Prostreno.cz

Zajímavá využití ústní vody

Ústní voda patří hlavně do koupelny a péče o zuby. Na internetu se jí však připisuje schopnost zatočit s akné, lupy, rozšířenými póry, modřinami i potem. Některé nápady mohou znít lákavě, vědecké důkazy ale ukazují, že ústní voda má své jasné místo především v ústní hygieně. Na kůži a vlasy se většinou nehodí.

Ústní voda není náhradou kartáčku ani mezizubního čištění

Hlavním úkolem ústní vody je doplnit běžnou ústní hygienu. Některé typy obsahují antiseptické látky, například chlorhexidin, cetylpyridinium chlorid nebo esenciální oleje. Ty mohou při správném používání pomáhat snižovat množství zubního plaku a zánětu dásní. Neznamená to ovšem, že by ústní voda dokázala nahradit kartáček, zubní nit nebo mezizubní kartáček.

Systematický přehled klinických studií potvrzuje, že chlorhexidinová ústní voda může jako doplněk mechanického čištění zlepšit stav dásní a omezit plak. Zároveň ale může při delším používání zabarvovat zuby, měnit vnímání chuti nebo podporovat tvorbu zubního kamene. Právě proto je důležité řídit se návodem výrobce a u silnějších přípravků také doporučením zubaře nebo dentální hygienistky (1).

Tvrzení, že ústní voda odstraní přesně dané procento bakterií z mezizubních prostor, je příliš zjednodušené. V mezizubí se totiž drží biofilm, který je nutné hlavně mechanicky narušit. Výplach může hygienu doplnit, ale nedostane se všude stejně účinně jako vhodně zvolený mezizubní kartáček.

Využití před zubním ošetřením

Jedno ze zajímavých a odborně sledovaných využití ústní vody se týká zubních ordinací. Antiseptický výplach před ošetřením může dočasně snížit množství mikroorganismů v aerosolu, který vzniká například při některých stomatologických zákrocích. Nejde o stoprocentní ochranu před infekcí ani o náhradu ochranných pomůcek, odsávání či správné dezinfekce ordinace.

Systematický přehled studií publikovaný v odborném časopise Journal of the American Dental Association ukázal, že předprocedurální výplachy mohou snižovat mikrobiální zátěž aerosolu vznikajícího při zubním ošetření. Autoři zároveň upozorňují, že výsledky se liší podle použité látky, typu výkonu a způsobu měření (2). Pro běžného člověka je z toho užitečný hlavně závěr, že ústní voda má ověřitelný význam v ústech, tedy tam, pro co byla vyvinuta.

Pupínek a akné: ústní voda není cílená léčba

Rada potřít vznikající pupínek ústní vodou se objevuje velmi často. Důvod je zřejmý: řada přípravků obsahuje alkohol nebo antiseptické složky, které mohou krátce vyvolat pocit vysušení a čistoty. To ale není totéž jako účinná a bezpečná léčba akné.

Akné nevzniká jen kvůli bakteriím na povrchu pleti. Roli hraje tvorba mazu, ucpávání folikulů, zánět, hormonální vlivy i mikrobiální rovnováha kůže. Ústní voda není formulována pro obličej a zvlášť rizikové je nechat vatový tampon namočený v ústní vodě na pleti několik hodin nebo přes noc. Takový postup může narušit kožní bariéru, vyvolat pálení, šupinatění či podráždění. U citlivé pleti může následné podráždění vzhled akné ještě zhoršit.

Přehled klinických důkazů pro léčbu akné se zaměřuje především na účinné látky určené přímo pro pokožku, například benzoylperoxid, retinoidy, kyselinu azelaovou nebo podle situace lokální a celkovou léčbu vedenou dermatologem. Ústní voda mezi ověřenými postupy nefiguruje (3). Pokud se pupínky opakují, bolí, zanechávají jizvy nebo výrazně zasahují do sebevědomí, je rozumnější řešit je s dermatologem než experimentovat s koupelnovou chemii.

Rozšířené póry a černé tečky nezmizí po výplachu

Ústní voda se někdy doporučuje jako rychlá pomoc na rozšířené póry, mastný nos a černé tečky. Po aplikaci může pokožka působit sušeji nebo méně leskle, hlavně pokud přípravek obsahuje alkohol. Tento okamžitý efekt však neznamená, že se póry skutečně zmenšily nebo že byly odstraněny komedony.

