Vědecké výzkumy potvrzují, že nejde pouze o subjektivní dojem. Káva opravdu dokáže u části lidí zvýšit motorickou aktivitu tlustého střeva, a to překvapivě rychle. Záhada však spočívá v tom, že za tento efekt zřejmě nemůže pouze kofein. Střeva totiž reagují i na bezkofeinovou variantu.

Čtyři minuty a střeva se probouzejí

Jedna z nejznámějších studií na toto téma byla zveřejněna už v roce 1990. Výzkumníci se nejprve zeptali 99 mladých zdravých lidí, zda u nich káva vyvolává potřebu vyprázdnění. Kladně odpovědělo 29 procent účastníků.

U vybraných dobrovolníků následně vědci měřili aktivitu konečné části tlustého střeva. U lidí, kteří sami uváděli nutkání po kávě, se střevní aktivita zvýšila už během čtyř minut a efekt přetrvával nejméně půl hodiny. Překvapivě fungovala jak klasická, tak bezkofeinová káva. Po vypití horké vody se podobná reakce neobjevila (1).

Právě rychlost účinku je zajímavá. Káva samozřejmě za čtyři minuty neprocestuje celý trávicí trakt. Nápoj tedy spíše spustí fyziologickou reakci, která rozpohybuje obsah již přítomný v tlustém střevě.

Kofein není jediným viníkem

Když se řekne káva, většina lidí automaticky pomyslí na kofein. Nabízí se proto jednoduché vysvětlení: kofein povzbudí nejen mozek, ale také střeva. Skutečnost je komplikovanější.

Další výzkum sledoval pomocí manometrie pohyby tlustého střeva u zdravých lidí po klasické kávě, bezkofeinové kávě, vodě a vydatném jídle. Kofeinová káva stimulovala motorickou aktivitu tlustého střeva o 60 procent více než voda a přibližně o 23 procent více než bezkofeinová káva. Výrazný efekt však měla i bezkofeinová varianta (2).

Kofein tedy pravděpodobně část účinku zesiluje, ale rozhodně nevysvětluje všechno. Káva obsahuje stovky dalších biologicky aktivních sloučenin a vědci stále zkoumají, které z nich jsou za rychlou reakci střev zodpovědné.

Do hry vstupují trávicí hormony

Jednou z možných odpovědí jsou hormony regulující trávení. Už starší klinický experiment ukázal, že klasická i bezkofeinová káva mohou zvyšovat hladinu gastrinu. Jde o hormon, který se podílí na regulaci trávicích procesů a žaludeční sekrece. U klasické kávy byla gastrinová odpověď silnější, ale významné zvýšení bylo pozorováno také po kávě bez kofeinu (3).

Káva navíc ovlivňuje i další části trávicí soustavy. Studie zdravých konzumentů kávy ukázala, že klasická i bezkofeinová káva stimulovaly uvolňování cholecystokininu a vyvolávaly kontrakci žlučníku. Po běžné kávě dosahovala průměrná kontrakce žlučníku 33 procent, po bezkofeinové 29 procent, zatímco po kontrolním roztoku pouze 10 procent (4).

Káva tedy z pohledu zažívacího systému rozhodně není obyčejná ochucená voda.

Proč to funguje hlavně ráno

Ranní účinek kávy může být obzvlášť výrazný také proto, že se kombinuje několik přirozených podnětů. Trávicí trakt se po probuzení postupně aktivuje a přijetí potravy nebo nápoje může vyvolat takzvaný gastrokolický reflex. Žaludek vyšle tlustému střevu zprávu, že přichází další obsah a je potřeba vytvořit místo.

Káva tuto přirozenou motorickou odpověď může ještě zesílit. Přehled vědeckých poznatků o účincích kávy na zažívací systém potvrzuje, že stimulace motorické aktivity tlustého střeva patří mezi poměrně dobře doložené účinky tohoto nápoje (5).

To také vysvětluje, proč kombinace snídaně a kávy může být pro některé lidi téměř spolehlivým signálem k návštěvě toalety.

Káva není univerzálním projímadlem

Přestože se o kávě někdy mluví jako o přírodním prostředku proti zácpě, tak jednoduché to není. Už původní experiment ukázal, že na ni tímto způsobem nereaguje každý. Zvýšení motorické aktivity se objevilo především u lidí, kteří sami uváděli, že je káva nutí k vyprázdnění (1).

Současný přehled studií věnovaných kávě, střevní mikrobiotě a vyprazdňování rovněž potvrzuje, že káva může ovlivňovat motilitu, sekreci i další funkce střev. Autoři ale zároveň upozorňují, že výsledky jednotlivých výzkumů nejsou vždy jednotné a přesné mechanismy stále nejsou kompletně objasněny (6).

Pokud tedy váš partner po ranním espressu nic zvláštního nepociťuje, zatímco vy míříte po třech doušcích na toaletu, nemusí být zvláštní ani jeden z vás.

Svou roli může mít i střevní mikrobiom

Pozornost vědců se v posledních letech přesunula také ke střevním bakteriím. Káva totiž obsahuje polyfenoly a další látky, které se dostávají do trávicího systému a mohou ovlivňovat složení střevního mikrobiomu.

Přehled dostupných výzkumů z roku 2024 uvádí, že umírněná konzumace kávy byla v řadě studií spojována se změnami zastoupení některých bakteriálních skupin a vyšší mikrobiální diverzitou. Autoři zároveň upozorňují, že káva ovlivňuje střevní motilitu a že část jejích účinků na trávení by mohla souviset právě s mikrobiotou (7).

Tento mechanismus ovšem nevysvětluje okamžitý ranní sprint na toaletu. Změny mikrobiomu jsou spíše dlouhodobějším tématem než vysvětlením reakce nastupující během několika minut.

Více kávy není řešením zácpy

Pokud máte pocit, že bez ranní kávy návštěva toalety nepřichází, není nutné automaticky přidávat další a další šálky. Pravidelné vyprazdňování ovlivňuje také dostatek vlákniny, tekutin, fyzický pohyb a každodenní režim.

Káva navíc může u citlivých lidí přinášet i méně příjemné zažívací projevy. Moderní přehled vědecké literatury potvrzuje, že ovlivňuje žaludeční sekreci, žlučník, slinivku, střevní motilitu i mikrobiom. Některé její účinky na gastrointestinální trakt jsou však stále předmětem diskuse (8).

Vaše střeva zkrátka vědí, že přišla káva

Pokud tedy po ranním espressu pravidelně míříte rovnou na toaletu, nemusíte se divit. Věda skutečně potvrzuje, že káva dokáže u části lidí aktivovat tlusté střevo během několika minut.

A hlavním pachatelem není pouze kofein. Svou úlohu pravděpodobně sehrává kombinace několika látek obsažených v kávě, trávicích hormonů a přirozených reflexů zažívacího systému. Přesný recept na její „projímavé kouzlo“ vědci ještě úplně nerozluštili. Jisté však je, že pro některé lidi patří ranní káva a toaleta k sobě téměř stejně neodmyslitelně jako káva a snídaně.