V posledních letech se stále více hovoří o příznivých účincích ostrého jídla na zdravotní stav člověka a jeho schopnosti prodloužit očekávanou délku života. Lidé po celém světě milují pálivá jídla, ať už jde o pikantní curry, mexické tacos plné chilli papriček nebo asijské pokrmy, které často obsahují ostré koření. Ale jaké jsou tyto účinky doopravdy?
Milovníci chilli mají další důvod, proč si svůj oblíbený pálivý pokrm dopřát. Ostrá jídla totiž nejsou zajímavá jen svou chutí. Několik rozsáhlých výzkumů odhalilo překvapivou souvislost mezi pravidelnou konzumací chilli a nižším rizikem předčasného úmrtí. Lidé, kteří si pikantní pokrmy dopřávají pravidelně, podle některých studií vykazují nižší celkovou i kardiovaskulární úmrtnost (1, 2, 3).
Hlavní pozornost vědců přitahuje kapsaicin, látka odpovědná za charakteristickou pálivost chilli papriček. Výzkum jeho účinků naznačuje možné působení na energetický metabolismus, cévy, metabolismus tuků i další procesy (4). Neznamená to ovšem, že chilli představuje zázračný recept na dlouhověkost. Dosavadní studie sledující délku života jsou převážně observační, takže dokazují souvislost, nikoli příčinu.
Pálivost má na svědomí kapsaicin
Když se zakousnete do chilli papričky a ústa začne zaplavovat charakteristické pálení, hlavním viníkem je kapsaicin. Tato látka aktivuje receptor TRPV1, který se nachází nejen na nervových zakončeních, ale také v dalších tkáních lidského organismu.
Právě prostřednictvím TRPV1 může kapsaicin ovlivňovat různé metabolické procesy. Odborný přehled věnovaný kapsaicinu a metabolickému syndromu popisuje mechanismy související například s oxidací tuků, energetickým metabolismem či citlivostí na inzulin (4).
Velká část velmi působivých výsledků ovšem pochází z laboratorních experimentů a studií na zvířatech. U lidí proto není možné všechny popsané účinky považovat za definitivně prokázané.
Půl milionu lidí přineslo překvapivý výsledek
Jeden z nejzajímavějších výzkumů byl v roce 2015 zveřejněn v odborném časopise The BMJ. Výzkumníci analyzovali 487 375 mužů a žen z Číny ve věku od 30 do 79 let. Účastníci byli sledováni v průměru přibližně sedm let (1).
A výsledky vzbudily značnou pozornost. Ve srovnání s lidmi, kteří konzumovali ostré jídlo méně než jednou týdně, měli účastníci konzumující pikantní potraviny šestkrát až sedmkrát týdně o 14 procent nižší relativní riziko úmrtí během sledovaného období (1).
Častější konzumace ostrých potravin byla zároveň spojena s nižším rizikem úmrtí na ischemickou chorobu srdeční, nádorová a respirační onemocnění (1).
To však ještě neznamená, že za rozdílem stála výhradně chilli paprička. Autoři sami upozornili, že vzhledem k observační povaze výzkumu není možné z výsledků vyvozovat příčinný vztah.
Podobný výsledek přišel i z Ameriky
Čínský výzkum nezůstal osamocený. V roce 2017 byla publikována americká populační studie zaměřená přímo na konzumaci červených chilli papriček. Také její výsledky ukázaly souvislost mezi chilli a nižší úmrtností.
Konzumace pálivých červených chilli papriček byla spojena přibližně s 13procentním snížením okamžitého rizika úmrtí během sledovaného období (2).
Autoři proto došli k závěru, že chilli může představovat prospěšnou součást jídelníčku. Ani tento výzkum však nedokazuje, že právě papričky byly příčinou delšího života.
Italové přinesli další dílek skládačky
Pozoruhodná data přinesla také studie Moli-sani zahrnující 22 811 dospělých Italů. Účastníci byli sledováni v průměru déle než osm let.
Lidé konzumující chilli více než čtyřikrát týdně měli ve srovnání s těmi, kteří ho nejedli nebo jedli jen zřídka, o 23 procent nižší relativní riziko úmrtí ze všech příčin. Ještě výraznější souvislost vědci zaznamenali u úmrtí na kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění (3).
