Zahradnická sezona rozhodně nekončí posledním sklizeným rajčetem. Dokud půda nezamrzne, je na zahradě stále co dělat. Podzim je totiž vhodnou dobou k výsadbě některých druhů zeleniny a trvalek, které využijí chladnou část roku a na jaře mohou získat náskok. Typickým příkladem je ozimý česnek nebo cibule.
Právě u česneku je podzimní výsadba v našich podmínkách tradičním postupem. Neplatí však jednoduché pravidlo, že čím dříve stroužky do půdy uložíte, tím větší bude příští úroda. Termín je potřeba přizpůsobit odrůdě, lokalitě a počasí. Výzkum totiž potvrzuje, že teplota i doba výsadby mají na vývoj česneku značný vliv (1).
Česnek si s chladem rozumí
Česnek lze podle konkrétní odrůdy pěstovat jako ozimý nebo jarní. V českých podmínkách se skutečně používají oba pěstitelské systémy – zimní česnek vysazovaný na podzim i jarní česnek sázený na jaře. Dokládá to mimo jiné studie zabývající se genetickou rozmanitostí českých odrůd a genotypů česneku (1).
Podzimní výsadba má jednu významnou výhodu. Rostlina během zimy a časného jara prochází obdobím nízkých teplot, které ovlivňuje její další vývoj. Experimenty ukazují, že působení chladu na sadbové stroužky může ovlivnit délku vegetačního cyklu i vývoj cibulí. V jedné studii vedlo předchozí vystavení stroužků nízké teplotě k rychlejšímu dosažení sklizňové zralosti (2).
Z toho ale nelze odvodit jedno univerzální datum výsadby. Výzkum zaměřený na různé termíny sázení potvrdil, že právě načasování může významně ovlivnit velikost cibule, její hmotnost, počet stroužků i konečný výnos. V konkrétních podmínkách studie poskytovala lepší výsledky časnější výsadba než pozdější termíny (3).
S výsadbou česneku není dobré zbytečně spěchat
Na zahradě proto sledujte především počasí a půdní podmínky. Cílem podzimní výsadby je poskytnout česneku vhodné podmínky pro přezimování, nikoliv ho v teplém podzimu přimět k příliš bujnému nadzemnímu růstu.
Důležitá je také kvalita sadby. Přednost má zdravý sadbový česnek vhodné odrůdy. Není dobré automaticky nahrazovat certifikovanou sadbu běžným konzumním česnekem ze supermarketu. Česnek se množí vegetativně, takže zdravotní stav výchozího materiálu hraje při jeho dalším pěstování významnou roli.
Záhon by měl být dobře připravený a především nezamokřený. Česnek má poměrně mělký kořenový systém a nedokáže dobře konkurovat plevelům. Výzkum zaměřený na pěstování česneku ukázal, že nekontrolované zaplevelení dokáže jeho výnos výrazně snížit (3).
Ozimá cibule může získat náskok
Podzim není vyhrazen pouze česneku. Vysazovat lze také odrůdy cibule určené k přezimování. U cibule je však zvlášť důležité vybrat vhodnou odrůdu a počítat s tím, že její další vývoj ovlivňuje nejen teplota, ale také délka dne.
Studie potvrzují, že kombinace teploty a fotoperiody výrazně zasahuje do vývoje cibule a může ovlivnit tvorbu květního stvolu i cibule samotné (4).
Právě příliš dlouhé vystavení cibulové sazečky nízkým teplotám může podpořit vybíhání do květu. Experiment se dvěma odrůdami ukázal, že sazečky vystavené 5 °C po dobu 90 dnů vytvářely výrazně více květních stvolů než ty, které byly chladu vystaveny pouze 20 dnů (5).
