávu proto není nutné vypít hned po nákupu. Bezpečnější je nechat ji chvíli vychladnout, zvlášť pokud z automatu vytéká téměř vroucí.

Automatickou kávu také není vhodné používat jako náhradu snídaně, oběda nebo vody. Kofein sice krátkodobě povzbudí, ale nevyřeší dlouhodobou únavu způsobenou nedostatkem spánku, stresem nebo nepravidelným jídlem.

Lepší volbou je vlastní hrnek

Nejjednodušší změnou je nosit si vlastní porcelánový, skleněný nebo kvalitní nerezový hrnek. Mnohé moderní automaty a kavárny umožňují použití vlastní nádoby. Tím se sníží množství jednorázového odpadu a zároveň máte větší kontrolu nad materiálem, ze kterého pijete.

Pokud vlastní hrnek použít nelze, vybírejte nápoj bez plastového víčka, nenechávejte ho v kelímku zbytečně dlouho a nepijte ho vařící. Z hlediska zdraví je navíc vhodnější jednoduchá černá káva nebo káva s mlékem než sladké instantní směsi.

Kávu z automatu tedy není nutné rozhodně zakázat. Rozumnější je pít ji s mírou, nepodceňovat kvalitu obalu a omezit jednorázové kelímky všude tam, kde existuje praktičtější alternativa.