Doma se máme cítit úplně nejlépe. Není to ale ve skutečnosti trochu jinak? Pokaždé, když náš pohled zabrousí na tu vrstvu prachu nebo kupu poházených starých časopisů, mozek dostane pořádnou facku. Téměř polovina lidí přiznává, že jim domácí chaos nehezky brnká na nervy, a co hůř - kazí všechny vzácné chvíle volna (1).

Hormony pod palbou nepořádku

Vědecké poznatky jsou tady všeříkající, neboť neustále upozorňují na to, že domácí prostředí má přímý vliv na biochemickou hormonální rovnováhu člověka. Ženy, které popisují svůj domov jako přeplněný nebo neuklizený, vykazují výrazně zvýšenou hladinu kortizolu ve dne i v noci, což tělu brání v efektivní regeneraci (2). Takové místo přestává být oázou klidu k dočerpání sil, ale stává se obrovským zdrojem chronického napětí. Zvýšený kortizol dlouhodobě podkopává obranyschopnost a přispívá k pocitům vyhoření. Večerní sledování televize v neuspořádaném obývacím pokoji tedy není jen otázkou estetiky, ale i harmonické psychiky a zdravé odolnosti.

Mozková kapacita má své hranice

Že určitě nebude tak zle, protože vizuální chaos prostě nemůže být tak vyčerpávající? Jaká mýlka! Lidská mysl má jen omezenou kapacitu pro zpracování podnětů, proto na ni zahlcené prostředí útočí víc než vosa na bonbon (3). Výsledkem je neklid, podrážděnost, rychlá únava, horší koncentrace na konkrétní úkol i postupné vyčerpávání mentální kapacity. V obležení různých věcí se zkrátka nedá plnohodnotně relaxovat, natož vytvářet nějaké pracovní hodnoty. Nemluvě o těch partnerských!

Bludný kruh ve stylu „zítra je taky den“

Prokrastinace a hromadění tvoří hodně nerozlučnou dvojici. Americký profesor psychologie Joseph Ferrari působící na DePaul University ve své studii prokázal, že sklon k odkládání povinností s nepořádkem v bytě hodně úzce souvisí (4). Podle jeho názoru bývají jedinci zavalení předměty se svým životem méně spokojení, protože neustálé odsouvání úklidu v nich vyvolává pocity viny, které spolehlivě zničí každou volnou chvíli. A není se co divit. Člověk se cítí unavený z nepořádku, tudíž nemá sílu uklízet, což způsobuje další nepořádek, a tím pádem ještě větší únavu. Končí to sociální izolací, protože pozvat si návštěvu někam, kde si pořádně ani není kde sednout, může jen opravdový dobrodruh.

I kreativní chaos má začátek a konec

Jednou z nejčastějších výmluv pro neuklízení je stará dobrá kreativita. Kdekdo se brání tím, že v chaosu se tvoří nejlépe a kdo je chytrý, ten se v něm vždycky vyzná. Ačkoli se americká psycholožka Kathleen Vohs přiklání k tomu, že neuspořádanost podporuje netradiční nápady, pro běžné fungování a zdravé návyky je nezbytný alespoň nějaký řád (5).  Zatímco v uměleckém ateliéru může být nepořádek lehce inspirativní, v ložnici nebo kuchyni bývá kontraproduktivní. Pokud má být volný čas skutečně kvalitní, je potřeba mít prostor, kde se mysl nemusí zabývat logistickými problémy typu „kam položím ten hrnek“. Uklizené místo navíc podporuje i lepší rozhodování o jídle nebo pohybu (6). Člověk v takovém bytě má větší tendenci zvolit si zdravější variantu čehokoli, čímž klesá riziko, že se jen bezcílně svalí na pohovku s balíčkem chipsů a televizním ovladačem v ruce.

Rozhodování jako největší překážka

Problém s úklidem nespočívá jen ve fyzické námaze, ale i v nutnosti činit jakékoli rozhodnutí. Své o tom ví také americký odborník na psychologii David Tolin, který sledoval mozkovou aktivitu lidí při rozhodování během třídění věcí. Zjistil, že pro mnoho jedinců je tato činnost spojena s aktivací center bolesti (7). Strach z toho, že se zbavíme něčeho důležitého, mnohdy doslova ochromuje. A přesně proto se předměty kupí. Každý papír na stole představuje rozhodnutí, které jsme neudělali a měli bychom. Volný čas pak trávíme v obklopení těchto „mrtvých rozhodnutí“, která tiše upozorňují na naši nerozhodnost.

Malá vítězství nad horami prádla

Tohle všechno možná zní tak, že se nutně musíte stát otrokem sterilní čistoty. Ale kdepak! Stačí eliminovat ty největší stresory. Zaměřte se na plochy, které máte neustále na očích. Čistý jídelní stůl nebo prázdná kuchyňská linka dokážou divy s vaší náladou i energií. Oproti velkým úklidovým akcím, které vás o víkendu totálně vyčerpají, zkuste metodu malých kroků. Deset minut denně věnovaných třídění věcí přinese dlouhodobě lepší výsledky než jeden únavný den s hadrem v ruce. Pamatujte, že uklízíte pro sebe, ne pro přísnou kontrolu z hygieny!