Slunečnicový olej tvoří prakticky výhradně tuk. Významné množství bílkovin, železa, vápníku či zinku, které obsahují samotná slunečnicová semínka, proto v běžném rafinovaném oleji hledat nemůžeme. Z hlediska výživy jsou podstatné především nenasycené mastné kyseliny a vitamin E. Složení mastných kyselin se navíc může lišit podle konkrétní odrůdy slunečnice. Klasický slunečnicový olej bývá bohatý zejména na kyselinu linolovou ze skupiny omega-6, zatímco vysokooléjové varianty obsahují více mononenasycené kyseliny olejové.

Může pomoci snižovat LDL cholesterol

Jedním z nejlépe doložených účinků nenasycených mastných kyselin je jejich vliv na krevní lipidy. Systematický přehled a metaanalýza 40 randomizovaných kontrolovaných studií zjistily, že vyšší příjem kyseliny linolové vedl v porovnání s kontrolními podmínkami k mírnému snížení LDL cholesterolu. Výsledek byl výraznější zejména tehdy, když kyselina linolová v jídelníčku nahrazovala nasycené mastné kyseliny (1).

To je důležitý detail. Nestačí totiž pouze přidat slunečnicový olej k dosavadnímu jídelníčku. Výhoda se projeví především tehdy, když jím nahradíme část tuků bohatých na nasycené mastné kyseliny.

Podobný princip potvrzuje rozsáhlá metaanalýza randomizovaných klinických studií zaměřená na poměr polynenasycených a nasycených tuků. Strava s vyšším poměrem polynenasycených mastných kyselin byla spojena s nižší koncentrací LDL cholesterolu, přičemž efekt byl nejsilnější právě při nahrazení nasycených tuků polynenasycenými (2).

Srdci prospívá hlavně jako náhrada jiných tuků

Právě vliv na cholesterol vysvětluje, proč se rostlinné oleje bohaté na nenasycené mastné kyseliny objevují v doporučeních týkajících se kardiovaskulárního zdraví. Ani tady ale neplatí jednoduché „čím více oleje, tím zdravější srdce“.

Metaanalýza randomizovaných studií zjistila, že zvýšení příjmu polynenasycených mastných kyselin na úkor nasycených tuků bylo spojeno s nižším výskytem příhod souvisejících s ischemickou chorobou srdeční (3). Novější rozsáhlá analýza zahrnující prospektivní studie i randomizované studie rovněž našla mírnou podporu pro nahrazování nasycených tuků polynenasycenými a zaznamenala souvislost mezi kyselinou linolovou a nižším rizikem koronárních příhod (4).

Slunečnicový olej tedy nelze považovat za lék proti infarktu nebo ateroskleróze. Může ale být jednou ze součástí jídelníčku, ve kterém nenasycené tuky nahrazují část nasycených.

Vitamin E chrání buňky před oxidačním stresem

Další zajímavou vlastností slunečnicového oleje je obsah vitaminu E, zejména alfa-tokoferolu. Vitamin E funguje v organismu jako antioxidant rozpustný v tucích a podílí se na ochraně buněčných struktur před oxidačním poškozením.

Výzkum porovnávající různé rostlinné oleje ukázal, že jídelníček obsahující směs olivového a slunečnicového oleje bohatou na alfa-tokoferol vedl ke zvýšení jeho koncentrace v plazmě (5). To však neznamená, že bychom kvůli vitaminu E měli olej konzumovat neomezeně. Stále jde o energeticky velmi vydatnou potravinu.

Slunečnicový olej má zajímavé účinky na pokožku

Slunečnicový olej není zajímavý pouze na talíři. Vědci se zabývají také jeho působením na kožní bariéru, a to především u novorozenců.

Randomizovaná studie u předčasně narozených dětí sledovala vliv slunečnicového oleje na vývoj kožní bariéry. Výsledky ukázaly některé příznivé změny související s její funkcí, současně ale autoři upozornili, že péče o velmi nezralou pokožku je komplexní a výsledky nelze jednoduše vztahovat na všechny děti (6).

Jiná randomizovaná studie u 90 předčasně narozených dětí zjistila, že používání slunečnicového nebo mandlového oleje bylo spojeno s lepší hydratací nejsvrchnější vrstvy pokožky než v kontrolní skupině (7).

Proč se jím masírují předčasně narozené děti?

Tahle praxe není pouze lidovou tradicí. Existují dokonce studie zabývající se otázkou, zda ošetřování pokožky slunečnicovým olejem může předčasně narozeným dětem pomáhat chránit nezralou kožní bariéru.

V randomizované klinické studii provedené v Egyptě dostávaly předčasně narozené děti slunečnicový olej na pokožku třikrát denně. Ve skupině ošetřované olejem vědci zaznamenali lepší stav pokožky a významně nižší výskyt nemocničních infekcí než u kontrolní skupiny (8).

Také studie z Bangladéše zkoumala lokální aplikaci slunečnicového oleje u velmi předčasně narozených dětí a její možné působení prostřednictvím posílení kožní bariéry (9).

Výsledky jsou zajímavé, nelze je však chápat jako doporučení, aby rodiče začali předčasně narozené dítě sami masírovat olejem. U těchto dětí musí o způsobu péče o pokožku rozhodovat zdravotníci.

Dodává energii, ale s množstvím opatrně

Tuky představují koncentrovaný zdroj energie a slunečnicový olej není výjimkou. Tvrzení, že po jeho konzumaci člověk pocítí zvláštní příval energie, však vědecké podklady nemá. Přesnější je říci, že mastné kyseliny z oleje mohou být organismem využity jako energetický substrát.

Systematický přehled zabývající se různými druhy mastných kyselin navíc ukázal, že jejich složení může ovlivňovat termogenezi a energetický výdej po jídle, přičemž polynenasycené tuky mohou mít v tomto směru odlišný efekt než tuky nasycené (10). Autoři zároveň upozorňují, že pro jednoznačné závěry jsou potřeba další dlouhodobé studie.

Zdravý olej neznamená olej bez omezení

Slunečnicový olej tedy rozhodně není potravina, které bychom se měli automaticky vyhýbat. Obsahuje nenasycené mastné kyseliny, klasické varianty jsou významným zdrojem kyseliny linolové a olej může přispívat také k příjmu vitaminu E. Jeho největší výhoda se ovšem projeví tehdy, když v jídelníčku vhodně nahradí tuky s vysokým podílem nasycených mastných kyselin.

Zároveň zůstává tukem s vysokou energetickou hodnotou. Zdravotní přínos proto nespočívá v tom, že ho budeme používat co nejvíce, ale v rozumném množství a jako součást celkově pestré stravy. A jak ukazuje výzkum předčasně narozených dětí, možnosti využití obyčejného slunečnicového oleje mohou sahat překvapivě daleko za hranice kuchyně.