Čas letních dovolených je konečně tady. Většina z nás už měsíce dopředu plánuje chvilky odpočinku, přičemž nakupuje vzdušné šaty, stylové plavky a sluneční brýle. Kufry se pomalu plní věcmi a v kosmetické taštičce čeká lahvička s vysokým ochranným faktorem. Slunce k létu neodmyslitelně patří, dodává nám energii, zlepšuje náladu a jeho paprsky na kůži prostě milujeme. Jenže v tom největším prázdninovém nadšení zapomínáme na to, že prevence spálenin vyžaduje trochu víc než jen rychlé namazání u bazénu. Chybujeme totiž mnohem dříve, než vůbec dorazíme k vodě. Jak a proč?

Auto není slunečník

První zádrhel přichází hned při přesunu na vysněné místo, ať už jedete na jih Evropy nebo jen na víkend k přehradě. Uvnitř auta je díky klimatizaci příjemně, jen co je pravda. Ale ještě to neznamená, že se pokožka pořádně nezapotí. Sklo sice spolehlivě blokuje UVB záření, které má na svědomí klasické zrudnutí, jenže UVA záření jím prochází téměř bez jakéhokoli oslabení. Přesně proto mívají řidiči vyšší míru poškození a výskytu kožních potíží na levé polovině těla (1). Tedy přesně té, která je při řízení natočená k bočnímu okénku. Mažete se ještě před tím, než otočíte klíčkem v zapalování?

Potíž s nevhodným skladováním

Tekutá sluneční ochrana není zrovna nejlevnější záležitost. Očekáváme, že když už stojí takové peníze, bude stoprocentně fungovat. Tím, že ji necháváme v přihrádce palubní desky, rozpáleném kufru auta nebo ji pohodíme na horký písek vedle osušky, její účinnost ale sami hodně snižujeme. Vystavení krémů teplotám překračujícím 30 stupňů Celsia vede k oddělení olejové fáze od vodní báze, což zásadně útočí na působení ochranných filtrů (2). Jakmile se obsah tuby jednou přehřeje, ztratí své původní vlastnosti. Po aplikaci pak nevytvoří jednolitou vrstvu, ale spíše potrhanou síť, skrz kterou paprsky snadno projdou.

Modré světlo z displejů nejedná v rukavičkách

Volné chvíle jsou také časem, který rádi sdílíme. Postujeme zážitky s přáteli, fotíme západy slunce a posíláme fotky rodině. Vysokoenergetické viditelné záření, které běžně označujeme jako modré světlo, proudí z displejů našich chytrých telefonů po celý den. Do kůže se dostává ještě hlouběji než obávané sluneční paprsky a vyvolává nechtěné barevné skvrny, které se následně jen velmi těžko odstraňují. Klasické přípravky proti slunci jsou na tento typ záření bohužel krátké.

Klinické testování prokázalo, že účinnou bariéru proti modrému záření vytvářejí pouze minerální filtry obohacené o oxidy železa (3). Tyto složky se nejčastěji vyskytují v tónovaných krémech, lehkých make-upech nebo v moderních SPF fluidech. Jestliže trávíte večery s telefonem v ruce, klasický plážový krém raději vyměňte za tónovanou variantu.

Dávkování jako kámen úrazu

Hodně problematické bývá také množství naneseného přípravku. Většina uživatelů nanáší sotva čtvrtinu doporučené dávky (4), což vede k fatálnímu oslabení ochranného faktoru. Pro dosažení požadovaného efektu jsou potřeba dva miligramy krému na každý centimetr čtvereční pokožky, jinak z původního vysokého faktoru 50 vytvoříte klidně pouhou desítku (5).

Nebezpečné vrstvení více produktů

Ranní příprava v koupelně před odchodem na pláž přímo svádí k tomu, že ochranný krém použijeme až po aplikaci pleťového oleje, výživného séra nebo hutného hydratačního přípravku. Mastný podklad ale dokáže ochranné filtry doslova zkapalnit a znehodnotit. Poznatky jistého výzkumu zaměřeného na transport látek přes kožní bariéru upozorňují na to, že interakce mezi jednotlivými kosmetickými vrstvami podstatně ovlivňuje stabilitu ochranného filmu na povrchu pleti, neboť oleje obsažené v podkladových produktech narušují soudržnost SPF vrstvy (6). Mezi aplikací ranní péče a opalovacího pomocníka proto udržujte rozestup minimálně deset minut.

Co ta zapomenutá místa na těle?

Při roztírání zmíněného mazání se automaticky soustředíme na velká a snadno přístupná místa, jako jsou záda, stehna nebo paže. Na mapě našeho těla však existují zóny, které soustavně přehlížíme, ačkoli jsou slunci vystaveny nejvíce. Typickým příkladem jsou ušní lalůčky, nárty u nohou, zadní část krku a rty. Kůže na rtech je extrémně tenká a neobsahuje téměř žádný melanin, který by ji chránil. Právě rty a uši proto patří mezi nejčastější místa vzniku agresivních kožních lézí způsobených sluncem (7). Pro tyto citlivé partie se vyplatí mít v kapse speciální tyčinku s vysokým SPF faktorem, která na nich drží i po napití a spolehlivě chrání po celý den.