V poslední době se halibuti těší popularitě v supermarketech po celém světě. Tato šťavnatá ryba s nízkým obsahem tuku je nesmírně variabilní a může poskytnout dost potenciálních živin. Bohužel, nic není tak růžové, jak se zdá. Proč byste halibuta neměli jíst častěji než jednou měsíčně?
Během 19. a 20. století halibut sloužil jako hlavní jídlo pro zvláštní příležitosti. Patří do rodiny Pleuronectidae (rodina plochých ryb), má symetrické pánevní ploutve a dobře vyvinutou boční linii na obou stranách. Životnost halibuta je přibližně 55 let.
Poloviční filet (asi 159 gramů) halibuta z Atlantiku nebo Pacifiku obsahuje asi 223 kalorií, 42,4 gramů bílkovin, 4,7 gramu tuku, 74,4 mikrogramu selenu, 11,3 miligramu niacinu, 453 miligramu fosforu, 170 miligramu hořčíku, 2,2 mikrogramu vitaminu B12, 0,6 miligramu vitaminu B6, 916 miligramu draslíku, 95,4 miligramu vápníku, 0,1 miligram riboflavinu, 1,7 miligramu železa, 0,1 miligramů thiaminu, 285 mezinárodních jednotek vitaminu A, 22,3 mikrogramu kyseliny listové, 0,6 miligramu kyseliny pantotenové a 0,8 miligramu zinku.
Kromě toho polovina filetu obsahuje zhruba 1064 miligramu omega-3 mastných kyselin, 60,4 miligramu omega-6 mastných kyselin, také měď a mangan. Vypadá to jako slušný výčet živin. Přesto někteří odborníci na výživu varují, že halibut není tím, kým se zdá. Tohle je důvod, proč se mu vyhnout!
Vysoká hladina rtuti
Atlantský halibut podle některých není bezpečný, neboť obsahuje vysoké úrovně rtuti a toxických průmyslových chemikálií, jako jsou polychlorované bifenyly. A ano, i tichomořský halibut v sobě ukrývá mírné množství rtuti. Její pravidelný přísun, či konzumace ve větším množství, přitom způsobuje kovovou chuť v ústech, zvracení, obtížné dýchání, kašel či zduřelé, krvácející dásně. I z tohoto důvodu by děti, těhotné a kojící ženy neměly halibuta konzumovat více než jednou za měsíc. A co nějaká pozitiva? Jsou!
Snížení rizika demence
Omega mastné kyseliny, které se nacházejí v rybách, jako je halibut, losos, tuňák a další se mohou pochlubit omega-3 mastnými kyselinami. Ty hrají klíčovou roli v behaviorální a kognitivní (výkonnostní a paměťové) funkci. Stejné kyseliny, spolu s omega-6, podle studie uveřejněné v magazínu International Journal of Cancer, snižují riziko rakoviny prsu. Je však nutné udržovat poměr zmíněných kyselin 1:1.
Prevence metabolického syndromu
Halibut obsahuje vynikající rozmanitost živin, jako je vitamin B12, bílkovina a selen, což může přispět k příznivým zdravotním dopadům na metabolický syndrom. Ve skutečnosti je vyšší spotřeba ryb spojena se zdravějšími metabolickými profily, snížením krevního tlaku a zdravějšími lipidovými profily.
Protizánětlivé účinky
Konzumace halibuta může pomoci zmírnit příznaky autoimunitních onemocnění, revmatoidní artritidy a psoriázy. Tedy aspoň podle výzkumu publikovaného v Mezinárodním věstníku pro vývoj a výzkum léčiv. Bylo zjištěno, že konzumace omega-3 mastných kyselin v rybách snižuje závažnost příznaků spojených s chronickým stavem, který většinou postihuje klouby páteře a boků. Opět tedy platí, že všeho s mírou, nebo „něco za něco“.
Sledujte nás na sociálních sítích:
