Nedostatečný příjem bílkovin se nemusí okamžitě projevit dramatickými příznaky. Záleží na rozsahu a délce nedostatku, celkovém energetickém příjmu, věku i zdravotním stavu. Závažná protein-energetická malnutrice už však může ovlivnit svaly, pokožku, vlasy, imunitu a u dětí také růst a vývoj (1).

Bez aminokyselin se organismus neobejde

Bílkoviny jsou tvořeny aminokyselinami. Z aminokyselin používaných při tvorbě lidských bílkovin je devět považováno za esenciální, což znamená, že si je organismus nedokáže vytvořit v dostatečném množství a musí je získávat z potravy.

Proteiny mají v lidském těle mimořádně široké využití. Jsou součástí svalů a dalších tkání, podílejí se na transportu látek, udržování tekutin, imunitních pochodech a mnoha dalších procesech. Právě proto může mít jejich dlouhodobě nedostatečný přísun následky zasahující několik tělesných systémů současně (2).

Svaly mohou začít ubývat

Jedním z míst, kde se nedostatek potřebných živin může projevit, jsou svaly. Kosterní svalovina představuje významnou zásobárnu tělesných bílkovin. Pokud organismus nemá k dispozici dostatek energie a aminokyselin z potravy, může při malnutrici docházet k úbytku svalové tkáně.

Člověk pak může pozorovat ztrátu svalové hmoty, slabost nebo zhoršení fyzické výkonnosti. Význam bílkovin pro svalovou hmotu dokládají také intervenční studie. Systematický přehled a metaanalýza výzkumů u lidí ve věku 65 let a více zjistily, že proteinová suplementace měla pozitivní vliv na svalovou hmotu u starších lidí žijících samostatně (3).

Úbytek svalů však automaticky neznamená, že člověku chybí právě bílkoviny. Může mít celou řadu dalších příčin, od nedostatečného pohybu a celkově nízkého energetického příjmu až po různá onemocnění.

Obranyschopnost může dostat zabrat

Bílkoviny potřebuje také imunitní systém. Imunitní odpověď vyžaduje tvorbu velkého množství buněk a molekul, přičemž proteiny jsou pro řadu těchto procesů nezbytné.

Výzkumy těžké malnutrice ukazují změny jak vrozené, tak získané imunity. Systematický přehled studií u podvyživených dětí například popsal změny lymfatické tkáně, funkce střevní bariéry, komplementového systému a některých imunitních odpovědí (4).

Protein-energetická malnutrice je rovněž spojována s vyšší náchylností k infekcím a infekce může naopak podvýživu dále zhoršovat. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy nemoc zvyšuje metabolické nároky organismu a současně může snižovat příjem nebo využití živin (5).

Časté infekce však mají mnoho možných příčin, takže je nelze považovat za jednoduchý domácí test nedostatku bílkovin.

Otoky už mohou upozorňovat na vážný problém

Mezi nejvýraznější projevy těžké malnutrice patří otoky. Typickým příkladem je kwashiorkor, závažná forma podvýživy tradičně spojovaná s nedostatečným příjmem bílkovin při relativně zachovaném příjmu energie.

Pro kwashiorkor je charakteristický edém. Mechanismus jeho vzniku je ale složitější než jednoduché tvrzení, že jej způsobuje pouze nízká hladina albuminu. Současné poznatky ukazují, že těžká malnutrice představuje komplexní metabolický stav (1).

Nově vzniklé otoky nohou, kotníků nebo jiných částí těla proto není vhodné automaticky přičítat jídelníčku. Otoky mohou doprovázet také onemocnění srdce, ledvin, jater a další zdravotní problémy a vyžadují posouzení příčiny.

Vlasy, nehty a pokožka mohou vysílat varování

Výrazná podvýživa se může projevit i na vzhledu. Odborný přehled kožních projevů nutričních poruch popisuje u protein-energetické malnutrice suchou a změněnou pokožku, tenké vlasy či špatně rostoucí a změněné nehty. U kwashiorkoru se mohou objevovat také charakteristické kožní léze (1).

Takové projevy ale nejsou specifické pouze pro nedostatek bílkovin. Vypadávání vlasů, lámání nehtů nebo suchá pokožka mohou souviset například s nedostatkem železa, zinku či některých vitaminů, hormonálními změnami, dermatologickými chorobami nebo jinými zdravotními potížemi.

Samotný pohled do zrcadla tedy nestačí k tomu, abychom si diagnostikovali nedostatek proteinů.

U dětí může trpět růst

Dostatečná výživa je mimořádně důležitá během růstu. Protein-energetická malnutrice u dětí bývá spojena se zpomalením růstu a zároveň se změnami fungování imunitního systému.

Odborné přehledy upozorňují, že dětská malnutrice často neznamená izolovaný nedostatek jediné živiny. Nedostatečný příjem bílkovin a energie se může kombinovat s deficitem vitaminů a minerálních látek, infekcemi a dalšími faktory. Právě proto bývá obtížné určit, jak velký podíl jednotlivých následků připadá výhradně na nedostatek proteinů (6).

Kolik bílkovin vlastně potřebujeme

Pro zdravé dospělé se jako referenční hodnota běžně používá přibližně 0,8 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti za den. Člověk vážící 70 kilogramů by podle tohoto orientačního výpočtu potřeboval asi 56 gramů bílkovin denně. Tato hodnota vychází z odhadu množství, které má pokrýt potřeby prakticky všech zdravých dospělých (7).

Individuální potřeba ale není u každého stejná. Může ji ovlivňovat věk, množství pohybu, těhotenství, rekonvalescence, energetický příjem i zdravotní stav. U některých skupin proto může být vhodný vyšší příjem.

Více zároveň automaticky neznamená lépe. U zdravého člověka, který má pestrou stravu a dostatečný příjem bílkovin, nemusí další zvyšování jejich množství přinášet očekávaný efekt.

Bílkoviny nejsou jen v mase

Potřebné proteiny lze získávat z živočišných i rostlinných zdrojů. Mezi běžné zdroje patří maso, ryby, vejce a mléčné výrobky. Velmi užitečnou součástí jídelníčku jsou ale také luštěniny, například čočka, fazole, hrách a cizrna, dále sója a výrobky z ní, ořechy a semena.

U čistě rostlinného jídelníčku je vhodné využívat různé zdroje rostlinných bílkovin, aby strava poskytovala dostatek všech esenciálních aminokyselin.

Nedostatek bílkovin tedy není jen otázkou velikosti svalů. Při skutečně nedostatečné výživě se může projevit úbytkem svalové hmoty, slabostí a při těžké malnutrici také poruchami imunity, změnami kůže, vlasů a nehtů, otoky či zpomalením růstu u dětí (1, 4, 5, 6). Tyto příznaky však nejsou specifické pouze pro nedostatek bílkovin. Pokud jsou výrazné nebo přetrvávají, je důležité hledat jejich skutečnou příčinu.