Pokud se nepříjemné pocity pravidelně vracejí po konkrétním pokrmu nebo nápoji, stojí za to zbystřit. Neexistuje sice univerzální seznam zakázaných potravin platný pro každého, některé položky však mohou u citlivých lidí srdeční frekvenci nebo rytmus ovlivnit.

Proč se srdce po jídle vůbec ozývá?

Trávení není pro organismus pasivní záležitostí. Po jídle se mění průtok krve, hormonální reakce i aktivita autonomního nervového systému. Srdce se těmto požadavkům musí přizpůsobit.

Výzkum zdravých mladých lidí například ukázal, že po sacharidově bohatém jídle se srdeční frekvence zvýšila přibližně o šest tepů za minutu a současně vzrostla aktivita sympatického nervového systému (1). Jiná studie potvrdila, že složení pokrmu může rozdílným způsobem ovlivňovat autonomní regulaci srdce (2).

Pocit bušení tedy nemusí automaticky znamenat nemocné srdce. Opakované nebo výrazné palpitace by však člověk neměl jednoduše svádět na večeři.

Káva není automaticky nepřítel

Kofein má pověst jednoho z hlavních viníků palpitací. Jde o stimulant, takže citlivý člověk skutečně může po několika espressech, energetickém nápoji nebo velké dávce kofeinu vnímat zrychlený či výraznější tep.

Současná věda ale přinesla zajímavé překvapení. Randomizovaná klinická studie DECAF sledovala 200 lidí s fibrilací síní nebo anamnézou této arytmie. Jedna skupina konzumovala kofeinovou kávu, druhá se jí vyhýbala. Během šesti měsíců se fibrilace síní nebo flutter paradoxně vrátily méně často ve skupině pijící přibližně jeden šálek kávy denně (3).

Káva tedy rozhodně není univerzálně zakázanou potravinou pro každého s palpitacemi. Jestli ale sami opakovaně pozorujete bušení po kofeinu, dává smysl jeho množství omezit a sledovat reakci organismu.

Alkohol už má horší vysvědčení

U alkoholu jsou důkazy přesvědčivější. Jeho nadměrná konzumace je známým spouštěčem srdečních arytmií a problém se nemusí týkat pouze divokého večírku.

Randomizovaná studie zahrnující pravidelné konzumenty alkoholu s fibrilací síní ukázala výrazný rozdíl. U lidí, kteří spotřebu alkoholu radikálně omezili, se fibrilace během sledování vrátila u 53 procent účastníků, zatímco ve skupině pokračující v obvyklém pití to bylo 73 procent. Omezení alkoholu zároveň snížilo celkovou dobu, kterou pacienti strávili ve fibrilaci síní (4).

Pokud tedy máte diagnostikovanou fibrilaci síní nebo pozorujete souvislost mezi alkoholem a palpitacemi, právě sklenička může být mnohem důležitějším podezřelým než ranní káva.

Obří porce dají srdci práci

Také množství jídla hraje roli. Po vydatné hostině musí organismus zajistit dostatečné prokrvení trávicí soustavy a tomu se přizpůsobuje celý oběh.

Experimentální studie ukázala, že po jídle s vysokým obsahem tuku se zdravým mladým účastníkům zvýšila srdeční frekvence v průměru téměř o osm tepů za minutu a vzrostl také srdeční výdej (5).

Neznamená to, že tuk způsobuje arytmii nebo že je nutné ze stravy odstranit veškeré tučné potraviny. Člověk, který po velkých porcích pravidelně vnímá nepříjemné bušení, ale může vyzkoušet menší jídla a sledovat, zda se situace zlepší.

Sladká nálož dokáže rozjet sympatikus

Zajímavou reakci může vyvolat také velké množství rychle dostupných sacharidů. Po sacharidově bohatém jídle se mění hladina glukózy a inzulinu a současně může vzrůst aktivita sympatického nervového systému.

Ve studii porovnávající sacharidové a tučné jídlo vedla právě sacharidová varianta ke zvýšení srdeční frekvence a koncentrace noradrenalinu. Maximální zvýšení noradrenalinu dosáhlo 126 procent, zatímco po tučném jídle se prakticky nezměnil (1).

Podobné výsledky přinesl další experiment, ve kterém sacharidově bohaté jídlo ovlivnilo aktivitu sympatického nervového systému výrazněji než stejně energeticky vydatné jídlo bohaté na tuky (6).

Není tedy nutné vyškrtnout z jídelníčku chléb nebo těstoviny. Pokud však bušení přichází zejména po obrovské porci sladkostí či jiného sacharidového jídla, může být užitečné sledovat velikost porce a konkrétní spouštěče.

Se solí raději opatrně

Slané jídlo nemusí bezprostředně rozbušit srdce každému, ale vysoký příjem sodíku souvisí s krevním tlakem a existují také studie zabývající se fibrilací síní.

Dlouhodobá studie zjistila souvislost mezi vyšší spotřebou sodíku a výskytem nové fibrilace síní (7). Další prospektivní výzkum u starších lidí s hyperglykémií spojil nadměrný příjem sodíku s vyšším rizikem nově vzniklé fibrilace síní (8).

Pro člověka, který současně řeší vysoký krevní tlak nebo jiné kardiovaskulární rizikové faktory, proto rozhodně není rozumné stavět jídelníček na uzeninách, chipsech, instantních pokrmech a přesoleném fast foodu.

Pálivé jídlo dostalo neprávem červenou kartu

Chilli bývá na seznamech údajných spouštěčů palpitací poměrně často. Pálivé jídlo může vyvolat pocení, nával horka a subjektivní pocit výraznějšího srdečního tepu. To však ještě neznamená, že chilli běžně vyvolává nebezpečné zrychlení srdce.

Systematický přehled a metaanalýza klinických studií zkoumajících chilli a kapsaicin nezjistila významný celkový vliv na srdeční frekvenci ani krevní tlak (9).

Jestli vám tedy pikantní kari subjektivně palpitace spouští, vyhnout se mu můžete. Pro všechny ostatní ale není důvod pálivé potraviny preventivně zakazovat.

Vlastní seznam je důležitější než internetové tabu

Palpitace jsou velmi individuální. Někdo vypije dvě kávy bez jediného problému a jinému se srdce nepříjemně rozbuší po jednom silném espressu. Totéž může platit pro alkohol, velké porce nebo velmi sladká jídla.

Praktickou pomůckou může být jednoduchý deník. Zapisujte si, co jste jedli a pili, množství, čas a okamžik, kdy se palpitace objevily. Pokud se stejný spouštěč opakuje, máte mnohem užitečnější informaci než obecný seznam „zakázaných“ potravin.

A především platí, že jídlo není jedinou příčinou bušení srdce. Pokud jsou palpitace nové, často se opakují, trvají delší dobu nebo je doprovází bolest na hrudi, dušnost, výrazná slabost, závratě či mdloba, neřešte situaci pouze změnou jídelníčku a vyhledejte lékařské posouzení.