Prostreno.cz

Snadná a chutná domácí pizza

Není mnoho zemí, které by se mohly chlubit tím, že se jejich národní jídlo stalo mezinárodním fenoménem. Itálie má však taková jídla hned dvě! Uhádnete, která to jsou? No ano, těstoviny a samozřejmě pizza. Oba pokrmy jsou slavné napříč celým světem, a oba jsou součástí historie italského kulinářství.

Pizza ve své nejzákladnější podobě (jako placatý chléb) má ve Středomoří dlouhou historii. Několik kultur, včetně Řeků a Féničanů, jedlo placatý chléb připravený z mouky a vody. Hotové těsto pak bylo pečeno na horkém kameni a poté ochuceno bylinkami. Řekové tomu říkali pizza plankuntos a v zásadě se používala spíše jako „jedlý talíř“ při konzumaci dušených pokrmů nebo hustého vývaru. Sice to mělo k dnešní pizze ještě dosti daleko, ale dejme tomu, že by se to dalo srovnat s dnešní focacciou. Tyto „pizzy“ se jedly od Říma a Egypta až po Babylon a chválili si je mimo jiné také starověcí historici Herodotos a Cato.

Původ dnešní pizzy

Slovo „pizza“ pravděpodobně pochází z latinského slova pinsa, což znamená „plochý nebo placatý chléb“ (o původu slova se však stále polemizuje). Skutečná podoba moderní italské pizzy se objevila až v 18. století, respektive na počátku 19. století, se začleněním rajčat do italské kuchyně. Přestože rajčata dorazila do Itálie již v roce 1530, všeobecně se předpokládalo, že jsou jedovatá a pěstují se pouze pro okrasu. Inovativní (a pravděpodobně hladoví) neapolští rolníci však začali používat (údajně smrtící ovoce) v mnoha ze svých pokrmů, včetně jejich použití u prvních pizz.

Od té doby svět italské kuchyně nabral zcela nový směr, ovšem i navzdory tomu zbytku společnosti   ještě nějakou dobu trvalo, než přijalo toto „neotesané selské jídlo“. Jakmile však jednou členové místní aristokracie pizzu i navzdory předsudkům ochutnali, nemohli se jí nabažit. Jak popularita pizzy narůstala, pouliční prodejci pizzy postupně ustoupili kamenným obchodům, kde si lidé mohli objednat pizzu na míru s mnoha různými náplněmi. V roce 1830 se neapolská „Antica Pizzeria Port’Alba“ stala první skutečnou pizzerií ​​a tato úctyhodná instituce svá mistrovská díla vyrábí dodnes.

Pizza Margherita

Pojďme si ještě pro zajímavost říci něco o nejznámějším druhu pizzy, a to pizze Margherita. Oblíbená pizza vděčí za své jméno italské královně Margheritě, která v roce 1889 navštívila Pizzerii Brandi v Neapoli. Ten den kuchař ve službě, Rafaele Esposito, vytvořil speciální pizzu pro královnu, která obsahovala tři barvy nové italské vlajky. Červená z rajčat, bílá z mozzarelly a zelená z čerstvé bazalky. Výsledná pizza měla u královny velký úspěch a vzápětí pak i u zbytku světa. Neapolská pizza se rozšířila po celé Itálii a každý region začal navrhovat své vlastní verze na základě italských kulinářských pravidel a dostupnosti čerstvých místních surovin.

Domácí pizza

Dnešní recept samozřejmě nespadá do kategorie „original pizza“ receptu, ale spíše do kategorie: jak ji připravit jednoduše doma za pomocí toho, co máte k dispozici, aby se dílo podařilo. Stačí dodržet pár jednoduchých kroků, používat opravdu kvalitní suroviny a výrobu pizzy si náležitě užít, klidně i s dětmi, které mohou popustit uzdu své fantazii.

Suroviny

300 g mouky semoli

150 ml vlažné vody

 lžíce olivového oleje

20 g droždí

lžička cukru

špetka soli

Red Pesto (např. Marks a Spencer) nebo rajčatová passata

šunka, sýr, olivy a další ingredience, které máte na pizze rádi

Postup

1 Z uvedených ingrediencí vypracujte těsto, které se nelepí na stěny mísy. Pokud se lepí, přidejte mouku, pokud je moc suché a drolí se, přidejte vodu. Správné těsto na pizzu je pružné a při píchnutí prstem do těsta se důlek pomalu zacelí.

2 Z hotového těsta udělejte dva bochánky a v míse přikryté utěrkou nechejte půl hodiny kynout. Po uplynutí doby z těsta ručně nebo válečkem vyválejte tenkou placku bez trhanců (během válení dobře podsypávejte moukou), potřete směsí RED PESTO (nebo rajčatovou passatou) a ozdobte dalšími ingrediencemi, například plátky šunky, prosciuttem, mozzarellou, olivami a bylinkami ze zahrádky (majoránka, saturejka, bazalka). Fantazii a chutím se meze nekladou.

3 Takto připravenou pizzu pečte v troubě rozehřáté na maximum, čili ve většině případech cca na teplotu 250 stupňů Celsia.

4 V tomto případě platí, že čím víc tím líp. Nejlepších výsledků dosáhnete, pokud máte troubu nad krbem či kamny, případně můžete péci na venkovním grilu, mate-li možnost zavřít grilovací prostor dvířky.

5 Pečte na pizza kameni nebo litinové kulaté platformě, případně, pokud pečete v klasické troubě a nemáte k dispozici žádnou formu pro pečení pizzy, použijte kulatou keramickou koláčovou formu s nízkým okrajem....

6 Pečte cca 10–15 minut podle toho, jaké míry propečení a křupavosti kůrky chcete dosáhnout.

Zdroje: názor autora, lifeinitaly.com






Sledujte nás na sociálních sítích:
Vložit můj recept

Reklama

Tip na snídani

Více tipů

Dušené houby na toastu

(25 hlasů)

Omeleta s brokolicí

(26 hlasů)

Omeleta se sýrem

(8 hlasů)
Prostreno.cz

Pro pokračování se musíte registrovat nebo přihlásit

Přihlásit přes Bety.cz Registrovat