Že se alergie rozvíjejí jen v dětském věku? Vůbec ne, dospělost totiž nepředstavuje automatickou záruku klidu. Stále častěji se stává, že člověk oslaví kulaté jubileum a jako nechtěný dárek dostane sennou rýmu nebo potravinovou intoleranci. A přesně proto dospělí tvoří významnou část nově diagnostikovaných alergických pacientů (1). Ale proč?

Ovzduší není nic moc

Za zhoršení zdravotního stavu někdy může samotná příroda, která se ocitá pod velkým tlakem. Oxid uhličitý v ovzduší pochopitelně dopadá i na rostliny, což způsobuje, že stromy a byliny produkují mnohem masivnější dávky pylu než před několika desetiletími (2). Pyl v městském prostředí pak vypadá jinak než ten na horské louce. Částice ze spalovacích motorů se na pylová zrna pevně přichytí a naruší jejich ochranný obal. Tím se uvolní agresivní bílkoviny, které dráždí sliznice s nebývalou intenzitou. Pokud trávíte dny v betonové zástavbě, čelíte permanentní náloži dráždivých látek. Tento zvýšený tlak okolí dokáže zlomit i toho nejodolnějšího jedince, u něhož se následně rozvine silná reakce na částice, které dříve bez potíží toleroval.

Když se jaro protáhne do nekonečna

Změny v počasí nejsou jen o nervy, mají na svědomí také prodlužování kritických období, kdy se lidem špatně dýchá. Zatímco dříve byla sezona jasně ohraničená, dnes se setkáváme s dřívějším nástupem kvetení a pozdním koncem vegetačního klidu. Odborníci dokonce vypozorovali, že pylová sezona se v posledních letech prodloužila v průměru o 20 dní (3). To samozřejmě znamená delší čas, kdy je imunita pod neustálou palbou alergenů. Dlouhodobé vystavení vyčerpává slizniční bariéru, která se postupem let stává propustnější. To vysvětluje, proč se příznaky po třicítce zdají být mnohem úpornější než v mládí. Imunita zkrátka nemá dostatek času na regeneraci a zůstává v permanentní pohotovosti, což vyvolává chronické obtíže.

Jablko, které krku nechutná

Nevítanou komplikací bývá i zkřížená reaktivita. Někteří dospělí si všímají, že při konzumaci jablka nebo třešní cítí nepříjemné pálení v krku, a to právě v období, kdy kvetou břízy. Nejde o novou potravinovou alergii v pravém slova smyslu, ale o omyl obranného mechanismu. Ten si plete bílkoviny v ovoci s bílkovinami v pylu, protože jsou si strukturálně velmi podobné (4). S přibývajícími roky a opakovanou expozicí pylům se tato zmatenost prohlubuje. Čím delší dobu je dospělý vystaven jarnímu kvetení, tím citlivější bývá i na určité druhy čerstvých potravin. Tato citlivost pak často znemožňuje konzumaci zdravých plodů, které dříve nepředstavovaly absolutně žádný problém.

Příliš čistý domov má i temnou stránku

Udržujete si doma takřka sterilní čistotu? To není úplně dobře. Obranná soustava potřebuje pravidelný trénink v podobě setkávání se s běžnými nečistotami. Život v prostředí, které je až příliš čistotné, způsobuje, že se imunitní systém začne trochu nudit. Následně si hledá zástupné cíle v podobě neškodných zrnek prachu nebo srsti domácích mazlíčků. Problém se však může skrývat i v běžném jídelníčku.

Je vlákniny opravdu dost?

Španělská vědkyně María Pascalová se svými kolegy doložila, že stav mikroflóry v našich střevech přímo ovlivňuje sílu alergických reakcí (5). Pokud strava postrádá vlákninu, a naopak obsahuje příliš mnoho konzervantů, střevní bariéra slábne a stává se citlivější a citlivější, což samozřejmě nesvědčí vůbec ničemu. A při alergii obzvlášť.

A zase ten stres!

Život v produktivním věku je spojený s vysokým pracovním nasazením. Dlouhodobý stres prokazatelně zvyšuje hladinu kortizolu. Tento hormon sice krátkodobě tlumí zánět, ale při chronickém vyplavování imunitní reakce spíše ničí (6). Psychické vypětí a nedostatek odpočinku proto výrazně zhoršují průběh alergických onemocnění. Unavené tělo reaguje na podněty přehnaně a prudce. Namísto aby pyl v klidu odfiltrovalo, spustí uvolňování histaminu, které jednoho vyřadí z provozu na několik dní. Je to vlastně forma protestu proti vyčerpání.

Co si s tím počít?

Ačkoli se zdá, že se příroda i vlastní obrana spikly proti nám, existují způsoby, jak tyto nepříjemné pochody zmírnit. Prvním krokem bývá důkladná diagnostika, protože léčit alergii svépomocí prostřednictvím náhodných tablet z lékárny bývá úplně na nic. Moderní medicína nabízí imunoterapii na principu postupného navyšování dávek, která učí tělo alergeny postupně tolerovat. Důležité je také sledovat pylové zpravodajství a po příchodu domů si vždy důkladně umýt obličej a propláchnout nos solným roztokem. Tím fyzicky odstraníte agresivní částice dříve, než stihnou vyvolat bouřlivou odezvu.