Komentáře k článku

Tak jsem se zamyslela co vůbec jíst či pít? Denně je něco špatného nejlepší bude nic nečíst a jíst všechno na co máme chuť.

Ten celofán, uvedený mezi škodlivými plasty v článku, není zrovna vhodný příklad. Celofán je čistá celulóza, je zdraví neškodný a patří mezi obalové látky s nejrychlejším odbouráváním (v nějakém článku uváděli již 6 týdnů v přírodě).

No, to je tedy velká diskuze, aspoň jsem se něco zajímavého dozvěděla. Solím občas himalajskou solí a manžel má rád obyčejnou, která se běžně kupuji v obchodech.;-)

Slaná sůl? No tak to je pecka, já si vždycky mysle, že sůl je kyselá.............*20*

Jedině mořská, z Camargue nebo Guérande. Zdravím.

Profesí jsem chemik, proto mně článek připadá jako alarmistický blábol. Je totiž, při dnešních analytických metodách, velký rozdíl v něčem něco najít a něco něčím kontaminovat. Při současných citlivých analytických metodách se totiž dá prakticky ve všem, co se účastní dnešního koloběhu látek v přírodě, najít prakticky všechno. Je tedy třeba za prvé nejen vědět, co tam bylo nalezeno, ale hlavně kolik tam toho je. Živý organismus si totiž dokáže poradit prakticky se vším, pokud toho není příliš. Navíc v přírodě sice fungují mechanismy, kterými se velké kusy třeba toho plastu dělí na malé částečky, současně ale fungují na chemickofyzikálních principech mechanismy, kterými se současně malé částečky shlukují a koagulují na velké části až kusy, které jsou neškodné. A třeba ve vodě rychle klesají na dno a zůstávají v bahnu. Navíc zrovna mechanismus těžby soli z mořské vody zaručuje, že prakticky všechny pevné příměsi a částečky, které by se snad v mořské vodě nacházely, se zkoncentrují a vysráží ve formě pevných příměsí, které se ze soli snadno odstraní běžnými metodami jako usazováním nebo filtrací. Maximálně mohou zůstat ve větším množství v nějaké technické soli určené třeba pro posyp silnic nebo pro nějakou průmyslovou výrobu. Skutečné nebezpečí plastových mikročástic, minimálně to, které se projeví jako první, nebude v soli, ale v mořských plodech. Největší množství plastových mikročástic coby hmoty bude v nejnižších úrovních potravního řetězce, v rybách a mořských organismech živících se přímo mikroskopickým planktonem a částečky hmoty vznášející se ve vodě a největší koncentrace chemických zplodin rozpadu těch plastů u predátorů na vrcholové úrovni tohoto mořského potravního řetězce.

Proč Himalajskou sul, kdyz v Cechach mam Solné Mlýny Olomouc, které jí kupují buď v Německu - Bad Reichenhall nebo z oblasti Salzkammergutu Bad Ischl v Rakousku. Další možnosti jsou z Polska, ale z Himalaje to bude vozit jenom totální kachna. Takže článek asi vzniknul na základě požadavku někoho, kdo vozí sůl z Himálaje. Rozdíl není mezi Himálajskou a mořskou, ale mezi kamennou a mořskou. A překvapivě ta mořská bude kontaminovanější naší činností než ta kamenná, která je vlastně také mořskou, ale z moře před miliony let.

Ale na koupání je dobrá.

Proto už léta používám výhradně vlastní sůl, vypěstovanou na mé zahrádce bez chemických hnojiv. Babišova sůl mi do baráku nesmí!

To je ale pi na ::)) Ty mikroplasty jsou ve všem, především v mořských rybách, plodech, sardinkách, řasách, ve všem co se krmí rybí moučkou a především násobně více ::))) protože v tělech těchto organismů se kumulují. Přínos mořské soli je proti její závadovosti z hlediska mikroplastů x násobně vyšší.

Profesí jsem chemik a tak 100% souhlasím s názorem, že dnešní mořská sůl může být kontaminovaná škodlivými látkami, zatímco sůl, která se usazovala v druhohorních mořích určitě kontaminována není. Tehdy člověk totiž ještě neexistoval! Je nutné ale konstatovat, že veškerá sůl (tedy kuchyňská sůl), která se nyní získává, je "mořská sůl", protože jiná sůl než vzniklá usazováním v moři neexistuje. Čili tento termín je dost nesmyslný. Sůl jako NaCL je prostě kuchyňská sůl. Z kulinářského hlediska ale může mít sůl z různých zdrojů různou chuť. Hodnotit sůl, tedy kuchyňsku sůl, podle množství minerálů a dalších látek je dost nesmyslné, protože nikdo přece nepoužívá sůl, aby do svého organismu dostal hořčík, vápník, železo a další podobné minerály. Je to přesně naopak - lidé nyní solí příliš a množství konzumované soli by měl skoro každý omezovat.

Solím zásadně solí "MARY" ze solných mlýnů Olomouc. Obsahuje totiž 38% chloridu draselného, který je prospěšnější pro srdeční činnost, než chlorid sodný. (obyčejná kuchyňská sůl). Bohužel se velmi špatně shání a je o dost dražší. Cena cca. 20 Kč. za půl kila by tolik nevadila, jako její nedostatek na trhu. J.J.H.

Solím slzami.

Jediný rozdíl mezi mořskou a kamennou solí je cena a tím, že byla vytěžena ze zaneřáděného moře dnes a druha z moře před miliardami let.

"Proč je právě slaná sůl z moře nebezpečná?" Sladkou sůl jsem ještě neviděl.

Nejlepší je sol dľa chódnikov. *14*

Nejzdravější je posypová z PL*14*

Běžná kuchyňská sůl je přece také původu z pravěku,jako ta himalájská.

Jen se zvýší něčeho prodej hned je to zdraví škodlivé viz:mléko,máslo,sádlo,obyčejná sůl za chvíli se to otočí a najednou je to zdravé .Záleží na tom co se hodí EU.

a da se jina sul koupit?