Každodenní shon přináší celou řadu náročných výzev. Někteří hledají úlevnou spásu v drahých doplňcích stravy nebo specializovaných aplikacích zaměřených na meditaci, jiní se to snaží řešit lepší stravou, spánkem či sportem. Všichni ale mají účinnou pomoc doslova na dosah. Je jím obyčejné lidské objetí!

Téma k zamyšlení

„Potřebujeme čtyři objetí denně pro přežití, osm pro údržbu a dvanáct pro růst,“ vypočítala už v minulém století americká rodinná terapeutka Virginia Satir (1). Ačkoliv tento výrok původně zněl jako ryze poetická myšlenka, moderní neurovědecké výzkumy dávají této uznávané odbornici za pravdu.

Blaho na jeden dotek

Pokožka obklopující celou povrchovou část těla ukrývá specializované senzorické receptory, které reagují výhradně na jemný, pomalý tlak a příjemné teplo. Jakmile druhého pevně sevřeme v náručí, tyto struktury okamžitě odešlou zprávu do centrální nervové soustavy. Nastává pokles hladiny stresového hormonu kortizolu a zklidnění tepové frekvence. Láskyplný fyzický kontakt tedy vytváří přirozenou bariéru proti úzkosti bez nutnosti užívat jakákoli léčiva. Pravidelná dávka doteků přináší okamžité uvolnění psychického i fyzického napětí.

Význam 20 sekund blízkosti

Délka trvání fyzického doteku má zásadní význam. Běžná zdvořilostní gesta nebo letmá pozdravení trvají obvykle pouhé tři sekundy. K dosažení reálných zdravotních přínosů je ale zapotřebí tento časový úsek trochu prodloužit. Když americká psycholožka Karen Grewen realizovala rozsáhlý výzkum zaměřený na partnerské dvojice a sledovala jejich reakce na vzájemnou blízkost, ukázalo se, že teprve po 20 sekundách souvislého stisku dochází k naměření nižších hodnot krevního tlaku i k výraznému utlumení stresové reakce (2).

V náručí je vždycky dobře

Těch 20 sekund uprostřed náročného dne vypadá jako docela dlouhá doba, ovšem z hlediska fyziologických odezev jde o přesný okamžik, kdy svalové napětí postupně uvolňuje své sevření. Během tohoto časového úseku dostává nervová soustava jednoznačný signál, že hrozící nebezpečí pominulo. Pravidelné zařazování takových něžných chvil do denního harmonogramu může výrazně zlepšit náladu, zvýšit pocit osobní pohody a podpořit správný rytmus srdce. Objetí zkrátka vrací tělo do stavu rovnováhy a vnitřního klidu.

Ochranný štít proti sezónním virózám

Fyzická blízkost neovlivňuje výhradně psychiku, prokazatelně podporuje také imunitní systém. Tým vědců amerického psychologa Sheldona Cohena zkoumal souvislost mezi sociální oporou, objímáním a odolností vůči běžnému nachlazení (3). A hádejte, co se zjistilo! Dlužno dodat, že účastníci uvedené studie byli záměrně vystaveni běžnému respiračnímu viru a následně podrobně sledováni v izolovaném prostředí. Sledování probíhalo několik dní, přičemž odborníci zaznamenávali každý detail fyzického i psychického stavu testovaných osob.

Bacily nemají šanci

Výsledky výzkumu jasně potvrdily, že jedinci, kterým se pravidelně dostávalo vřelého objímání, vykazovali podstatně nižší riziko rozvoje infekce. Pokud u nich onemocnění přece jen propuklo, průběh klinických příznaků byl nesrovnatelně mírnější než u osob žijících v dlouhodobém osamění. Vřelý fyzický kontakt tedy působí jako účinná ochrana, která pomáhá organismu čelit běžným podzimním i zimním virózám. Lidská vřelost vytváří přirozenou obranu proti vnějším patogenům, tak proč toho nevyužít!

Láska versus zdvořilost

Každé objetí samozřejmě nemá stejnou hodnotu. Chladné gesto nebo letmý dotek nevyvolá v těle žádoucí zklidnění. Aby fyzický kontakt splnil svůj účel, potřebuje přítomnost důvěry a celkového pocitu bezpečí. Německý neurolog Sebastian Ocklenburg ve svých pracích popisuje, že lidský mozek dokáže velmi přesně rozlišit mezi upřímným projevem náklonnosti a hranou zdvořilostí (4).

Během neupřímného nebo přímo vynuceného stisku tělo reaguje spíše mírnou obrannou reakcí, čímž se veškeré pozitivní dopady vytrácejí. Důležitou roli sehrává celá plocha hrudníku, kde se nachází vysoká koncentrace senzitivních receptorů. Propojení dýchání dvou blízkých bytostí během hlubokého sevření vytváří příjemný zklidňující efekt, který okamžitě navrací roztěkanou mysl do klidného stavu. Skutečné sblížení potřebuje otevřenost a ochotu plně se soustředit na přítomný okamžik.

Jak překonat hmatový deficit?

Současný styl života přináší výrazný nárůst digitální komunikace, zatímco přirozený fyzický dotek z běžných dní postupně mizí. Odborníci tento stav nazývají dotekovým hladem. Lidé tráví dlouhé hodiny před obrazovkami počítačů či telefonů, což u mnoha jedinců vyvolává pocity vnitřní prázdnoty a napětí. Švédská profesorka Helena Backlund Wasling, která se dlouhodobě zaměřuje na výzkum hmatových podnětů, vypozorovala, že absence blízkosti zvyšuje náchylnost k duševní nepohodě (5). Nedostatek lidského tepla se tedy prokazatelně negativně projevuje na celkové kvalitě života.

Co když není partner?

Věnovat pozornost čtyřem vřelým stiskům během dne je nenáročný zvyk s obrovským přínosem. Můžete začít hned ráno po probuzení u snídaně, pokračovat při odpoledním setkání s přáteli nebo během večerního odpočinku s rodinou. Žijete-li sami bez partnera, podobně příznivou odezvu vyvolává také mazlení s domácími mazlíčky nebo pravidelná odborná masáž.