Životospráva šitá na míru dle krevních skupin

Rozklíčování krevních skupin patří mezi významné objevy lékařství počátku 20. století. Jako první krevní skupiny upřesnil vídeňský lékař Karl Landsteiner, a to již v roce 1900. Identifikoval však jen tři „druhy“, přičemž dnes už jsou čtyři. Máte přehled o tom, jak by měla vypadat vaše životospráva?

Krevní skupina 0

Dnes se věří, že ze všech skupin je nejstarší právě „nulka“. Příslušníci této skupiny by měli jíst maso pouze v omezeném množství. Dobře jim nedělá husa, šunka, vepřové maso, mléčné výrobky a slanina. Libové hovězí, jehněčí, krůtí, kuřecí nebo rybí maso je v pořádku. Ovšem porce by neměla přesáhnout 170 gramů.

Krevní skupina A

Skupinu A charakterizuje vegetariánství. Mnoho lidí, kteří do ní patří, si však roky neuvědomuje, že tělo podle jeho projevů signalizuje nespokojenost při konzumaci mléka a mléčných výrobků, ale právě i masa. Na seznamu méně žádaných potravin jsou také ryby. Tak z čeho čerpat bílkoviny? Ze sóji, ze které se dnes vyrábí už naprosto všechno – od mléka, tvarohu a mouky po maso. (Vitamin B, který se vyskytuje pouze v masu, se zase dá doplnit prostřednictvím kyselého zelí.)

Krevní skupina B

Krevní skupina B patří k těm vzácným. Máte ji? Pak víte, že váš trávicí systém snese téměř všechno, a to i mléko a mléčné výrobky. Co se však „béčkařům“ nedoporučuje? Slepičí maso. Ale bez toho se dá žít, ne? Lidé s krevní skupinou B by měli konzumovat maso o intenzitě 2–3x za týden v množství 100–170 g pro muže a 60–140 g pro ženy. Řídíte se tím?

Krevní skupina AB

Podle vědců skupina AB patří k těm vůbec nemladším. Příslušníci to však se stravováním nemají vůbec jednoduché. Jejich trávení je citlivé. To, čemu by se měla vyhýbat skupina A a B, platí i pro ně, jelikož vlastnosti obou krevních skupin (pozitivní i ty negativní) se v ní spojují. V každém případě by však „ábéčkáři“ neměli jíst maso. A když už, tak drůbež 1–3x za týden v množství 100–170 g pro muže a 60–140 g pro ženy.

Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3893150/