Naše přirozená imunita se nerada nudí. Potřebuje neustálý trénink, aby dokázala správně rozlišit skutečné hrozby od neškodného prachu nebo pylu. Jenže my jí to neumožňujeme. Naše společnost se uzavřela do sterilních interiérů ošetřených dezinfekcí, ve kterých různorodé mikroorganismy znatelně chybí.

Čistota rovná se půl zdraví?

Tento výrazný populační posun od běžné „špíny“ k hygienické nezávadnosti dokládá rozsáhlý vědecký výzkum, podle kterého dramatický nárůst alergických onemocnění v posledních desetiletích úzce souvisí právě se ztrátou rozmanitosti mikrobů v našem bezprostředním okolí (1). Jakmile obranné složky nemají s čím soupeřit, spouštějí zbytečné poplašné reakce i při setkání se zcela obyčejným podnětem.

Škodíme si s hadrem v ruce

S tímto pohledem plně souhlasí také americký imunolog David Strachan, který jako první zformuloval hypotézu zaměřenou na hygienu. Tento odborník uvádí, že nedostatky v rané expozici mikroorganismům výrazně zvyšují náchylnost k astmatu i dalším typům přecitlivělosti (2). Naše neutuchající snaha o dokonalou čistotu domova tak zcela nechtěně vytváří prostředí, které přirozenou reakci těla úplně rozhází. Domácnosti plné dezinfekčních prostředků zkrátka berou imunitě její přirozené učitele.

Do přírody skoro nikdy

Život ve městech má své výhody, ale i specifické výzvy. Obyvatelé tráví drtivou většinu dne uvnitř budov, dýchají filtrovaný vzduch a kontakt s hlínou nebo zvířaty se stává naprostou vzácností. To dělá starost i lékařům, kteří tvrdí, že děti vyrůstající v tradičním zemědělském prostředí vykazují podstatně nižší výskyt senné rýmy i ekzémů oproti jejich vrstevníkům z městských bytů (3). Venkovské prostředí dodává obranyschopnosti přesně ty podněty, díky kterým se naučí zdravé toleranci.

Není pyl jako pyl

Problém navíc výrazně umocňuje znečištění městského ovzduší. Výfukové plyny a drobné prachové částice dokáží pylová zrna mechanicky poškodit a pozměnit jejich povrchovou strukturu. Kvůli tomu se stávají pro sliznice dýchacích cest výrazně dráždivějšími a vyvolávají podstatně silnější zánětlivé reakce než čistý pyl z neporušené přírody.

Stravovací návyky? To je vůbec něco!

Výrazná proměna jídelníčku za poslední půlstoletí zanechala na zdraví populace nepřehlédnutelnou stopu. Pravidelná konzumace ultra-zpracovaných jídel plných aditiv, stabilizátorů a umělých konzervantů zásadním způsobem mění složení střevního prostředí. Přímá souvislost mezi vysokou spotřebou ultrazpracovaných potravin a vyšším výskytem alergické rýmy i atopického ekzému se zdokumentovala již nesčetněkrát (4). Střevo přitom představuje naprosto zásadní centrum celkové obranyschopnosti.

Nutriční nedostatky se musí někde projevit

Nedostatek přirozené vlákniny z čerstvé zeleniny, ovoce a celozrnných plodin způsobí, že užitečné střevní bakterie doslova hladoví. Oslabená střevní bariéra následně snadněji propouští látky, které by za běžných okolností do krevního oběhu vůbec nepronikly. Konečným výsledkem bývají nečekané potravinové intolerance nebo úporné kožní výsypy, které trápí stále mladší ročníky.

Klimatické změny dělají své

Postupné oteplování planety nepřináší pouze vyšší letní teploty, ale také výrazně delší a intenzivnější pylové období. Rostliny produkují pyl po delší část roku a v podstatně větší mase. Vědecké analýzy odhalují, že zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře má na svědomí výrazně vyšší produkci pylových zrn u silně agresivních alergenů, jako je například obávaná ambrozie (5).

Lidé trpící přecitlivělostí tak čelí vysoké zátěži téměř bez přestávky. Co dříve trvalo pouhých pár týdnů během jara, se dnes roztahuje od brzkého února až do pozdního podzimu. Mnozí jedinci pociťují neustálou únavu a dráždění dýchacích cest téměř celoročně, což výrazně ničí jejich životní komfort i celkovou psychickou pohodu.

Chronický stres zánětlivé reakce jen urychluje

Duševní tlak a neustálý spěch nepředstavují pouze nepříjemné rozpoložení mysli, ale mají velmi reálné fyzické dopady. Dlouhodobé napětí zvyšuje hladinu zánětlivých látek v těle a snižuje práh citlivosti vůči vnějším podnětům. Do značné míry to vysvětluje, proč chronický stres významně zhoršuje symptomy atopické dermatitidy i astmatu (6).

Nachází-li se nervová soustava v permanentní pohotovosti, imunita reaguje přehnaně i na podněty, které by jindy bez problémů zvládla. Pravidelný odpočinek a kvalitní spánek proto nelze považovat za žádný zbytečný luxus, ale základní podmínku pro stabilní obranyschopnost. Bez dostatečného odpočinku se jakákoli léčba stává podstatně náročnější.

Kudy z toho ven?

Snížení přecitlivělosti na běžné podněty se rozhodně netočí okolo přísného sterilní prostředí. Naopak, mnohem vhodnějším přístupem se stává postupné obnovení přirozenějšího stylu života. Dopřejte si pravidelný pohyb v čisté přírodě, neobávejte se občasné špíny při práci na zahradě a zařaďte do jídelníčku více tradičních kvašených potravin. Mírné zvolnění v oblasti čisticí hysterie uvnitř domácnosti a návrat k poctivým základním surovinám na talíři dokáže opravdové zázraky. Obranné složky získají zpět potřebný klid a vy opět vdechnete jarní vzduch bez nutnosti mít neustále v ruce kapesník.