Pokud jste ještě nevyrazili na bezinky, právě začátek září je období, kdy se vyplatí rozhlížet po keřích bezu černého. Tmavé plody dozrávají na konci léta a dobře vyzrálé bezinky poznáte podle sytě černofialové barvy. Sbírat bychom měli celé zralé plodenství a při zpracování odstranit co největší množství stopek. Bezinky totiž nejsou jen tradiční surovinou na sirupy, džemy a šťávy.
Pozornost vědců přitahují především vysokým obsahem antokyanů a dalších polyfenolických látek s antioxidačními vlastnostmi (1).
Malé černé plody nabité zajímavými látkami
Bez černý neboli Sambucus nigra patří mezi rostliny, které mají v evropském lidovém léčitelství dlouhou tradici. Moderní výzkum se zaměřuje především na složení jeho plodů. Analýzy ukazují, že bezinky jsou bohaté na flavonoidy, mezi nimi například rutin a kvercetin, fenolické kyseliny a především antokyany. Právě ty jsou zodpovědné také za charakteristickou tmavě fialovou až téměř černou barvu zralých plodů (2).
Mezi významné antokyany patří cyanidin-3-glukosid a cyanidin-3-sambubiosid. Laboratorní výzkumy potvrzují výraznou antioxidační aktivitu bezinkových extraktů (1). To však neznamená, že samotná konzumace bezinek dokáže léčit onemocnění spojená s oxidačním stresem.
Bezinky a imunita
Asi nejznámější je tradiční používání bezinek při nachlazení a chřipce. V této oblasti existují dokonce klinické studie. Randomizovaná dvojitě zaslepená studie se 60 pacienty s příznaky chřipky zjistila, že u skupiny užívající bezinkový sirup došlo k ústupu příznaků v průměru přibližně o čtyři dny dříve než u skupiny užívající placebo (3).
Další randomizovaná studie sledovala 312 cestujících na dálkových letech a zabývala se možným vlivem standardizovaného extraktu z bezu na nachlazení a jeho příznaky (4).
Výsledky výzkumů ale nejsou jednotné. Novější randomizovaná studie u pacientů s potvrzenou chřipkou neprokázala, že by bezinkový extrakt zkrátil trvání nebo zmírnil závažnost onemocnění (5). Bezinky proto nelze považovat za náhradu standardní léčby chřipky.
Antokyany jsou jejich největší předností
Jedním z nejzajímavějších důvodů, proč bezinky zařadit do jídelníčku, je jejich mimořádně vysoký obsah antokyanů. Výzkum různých druhů a hybridů bezu zjistil celkem 19 různých antokyanů, přičemž u bezu černého patřily k nejvýznamnějším cyanidin-3-O-sambubiosid a cyanidin-3-O-glukosid (6).
Antokyany jsou intenzivně studovány v souvislosti s antioxidačními a protizánětlivými mechanismy. Výzkum bezinkových extraktů potvrzuje jejich schopnost neutralizovat volné radikály v laboratorních podmínkách (1). Zpracování však může jejich množství ovlivnit. Česká studie divoce rostoucích bezinek například zjistila vyšší obsah antokyanů a fenolických látek i vyšší antioxidační kapacitu u zmrazených vzorků ve srovnání se sušenými plody (7).
Ochrání bezinky také srdce?
Příznivý vliv bezinek na srdce bývá často prezentován jako hotová věc, vědecké výsledky jsou však mnohem opatrnější. Experimentální studie na zvířatech naznačují, že extrakt bohatý na antokyany může ovlivňovat některé parametry související s funkcí HDL cholesterolu a ukládáním cholesterolu v cévách (8).
U lidí už nejsou výsledky tak přesvědčivé. Randomizovaná studie zdravých dobrovolníků zaznamenala po užívání bezinkového přípravku pouze malé a statisticky nevýznamné změny koncentrace cholesterolu (9). Bezinky tedy mohou být součástí pestrého jídelníčku bohatého na rostlinné potraviny, ale nelze tvrdit, že samy o sobě snižují cholesterol nebo chrání před aterosklerózou.
Bezinky a hladina cukru v krvi
Tradičně se bezu připisuje také schopnost ovlivňovat hladinu krevního cukru. Moderní přehledy skutečně popisují možné antidiabetické mechanismy některých látek obsažených v bezu, většina důkazů ale pochází z laboratorních a zvířecích experimentů (10).
Tvrzení, že pravidelná konzumace bezinek dokáže stabilizovat cukr u diabetiků nebo zabránit vzniku diabetu 2. typu, proto zatím nemá dostatečnou oporu v kvalitních klinických studiích. Lidé léčení s diabetem by navíc neměli bezinkové přípravky používat jako náhradu předepsané léčby.
Syrové bezinky raději nejezte
Při sběru je důležité myslet také na bezpečnost. Bez černý může obsahovat cyanogenní glykosidy, ze kterých se za určitých podmínek může uvolňovat kyanovodík. Vyšší cyanogenní potenciál byl zjištěn zejména ve stopkách a zelených nezralých plodech (11).
Proto sbírejte pouze dokonale zralé černé plody, odstraňte stopky a bezinky před konzumací tepelně zpracujte. Výzkum zpracovaných bezinkových produktů ukázal, že působením vyšších teplot množství cyanogenních glykosidů výrazně klesá. V závislosti na způsobu zpracování byl zaznamenán pokles přibližně o 44 až 96 procent (12).
Co z bezinek připravit?
Zralé plody mají široké využití. Připravit z nich můžete bezinkovou šťávu, sirup, džem, želé, povidla, kompot nebo například bezinkové víno. Plody lze také zamrazit. Právě zmrazení může být zajímavou možností uchování, protože český výzkum ukázal, že zmrazené bezinky si ve sledovaných vzorcích zachovaly více antokyanů než sušené (7).
Bezinky tedy rozhodně stojí za pozornost. Nejsou zázračným lékem na chřipku, cukrovku, vysoký cholesterol ani osteoporózu, jak se někdy tvrdí, ale jsou mimořádně zajímavým zdrojem antokyanů a dalších rostlinných bioaktivních látek. Pokud při podzimní procházce narazíte na keř obsypaný dokonale zralými černými plody, byla by škoda nechat celou úrodu ptákům.
Sledujte nás na sociálních sítích:
