Někdy jsou naše klouby jako ta nejspolehlivější rosnička. Hlavním důvodem přesnosti jejich prognóz není samotný déšť ani náhlá azurová obloha, která se objeví hned po něm, nýbrž atmosférický tlak. Když se pomalu blíží frontální systém, tlak vzduchu klesá. Tato změna dovoluje tkáním v okolí kloubů, aby se mírně rozpínaly. V uzavřeném prostoru kloubního pouzdra stačí i mikroskopické zvětšení objemu k tomu, aby začalo dráždit okolní nervová zakončení (1).

Vlastní citlivý barometr, který se neplete

Je to jako byste ve svém těle měli schovaný chytrý balónek, který se na základě venkovního tlaku nafukuje a vyfukuje. Stejným způsobem reagují šlachy, vazy a chrupavky. Tyto změny nejvíce ovlivňují osoby s chronickými potížemi, protože jejich nervová soustava je na podobné podněty dvakrát tak citlivá (2).

Roli zde hraje i teplota

Kromě tlaku tu svou úlohu sehrává také rtuť v teploměru. Ochlazení způsobuje, že synoviální tekutina, která v kloubních spojích funguje jako mazivo, mění svou viskozitu, přičemž se stává hustší a méně poddajnou. Klouby pak připomínají motor starého auta v mrazivém ránu – chvíli to trvá, než se vše promaže a začne fungovat bez skřípání. Chlad navíc vyvolává svalové stahy. Tělo se snaží udržet teplo v jádru, což omezuje prokrvení periferních částí, tedy i končetin. Svaly kolem kolen či ramen ztuhnou, čímž se zvyšuje napětí na samotný kloubní aparát. Tento efekt je patrný zejména u pacientů s osteoartrózou, kde je tlumicí vrstva chrupavky již narušena a nervy jsou vystaveny přímému mechanickému tlaku (3).

A co taková vlhkost?

Hodně lidí si stěžuje na zvýšenou citlivost právě v momentě, kdy je vzduch prosycen vlhkostí. Vysoká vlhkost vzduchu v kombinaci s nízkou teplotou mění vnímání bolesti skrze receptory v kůži i hlouběji v těle. Nejde však pouze o subjektivní pocit. Výzkum provedený na University of Manchester pod vedením britského profesora epidemiologie Willa Dixona prokázal, že pacienti s artritidou mají o 20 procent vyšší pravděpodobnost silnějších bolestí právě ve dnech, kdy je větší vlhkost a nižší tlak (4). V takových momentech se kloubní bolavá předpověď opravdu nemýlí.

Šedá obloha, šedá nálada

Nesmíme opomíjet ani vliv nálady na to, jak interpretujeme signály vlastního těla. Pošmourné deštivé počasí, zoufalý nedostatek slunečního svitu a krátké dny přirozeně snižují hladinu serotoninu a dopaminu. S poklesem těchto hormonů štěstí bohužel klesá i práh bolesti (5). To, co by v letním slunečném odpoledni byla jen drobná ztuhlost, se pod olověnou oblohou promění v nepříjemné píchání, které jednoho odkáže na gauč. Jenže neaktivita pak způsobuje další tuhnutí tkání, čímž vzniká nepříjemná spirála.

Jak přežít přechod fronty bez úpění?

Obranou proti těmto vlivům není stěhování na rovník, i když představa celoročního tepla i slunce zní pochopitelně velmi lákavě. Základem úspěchu zůstává udržování stabilní tělesné teploty. Vrstvení oblečení pomáhá svalům zůstat v relaxovaném stavu. Důležitý je i pohyb, proto zkuste lehké protahovací cviky nebo jógu. Fyzická aktivita stimuluje produkci zmíněné synoviální tekutiny, čímž se klouby přirozeně „promastí“ a lépe fungují.

Voda zase boduje na celé čáře

Zásadní je také hydratace. Dostatečný příjem vody udržuje pružnost všech tkání včetně chrupavek, které jsou z velké části tvořeny právě vodou (6). V neposlední řadě může pomoci i zvýšený příjem omega-3 mastných kyselin, které tlumí mikrozáněty v těle, jež bývají během nepříznivého počasí aktivnější.

Proč se tohle všechno vlastně děje?

Někdy se nabízí otázka, k čemu ta kloubní schopnost předpovídat počasí vlastně je. Z evolučního hlediska mohla být citlivost na změny tlaku výhodou. Naši předkové dokázali odhadnout příchod bouře a včas vyhledat úkryt. Jenže dnes to život spíše komplikuje. Ale co naplat, je třeba brát věci takové, jaké jsou. Místo abychom na své „meteosenzitivní" kotníky nadávali, můžeme je brát jako precizní biologický senzor. Stačí jim věnovat trochu více péče, tepla a pohybu, aby nás změna počasí nevyřadila z běžného provozu.

Bez ponožek ani ránu!

Moderní medicína sice zatím nenašla vypínač, kterým by vliv barometru na lidské tělo prostým kliknutím deaktivovala, ale dává nám do rukou účinné nástroje, jak tyto atmosférické výkyvy zvládat s grácií a bez zbytečného utrpení. Jakmile příště pocítíte ono známé ranní píchání a předvěst změny počasí, neberte to jako rozsudek k celodenní pasivitě. Naopak, dopřejte si teplou sprchu, teplé vlněné ponožky a krátkou rozcvičku.

Zdroje: (1) https://www.webmd.com/pain-management/weather-and-joint-pain, (2) https://www.health.harvard.edu/pain/does-arthritis-pain-change-with-the-weather, (3) https://www.arthritis.org/health-wellness/healthy-living/managing-pain/understanding-pain/best-climate-for-arthritis, (4), (5) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3779905/, (6) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3445147/