Prostreno.cz

Kysaným zelím proti křečovým žílám

Krémy s listnatcem bodlinatým, kaštanem koňským, pupečníkem asijským v kombinaci s brusnicí borůvkou. Pomáhají na křečové žíly? Na jedny se pějí chvály, druhé lidé zavrhují. Kysané zelí je prý lepší! A čím dalším se dřív křečové žíly léčily?

Křečové žíly, takzvané městky, jak se jim říkávalo, vypadají jako šedé nebo modré uzlíky prosvítající pod kůží. Vznikají chronickými záněty ve stěnách žil a občas svým svěděním lákají ke škrábání. Ten, kdo je má větší, se v první řadě potýká s bolestivými uzly, silnými provazci, viditelnými a hmatatelnými. Je proti tomu nějaká obrana?

Masáže i relax

Rady našich babiček se točí okolo starého známého tipu léčby klidem na lůžku, přičemž postižená noha či nohy by měly být ve vyvýšené poloze. Zároveň je velmi vhodné docílit pravidelné stolice, a to masáží břicha a studenými obklady okolo podbřišku (ideálně denně).

Hlína a léčba „šokem“

Dřív se s úspěchem aplikovaly i obklady z hlíny, které pomáhaly zvlášť při výskytu hnisavých vředů. Používala se hlína čistá, cihlářská. Obklady se přikládaly vždy čerstvé tři- až čtyřikrát po sobě, přičemž platilo, že nová hlína se směla použít jen jednou. Kdo hlínu neměl, musel se spolehnout na sílu tenkého plátna a vody.

Plátno se vzalo, namočilo se do vody o teplotě až 24 stupňů Celsia a přiložilo na postižená místa. Další látka, roucho, staré oblečení se naopak svlažilo ve vodě studené, načež se vrstvy hromadily, čímž se vytvořil střídavý obklad.

Kdo musel, obklad si na sobě zafixoval dostupnými prostředky a obléknul se do kalhot. Tento druh „mumifikace“ se sundával po 24 hodinách, a po něm následovala teplá koupel. Jako doplňková léčba se doporučoval pobyt na slunci. Sluneční světlo má prý na křečové žíly a vředy příznivý vliv. Stejně jako strava.

V jídle je kámen úrazu i dnes

Tehdejší lékaři apelovali na prostou nedráždivou stravu bez masa, vajec a mléka. Urychlovala uzdravení. Kromě toho měl nemocný podstupovat dvakrát týdně horké vanové koupele o teplotě 32 až 33 stupňů Celsia. Ideální doba pobytu v lázni byla stanovena na 10 minut. Po jejím ukončení se člověk (ještě celý mokrý), celý ovinul – kromě nohou. Na ty se přikládaly záhřevné láhve. Tento takzvaný ovin trval i tři hodiny (do té doby, než to bylo nepříjemné), dotyčný se poté umyl vlažnou vodou a zabalil do něčeho teplého.

A když bylo nejhůř, vzalo se kysané zelí a na noc se přiložilo do podkolenní jamky. Někteří přísahají, že po aplikaci maximálně pěti takových „kúr“ zázračně zmizela bolestivost i otoky.

Novodobé zlo má jméno

V počátečních stadiích bylo zase podle lidových rad účinné tření nohou vzhůru k tělu, a to studenýma a mokrýma rukama. Po této masáži se nohy zabalovaly do suchého flanelu a šlo se spát.

A co takové punčochy? Už tehdy se vědělo, že jejich nošení při výskytu křečových žil není to pravé ořechové. „Omezují pohyb a oslabují odpor tělesných tkání, čímž nemoc zvětšují,“ píše se ve starých spisech. Takže i vy se jim vyhněte a radši zkuste bylinkovou léčbu.

V čem se koupat a jak si připravit domácí mast z řepíku lékařského? To se dozvíte ve druhém díle!






Sledujte nás na sociálních sítích:
Vložit můj recept

Reklama

Tip na snídani

Více tipů

Omeleta s našlehanou ricottou

(20 hlasů)

Vláčný mazanec

(28 hlasů)

Kokosové lívance

(27 hlasů)
Prostreno.cz

Pro pokračování se musíte registrovat nebo přihlásit

Přihlásit přes Bety.cz Registrovat