Vláknina je nezbytnou součástí zdravého jídelníčku. Ale proč vlastně? Opravdu víte, k čemu je dobrá a kolik by se jí denně mělo zkonzumovat? Připomeňme si její důležitost, schopnosti i potravinové zdroje. Čistě pro jistotu!

Trocha důležité teorie

Že se vláknina dělí na rozpustnou a nerozpustnou, o tom už zřejmě slyšel každý. Málokdo ale tuší, jaký je v tom vlastně rozdíl. Rozpustná vláknina absorbuje vodu v tenkém střevě a mění se na látku podobnou gelu. To ona ovlivňuje peristaltiku střev a tím i pravidelné vyprazdňování, přičemž dodává živiny střevním bakteriím, chrání sliznice a udržuje mikrobiom ve vyvážené kondici. Nachází se zejména v ovoci a zelenině, luštěninách a semínkách.

Ta nerozpustná sice nic neabsorbuje a její struktura zůstává stále stejná, přesto je její funkce nezastupitelná. Pomáhá odstraňovat škodlivé látky, prodlužuje pocit sytosti a přispívá k prevenci poruch trávicího traktu. Načerpáte ji zejména z pšeničných otrub, celozrnného pečiva, chlorelly a hnědé rýže.

Kolik je tak akorát?

Denní optimální množství vlákniny je předmětem mnoha diskuzí, neboť odborníci se v názorech stále rozcházejí. Nejčastěji se však setkáváme s doporučením udávajícím rozmezí 25 až 30 gramů. Když tuto dávku splníte, dočkáte se nejen harmonického trávení, ale kupodivu i hodně optimistické nálady. Jak to?

Svezte se na šťastné vlně

Jak již bylo zmíněno výše, vláknina úzce souvisí se zdravým mikrobiomem, protože upravuje hladiny střevních bakterií a navozuje příznivé prostředí v trávicím traktu. Belgická studie uskutečněná v roce 2014 prokázala, že přesně tím předchází špatným náladám a všeobecně posiluje duševní zdraví. Má to co dělat s tím, že až 95 procent serotoninu, což je „hormon štěstí“, se nachází právě ve střevech, která vysílají signály přímo do mozku. Tato spolupráce se pak projeví veselejším rozpoložením i útlumem úzkostí a stresu.

Zdroje: runtastic.com, nih.gov, wikipedia.org