Ani u cibule tedy neexistuje jednoduché pravidlo „čím více chladu, tím lépe“. Záleží na odrůdě, velikosti sazečky, průběhu zimy i následných jarních podmínkách. Význam termínu výsadby potvrzují také novější výzkumy, podle kterých může délka vegetačního období výrazně ovlivnit výslednou velikost a výnos cibulí (6).
Petržel lze vysít ještě před zimou
Kdo má na zahradě trochu volného místa, může přemýšlet také o petrželi. Ta je pověstná pomalým klíčením. A nejde jen o zahrádkářský dojem. Experimentální práce ukázala, že při teplotě 5 °C trvalo přibližně měsíc, než polovina semen vytvořila kořínek, zatímco při 15 °C to bylo zhruba jeden týden (7).
Klíčení petržele výrazně ovlivňuje teplota. Další studie zjistila nejlepší klíčivost kolem 20 °C, zatímco při 30 °C prudce klesala a při 35 °C semena prakticky neklíčila (8).
Pozdní podzimní výsev proto může fungovat tak, že semena zůstanou přes chladné období v půdě a začnou klíčit, až nastanou příznivější podmínky. Je však důležité nevysévat příliš brzy do ještě teplé půdy, pokud nechcete, aby semena začala klíčit už před zimou. Počítat je potřeba také s tím, že kvalita osiva má na úspěšnost vzcházení značný vliv (9).
Rebarbora může na záhon také na podzim
Rebarbora neboli reveň je vytrvalá rostlina, která může na jednom místě růst řadu let. Pokud už na zahradě máte zdravou a silnou rostlinu, lze ji množit dělením. Vegetativní množení je výhodné také proto, že umožňuje zachovat vlastnosti konkrétní odrůdy. Výzkum potvrzuje, že rostliny vzniklé ze semen mohou být kvůli vysoké heterozygotnosti méně jednotné, zatímco vegetativní množení poskytuje potomstvo odpovídající mateřské rostlině (10).
Podzimní výsadba rebarbory je možná, je však potřeba přihlédnout k místnímu klimatu. V oblastech s velmi tvrdými zimami může být bezpečnější jarní termín. Rostlina potřebuje propustnou půdu a korunu není vhodné zahrabat příliš hluboko. Podmáčení totiž zvyšuje riziko problémů s uhníváním.
A s první sklizní nové rostliny není dobré příliš spěchat. Rebarbora je dlouhověká trvalka a po výsadbě potřebuje nejprve vytvořit dostatečně silný kořenový systém.
Bylinky rozdělte podle toho, zda zimu zvládnou
Podzimní úklid bylinkového záhonu nemusí znamenat, že všechny rostliny přestěhujete do kuchyně. Některé vytrvalé bylinky jsou schopné zimu venku zvládnout, zatímco teplomilnější druhy vyžadují ochranu před mrazem.
U vytrvalých rostlin obecně dochází před zimou k významným fyziologickým změnám. Postupné ochlazování spouští aklimatizaci na mráz a nadzemní a podzemní části rostlin přitom mohou reagovat na podzimní pokles teplot odlišně (11).
Proto se vyplatí řídit konkrétním druhem bylinky a místním klimatem, nikoliv všechny rostliny automaticky vykopat. U vhodných vytrvalých druhů lze podzim využít také k dělení a přesazování, pokud mají ještě dostatek času na zakořenění před zamrznutím půdy.
Podzimní zahrada ještě zdaleka nespí
Chladnější dny tedy neznamenají konec pěstitelské sezony. Naopak mohou rozhodovat o tom, jak bude zahrada vypadat příští rok. Česnek, ozimá cibule nebo některé vytrvalé rostliny dokážou podzimního období využít ve svůj prospěch.
Nejdůležitější je nespoléhat pouze na pevné datum v kalendáři. Teplota, půda, konkrétní odrůda a místní klimatické podmínky jsou často důležitější. Správně načasovaná podzimní práce se pak může na jaře a v létě proměnit v náskok, který už zahradník nemusí složitě dohánět.