Zajímavé je, že tato asociace přetrvávala i po zohlednění řady dalších faktorů a dodržování středomořského jídelníčku. Ani zde ale observační charakter studie neumožňuje říci, že chilli samo zabránilo úmrtím.
Co říkají studie dohromady
Jednotlivé studie mohou být ovlivněny životním stylem, kulturou, skladbou jídelníčku a řadou dalších okolností. Proto jsou zajímavé výsledky metaanalýzy, která spojila údaje z několika prospektivních studií.
Analýza publikovaná v roce 2021 zahrnovala čtyři studie ze Spojených států, Číny, Itálie a Íránu a dohromady 564 748 dospělých. Pravidelní konzumenti ostrých chilli potravin měli oproti lidem, kteří je pravidelně nekonzumovali, přibližně o 12 procent nižší relativní riziko úmrtí ze všech příčin. Autoři zaznamenali také nižší riziko úmrtí na srdeční onemocnění (5).
To posiluje hypotézu, že vztah mezi chilli a dlouhověkostí nemusí být omezen pouze na jednu konkrétní populaci. Autoři však zároveň zdůrazňují potřebu dalších studií.
Kapsaicin a metabolismus
Jedním z navrhovaných vysvětlení je působení kapsaicinu na metabolismus. Aktivace receptoru TRPV1 souvisí s procesy regulujícími energetický výdej a metabolismus tukové tkáně. Experimentální práce naznačují, že kapsaicin může podporovat termogenezi a oxidaci tuků (4).
To ovšem neznamená, že pořádně ostré kari dokáže vykompenzovat nadbytek kalorií. Metabolický efekt kapsaicinu u lidí je mnohem méně dramatický, než by mohly naznačovat některé populární články.
Příznivý vztah mezi chilli a dlouhověkostí proto pravděpodobně nelze vysvětlit pouze rychlejším spalováním energie.
A co cholesterol a krevní tlak?
Často se tvrdí, že chilli výrazně snižuje LDL cholesterol, zvyšuje HDL cholesterol a snižuje krevní tlak. Tady už jsou vědecké důkazy podstatně méně jednoznačné.
Metaanalýza devíti randomizovaných studií zahrnujících 461 pacientů s metabolickým syndromem zjistila při podávání kapsaicinu snížení celkového a LDL cholesterolu. Významný účinek na triglyceridy ani HDL cholesterol ale prokázán nebyl (6).
Také výsledky týkající se krevního tlaku jsou opatrnější. Metaanalýza klinických studií nezjistila významný účinek červených paprik nebo kapsaicinu na systolický či diastolický krevní tlak (7).
Není tedy správné tvrdit, že chilli automaticky snižuje krevní tlak a zlepšuje všechny hodnoty cholesterolu.
Více chilli automaticky neznamená více zdraví
Pokud je trocha chilli potenciálně prospěšná, neznamená to, že čím pálivější jídlo sníme, tím déle budeme žít. Kapsaicin může u citlivých lidí vyvolávat nepříjemné trávicí projevy.
Experimentální studie například ukázala, že u pacientů se syndromem dráždivého tračníku s převahou průjmu vyvolalo chilli výraznější bolesti a pálení břicha než u zdravých kontrolních osob (8).
Tolerance ostrých pokrmů je velmi individuální. Člověk, kterému chilli způsobuje bolest, pálení žáhy nebo jiné výrazné zažívací obtíže, rozhodně nemusí začít jíst pálivé potraviny jen kvůli možné souvislosti s dlouhověkostí.
Chilli jako malý dílek mnohem větší skládačky
Výsledky výzkumů jsou přesto pozoruhodné. Rozsáhlé studie z různých částí světa opakovaně spojují pravidelnou konzumaci chilli s nižší celkovou úmrtností (1, 2, 3, 5).
Bylo by však přehnané z toho vyvozovat, že ostré jídlo samo o sobě „výrazně prodlužuje život“. Vědci zatím prokázali asociaci, nikoli přímou příčinu. Člověk, který pravidelně jí chilli, se může od ostatních lišit i v mnoha dalších stravovacích a životních návycích.
Chilli proto není vstupenkou k nesmrtelnosti ani náhradou pohybu a pestré stravy. Pokud vám však ostré pokrmy chutnají a dobře je snášíte, současný výzkum přináší zajímavou zprávu: jejich pravidelná konzumace je v několika velkých populačních studiích spojena s nižším rizikem předčasného úmrtí.