Velikost a viditelnost pórů ovlivňuje množství mazu, pružnost pokožky, genetika i stav okolních folikulů. Černé tečky nejsou špína, kterou stačí dezinfikovat. Jde o směs mazu a odumřelých buněk v póru, která na vzduchu oxiduje. Pro péči o mastnější pleť proto dává větší smysl jemné čištění a kosmetika určená pro obličej, například přípravky s kyselinou salicylovou nebo retinoidy, jsou-li pro daný typ pleti vhodné.

Naopak pravidelné potírání obličeje ústní vodou může pleť zbytečně vysušovat. Kůže pak může reagovat zvýšenou citlivostí, začervenáním a někdy i zvýšenou tvorbou mazu jako obrannou reakcí. Pocit stažení tedy není známkou zdravějších nebo „uzavřených“ pórů.

Modřiny: masáž ústní vodou nemá oporu v důkazech

Další populární mýtus říká, že promasírování modřiny ústní vodou urychlí její vyblednutí. Pro takový postup nejsou k dispozici přesvědčivé klinické důkazy. Modřina vzniká krvácením drobných cév do tkání a její barva se přirozeně mění podle toho, jak tělo krevní barvivo postupně odbourává.

Ústní voda tento biologický proces neurychlí. Alkohol, mentol nebo aromatické silice mohou navíc citlivou či poškozenou kůži štípat. Pokud se modřiny objevují bez zjevné příčiny, jsou rozsáhlé, velmi bolestivé nebo je doprovází jiné krvácivé projevy, je vhodné situaci konzultovat s lékařem. V takovém případě není kosmetický trik řešením.

Jako deodorant? Krátkodobě možná voní, ale není to dobrý plán

Ústní voda může obsahovat alkohol a aromatické složky, a proto může po nanesení do podpaží krátce navodit pocit svěžesti. Není však vyvinuta jako deodorant ani antiperspirant. Deodoranty cílí hlavně na pach, zatímco antiperspiranty omezují pocení díky solím hliníku. Ústní voda neumí spolehlivě nahradit ani jednu z těchto funkcí.

Výzkum ukazuje, že používání deodorantů a antiperspirantů souvisí se změnami bakteriálního osídlení v podpaží. To je důležité, protože tělesný pach vzniká mimo jiné činností bakterií, které zpracovávají složky potu (4). Tato studie ale rozhodně nepotvrzuje, že by ústní voda byla vhodnou alternativou deodorantu. Naopak, alkohol, mentol či esenciální oleje mohou podpaží podráždit, zejména po holení nebo při ekzému.

Lupy potřebují péči o pokožku hlavy, ne ústní vodu

Ústní voda bývá doporučována i proti lupům, často jako přídavek k běžnému šamponu. Ani zde však neexistují kvalitní důkazy, že by šlo o účinný postup. Lupy a seboroická dermatitida bývají spojovány mimo jiné s kvasinkami rodu Malassezia, tvorbou kožního mazu a citlivostí pokožky hlavy.

Systematický přehled klinických studií ukazuje účinnost některých antimykotických přípravků určených přímo na pokožku hlavy, například šamponů s ketokonazolem či ciclopiroxem. Tyto výrobky mají složení i dobu působení navržené pro vlasy a vlasovou pokožku (5). Ústní voda naopak může pokožku hlavy vysušit, pálit nebo vyvolat podráždění.

Bezpečné pravidlo pro domácí experimenty

Ústní voda je užitečný pomocník, pokud ji používáte přesně podle jejího určení: jako součást ústní hygieny. Neaplikujte ji na akné přes noc, nevmasírovávejte ji do modřin, nepoužívejte ji na čerstvě oholené podpaží a nenahrazujte jí léčebný šampon proti lupům. Přípravek určený pro sliznici úst nemusí být automaticky vhodný pro obličej, citlivou pokožku ani vlasovou část hlavy.

Zajímavé využití ústní vody tedy skutečně existuje, ale není ukryté v internetových kosmetických tricích. Její ověřený přínos spočívá v péči o ústa a dásně, případně ve specifických stomatologických situacích. Pro pleť, vlasy a tělesný pach je lepší zvolit výrobek navržený přímo pro daný problém.





Celkem 0 komentářů


Sledujte nás na sociálních sítích:

Reklama

Prostreno.cz
Zavřít Pro pokračování se musíte registrovat nebo přihlásit

Přihlásit přes Bety.cz Registrovat
Zavřít

Uvařeno. Gratulujeme!

Pro vložení obsahu je potřeba