Přikrmování ptáků v zimě může opeřeným návštěvníkům výrazně usnadnit období mrazů a nedostatku potravy. Nestačí však jen nasypat cokoli, co najdeme doma ve spíži. Některé potraviny ptákům nepomohou, jiné jim mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Důležitá je také pravidelná péče o čistotu krmítka.
Krmení ptákům pomáhá, nenahrazuje však přírodu
Zahradní krmítko není důvodem, proč by ptáci přestali hledat potravu sami. Většina druhů dál využívá semena, hmyz, plody, pupeny i další přirozené zdroje. Přikrmování pro ně představuje především dostupný doplněk, který může být užitečný při silných mrazech, sněhové pokrývce nebo dlouhém deštivém období.
Největší přínos má pravidelně doplňované krmítko v zimě. Pokud s krmením začnete, snažte se v něm pokračovat alespoň po dobu, kdy jsou podmínky nepříznivé. Ptáci si mohou místo zapamatovat a počítat s tím, že zde potravu najdou. Není nutné nabízet velké množství najednou. Lepší je nasypat menší dávku, která se rychle spotřebuje a nezvlhne.
Krmítko by mělo být umístěné na přehledném místě, ideálně nedaleko keřů nebo stromu, kam mohou ptáci v případě nebezpečí rychle odletět. Zároveň by nemělo stát tak blízko hustého porostu, aby se v něm mohl snadno ukrýt predátor, například kočka.
Základem jsou semena, ořechy a vhodný tuk
Nejuniverzálnějším krmivem jsou slunečnicová semena, zejména černá. Vyhovují sýkorám, vrabcům, brhlíkům, pěnkavám i mnoha dalším druhům. Vhodná jsou také semena prosa, lnu, řepky, ovsa nebo směsi určené přímo pro volně žijící ptáky.
V zimě ocení ptáci i nesolené a nepražené ořechy. Nejlepší jsou vlašské ořechy, lískové ořechy nebo arašídy bez soli a ochucovadel. Podávat je lze nasekané nebo v závěsném krmítku se sítí. Celé arašídy nejsou vhodné pro úplně malé ptáky, proto je bezpečnější nabídnout je drcené.
Oblíbené jsou také lojové koule a tukové směsi. Je však potřeba vybírat výrobky bez plastových síťek, do kterých se mohou ptáci zachytit nohou nebo zobákem. Bezpečnější je vložit kouli do kovového zásobníku nebo ji položit do mělkého krmítka. Domácí tuková směs musí být připravená z čistého nesoleného loje či kvalitního tuku a semen. Zbytky slaniny, uzenin nebo ochuceného masa do krmítka rozhodně nepatří.
Pečivo ptáky zasytí, ale nevyživí
Chléb a další pečivo lidé ptákům nabízejí často, zejména u rybníků a parkových jezírek. Přitom jde o potravinu, která by v ptačím jídelníčku neměla mít významné místo. Pečivo obsahuje hlavně škrob, sůl a často také další přísady, zatímco ptákům chybějí potřebné živiny, tuky, vitaminy a minerály.
Problém nastává ve chvíli, kdy se pták pečivem nasytí, ale nezíská výživu potřebnou pro zdravý růst, peří, svaly nebo kosti. U vodních ptáků navíc zbytky pečiva ve vodě rychle plesniví a zhoršují kvalitu prostředí. Nahromaděné zbytky mohou přispívat k množení bakterií a lákat potkany.
Pokud chcete pomoci kachnám a labutím, lepší volbou je drobně nakrájená listová zelenina, zrní, hrášek, kukuřice nebo specializované krmivo pro vodní ptáky. I zde ale platí, že by se mělo dávat jen tolik potravy, kolik zvířata brzy snědí.
Sůl, sladkosti a mléko mohou způsobit vážné potíže
Ptačí organismus je velmi citlivý na sůl. Slané oříšky, chipsy, pečivo, slanina, zbytky z kuchyně nebo ochucené maso proto nejsou vhodné. Už malé množství může zatížit ledviny a narušit hospodaření organismu s vodou. Sůl se nepřidává ani do napáječky ve snaze zabránit zamrznutí vody.
Nebezpečné jsou také sladké potraviny. Čokoláda obsahuje látky, které mohou být pro ptáky toxické, a rozhodně nepatří na balkon, terasu ani do zahradního krmítka. Pozor je dobré dávat také na zbytky vánočního cukroví, sušenky, polevy a sladké pečivo. Kromě cukru často obsahují čokoládu, sůl, tuky nevhodného složení nebo rozinky.
Cukrový sirup, limonády, alkoholické nápoje ani zkvašené zbytky ovoce ptákům nepodávejte. Sladká tekutina se může rychle kazit, přitahuje hmyz a při kvašení představuje zdravotní riziko. Mléko také není vhodné, protože ptáci nejsou přizpůsobeni k trávení laktózy a mohou po něm mít zažívací obtíže.
Rýže není jed, ale neměla by tvořit základ krmení
Kolem rýže koluje řada mýtů, například že nevařená rýže ptákům v žaludku nabobtná a ublíží jim. Takové tvrzení není důvodem k panice. Přesto rýže nepředstavuje ideální hlavní krmivo pro ptáky v krmítku. Sama o sobě nenabízí tak pestrý soubor živin jako semena, ořechy, tukové směsi nebo přirozená potrava.
Vařenou rýži bez soli a koření je možné nabídnout výjimečně v malém množství, ale nesmí zůstávat dlouho venku. Vlhké zbytky se rychle kazí a mohou plesnivět. Jestliže chcete krmítko naplnit bezpečně, je lepší zůstat u kvalitní směsi semen a nesolených tukových doplňků.
Čistota krmítka je stejně důležitá jako jeho obsah
Krmítko není jen zásobník na semena, ale také místo, kde se setkává více ptáků najednou. Právě proto se zde mohou šířit nemoci. Zbytky zvlhlého krmiva, ptačí trus a plíseň představují riziko zejména v teplejších zimních dnech.
Krmítko pravidelně vymetejte, omyjte horkou vodou a nechte dokonale vyschnout. Pokud se v něm objeví mokré nebo plesnivé krmivo, ihned ho vyhoďte. Praktické jsou zásobníkové typy, které chrání semena před deštěm, ale i ty je nutné čistit.
Vedle krmítka lze ptákům nabídnout mělkou nádobu s čistou vodou. V zimě ji kontrolujte několikrát denně a odstraňujte led. Nikdy do ní nepřidávejte sůl, cukr, alkohol ani nemrznoucí směsi. Nejlepší pomocí je obyčejná čistá voda, kterou pravidelně vyměníte.
Pomoc, která má skutečný smysl
Správně vedené přikrmování je pro ptáky bezpečným zpestřením a pro lidi příležitostí pozorovat přírodu zblízka. Stačí pamatovat na jednoduchá pravidla: vybírat kvalitní semena a nesolené tukové směsi, nenabízet lidské zbytky, udržovat krmítko čisté a nenechávat potravu vlhnout.
Největší chybou bývá představa, že ptáci snědí všechno, co nám zbyde v kuchyni. Jejich organismus funguje jinak než lidský. To, co je pro člověka běžnou svačinou, může být pro drobného pěvce nebo vodního ptáka zbytečnou zátěží. Vhodně naplněné krmítko je proto malým, ale skutečně užitečným způsobem pomoci.
Zdroj: názor autora