S jídlem je to někdy radost, jindy zase potíž. Trávicí soustava potřebuje ke zpracování stravy značné množství energie, přičemž každý druh živin vytváří odlišnou tepelnou stopu. Těžká jídla bohatá na proteiny násobí produkci tepla zevnitř. Zpracování obrovského steaku, tvarohových pohárů nebo luštěninového pokrmu dává útrobám zabrat podstatně více než lehká zeleninová mísa.

Není to jen o prázdném talíři

Máme tu jeden příklad za všechny. Nizozemský výživový poradce a vědec Klaas Westerterp ve své vědecké práci odhalil, že termický účinek bílkovin zvyšuje energetický výdej až o 30 procent nad běžnou úroveň (1). Porce pečeného krůtího prsa uprostřed parného odpoledne promění žaludek v neviditelné topení, ze kterého sálá horkost přímo do celého těla. Žádné pozvolné příjemné trávení, dostavuje se nechtěný nával horka, který vás donutí hledat větrák.

Pálivé papričky spouští falešný poplach

Jistě jste si všimli toho, že po konzumaci chilli nebo pikantního kari nastává v ústech okamžitá reakce. Účinná látka kapsaicin dráždí tepelné senzory na jazyku a vyvolává dojem, že ústa doslova hoří. Dějí se však i jiné věci. Mozková centrála dostává klamnou informaci o kritickém stavu a okamžitě přikazuje potním žlázám maximální výkon.

Je to právě zmíněný kapsaicin, který vyvolává masivní ztrátu tekutin odpařováním, avšak současně podporuje dlouhodobou vnitřní tvorbu tepla, upozorňují výživoví poradci (2). Kapky na čele tak přicházejí hned s prvním soustem, zatímco tělesná teplota prudce kolísá a při špatném pitném režimu hrozí nepříjemný kolaps. Pálivá jídla si raději nechte na chladnější večery, kdy vám lehký pocit zahřátí přijde vhod.

Sladké nápoje brzdí přirozené chlazení

Hustá sirupová limonáda s ledem vypadá na první pohled jako záchrana před úpalem, ovšem výsledek přináší rozčarování. Vysoký obsah jednoduchých sacharidů razantně zahustí krevní plazmu. Tělo pak musí čerpat vodu z ostatních tkání a buněk, aby přebytek cukru zředilo (3). Tento stav vede k rychlé dehydrataci, která přímo ochromuje schopnost pokožky vylučovat pot a účinně ochlazovat povrch těla. Chybějící tekutiny v tkáních zabraňují odpařování, zchlazení nepřichází a pocit horka se naopak stupňuje. Slazené nápoje navíc vytváří pocit ještě větší žízně, což vás nutí pít další cukerné šťávy a celou situaci to dál zhoršuje.

Kofeinový startér pro srdeční tep

Ranní hrnek poctivého espressa nebo ledový energetický drink dodají energii, ale v parném létě představují skryté riziko. Kofein stimuluje centrální nervovou soustavu, zrychluje tepovou frekvenci a zužuje cévní řečiště. Lékaři proto varují, že kofeinový příjem v kombinaci s okolním horkem výrazně zvyšuje kardiovaskulární zátěž a narušuje tepelnou toleranci (4). Srdce pracuje na plné obrátky, pumpuje krev pod vyšším tlakem a zesiluje nával horka, po kterém zůstává jen propocené tričko. Pokud se nedokážete kofeinového povzbuzení vzdát, nezapomeňte každou kávu doprovodit velkou sklenicí čisté neperlivé vody.

Alkohol raději ne

Chlazené pivo nebo míchaný koktejl u bazénu lákají k letnímu odpočinku, jejich dopad na stabilní teplotu je však zrádný. Alkohol rozšiřuje cévy těsně pod kůží, což vytváří okamžitý pocit tepla, zároveň však přímo ovlivňuje mozkový hypotalamus. Americký výzkumník Richard D. Malcolm dospěl k závěru, že konzumace metly lidstva narušuje schopnost organizmu reagovat na vysoké okolní teploty a výrazně zvyšuje riziko celkového přehřátí (5). Očekávané osvěžení tedy rozhodně nepřichází, ovšem nekontrolované kolísání vnitřního prostředí a selhání přirozených chladicích reakcí může přijít natotata. Tělo ztrácí zábrany i schopnost včas poznat, že už pobývá na slunci příliš dlouho.

Slano v ústech zvyšuje krevní tlak

Bramborové lupínky, slané oříšky a uzeniny obsahují vysoké množství sodíku. Nadměrná koncentrace soli v krvi nutí ledviny zadržovat vodu, což vyvolává zvýšený tlak v cévách. Americký specialista na cévní fyziologii James A. Lang ve své studii dokládá, že vysoký příjem soli mění osmolalitu plazmy a podstatně zvyšuje srdeční zátěž při pobytu v teplém prostředí (6). Srdce vytvoří podstatně více vnitřní energie k udržení oběhu, potní žlázy nestíhají a hrozba přehřátí nebezpečně stoupá. Slaným pochutinám se v parných dnech vyhněte a nahraďte je čerstvou zeleninou s vysokým obsahem přirozené vody.

Co horké polévky a těžce stravitelné tuky?

Tradiční poctivý vývar nebo horký čaj dokážou v letním období nepříjemně překvapit. Teplá tekutina sice okamžitě zvýší teplotu v žaludku a zapříčiní rychlé potící reakce, jenže v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu nemá pot možnost odpařit se z pokožky. Místo příjemného ochlazení tak přichází pouze obtěžující vlhko, pocity těžkosti a dodatečné přehřátí útrob.

Když k tomu přidáte ještě smažená jídla plná přepálených tuků, žaludek zůstane zatížený na dlouhé hodiny. Smažené řízky nebo hranolky vyžadují náročnou enzymatickou práci, která opět zvyšuje vnitřní teplotu a unavuje celý organismus. V horkých dnech je proto rozumnější volit jídla o pokojové teplotě, která zbytečně nezatěžují trávicí trakt a dodají energii bez vedlejších saunovacích efektů.