Pobyt mezi čtyřmi stěnami, a to v sevření klimatizace a prachu. Zdá se vám, že po osmi hodinách práce vypadáte unaveně? Není to jen dojem, prostředí kanceláře má na vizáž velký vliv.
Typický pracovní den milionů lidí na celém světě začíná ranním příchodem do klimatizované budovy, kde vzduchové systémy okamžitě přebírají kontrolu nad kvalitou vnitřního ovzduší. Je pravdou, že v létě chladí a v zimě udržují teplo, avšak jejich vedlejším produktem bývá extrémně nízká vlhkost.
Sucho, kam se podíváš
V uzavřených prostorech klesá nasycení vzduchu vodou často pod hranici 20 procent, což jsou hodně vyprahlé podmínky. Pokožka v takové situaci trpí nedostatkem hydratace a dochází k narušení její přirozené bariéry. Vnější vrstva kůže ztrácí schopnost udržet vodu, proto se stává hrubou a citlivou na vnější podněty (1). Zrcadlo pak v podvečer nelže – tvář působí zašedle a drobné vrásky vynikají silněji, než korektor dokáže maskovat. Projevy dehydratace se neomezují jen na pocit pnutí, ale vyvolávají dlouhodobé změny v kvalitě pleti, která bez dostatku vláhy předčasně stárne.
Tiskárna je nepřítel
Možná máte tu smůlu, že v kanceláři sedíte kousek od sdílené tiskárny a ani netušíte, že tento pomocník do ovzduší vypouští drobné částice a těkavé organické sloučeniny. Při provozu laserových přístrojů dochází k uvolňování ozonu a jemného prachu, jenž se snadno usazuje na povrchu těla. Tyto mikroskopické nečistoty ulpívají v pórech a vyvolávají oxidační stres, který zase poškozuje kolagenová vlákna a odebírá tváři její pružnost (2). Pokud se nacházíte v blízkosti těchto strojů, vaše pokožka bojuje s neviditelným nepřítelem každou minutu pracovní doby.
Záře monitorů kráse ani trochu nesvědčí
Monitory počítačů a displeje telefonů vyzařují vlnové délky, které pronikají hlouběji než běžné sluneční záření. Tato energie podněcuje tvorbu volných radikálů přímo v tkáních. Odborníci varují, že environmentální stresory v interiérech významně přispívají k zánětlivým reakcím pokožky a oslabují její regenerační schopnosti (3). Modré světlo sice nezpůsobí klasické spálení, ale jeho dlouhodobé působení má za následek nerovnoměrný tón pleti. Unavený vzhled kolem očí není jen důsledkem nedostatku spánku, ale také přímou reakcí na svit obrazovky, která nutí pleť k neustálé obraně.
Elektrické výboje v hřívě
Vlasy reagují ještě citlivěji než zbytek těla. Nedostatek vlhkosti v kombinaci se syntetickými koberci a neustálým prouděním vzduchu z ventilace vytváří ideální podmínky pro vznik statické elektřiny. Vlasové vlákno se v suchém prostředí stává křehkým a náchylným k lámání. Tření mezi jednotlivými prameny roste, což ničí ochrannou vrstvu kutikuly (4). Výsledkem je krepatění a ztráta lesku, kterou nespraví ani drahý kondicionér, jestliže vlasy tráví devět hodin na místě připomínajícím sušičku. Pokožka hlavy navíc v reakci na sucho často produkuje nadbytečný maz, aby se bránila. Paradoxně tak končíte s pocitem suchých konečků a zároveň mastných kořínků, což je kombinace, která na náladě nepřidá.
Katalyzátor kosmetických problémů je stres
Zaměstnání s sebou nese specifickou hladinu hluku a neustálé vyrušování, což zvyšuje hladinu kortizolu. Tento stresový hormon má přímý dopad na to, jak kůže vypadá. Při vysoké hladině stresu dochází k horšímu prokrvování, čímž pleť přichází o důležité živiny a kyslík. Německý vědec Jean Krutmann zdůrazňuje, že chronická expozice znečištěnému vnitřnímu vzduchu v kombinaci se stresem urychluje stárnutí pleti výrazněji, než si dříve vědci připouštěli (5).
Cesta ke svěžesti i v pracovní době
Zlepšení stavu vyžaduje chytrou úpravu okolí. Prvním krokem je zajištění přirozené bariéry. Kvalitní hydratační krémy s obsahem ceramidů nebo kyseliny hyaluronové fungují jako štít, který brání odpařování vody z tkání. Pomoci může i obyčejná miska s vodou na stole či v blízkosti topení, která mírně zvyšuje lokální vlhkost. Významnou změnu přináší také pravidelné větrání, které rozbíjí koncentraci škodlivin z tiskáren a nábytku, čímž zásadně snižuje koncentraci škodlivých prachových částic v kanceláři (6).
Důsledná hygiena pracovního místa je nutnost
Povrch pracovního stolu a klávesnice bývá domovem prachu, který obsahuje zbytky čisticích prostředků a plastových částic. Při každém doteku tváře rukou si tyto látky přenášíte přímo na pokožku. Časté mytí rukou a otírání monitoru antistatickým hadříkem omezuje riziko podráždění. Vhodnou volbou jsou také antioxidanty v potravě i kosmetice, například vitamin C nebo E, které neutralizují volné radikály vznikající vlivem kancelářského smogu. Péče o vzhled v prostředí moderní budovy není marnivostí, nýbrž nutnou údržbou v nepřirozeném ekosystému, který na nás klade vysoké nároky. Stačí malé změny v denní rutině a vaše pleť i vlasy přečkají pracovní týden v mnohem lepší kondici.
Sledujte nás na sociálních sítích: