Luštěniny jsou doslova zdraví dopující bombou, i přes to je spousta lidí odmítá z několika důvodů - příliš dlouhá doba namáčení, vaření a také následné nadýmání. Opravdu je nutné se jim vyhýbat?
A čím to je, že nás dokážou luštěniny tolik potrápit? Mohou za to kromě jiného dvě látky, a to lektiny a oligosacharidy. Lektiny jsou tak trochu novým lepkem. Hodně se o nich mluví v souvislosti se zažívacími problémy, lidé se jim vyhýbají. Pro člověka se zdravými střevy ale nemusí být vůbec hrozbou, naopak jsou součástí mnoha zdravých potravin. Jde o látky přirozeně se vyskytující v zrnech obilí, luštěninách a zelenině. Vařením lektiny inaktivujete, pro tělo tak nebudou hrozbou.
Rozklad oligosacharidů rafinóza a stachióza přítomných v luštěninách probíhá až v tlustém střevě střevními bakteriemi, které při své práci produkují odpadní plyny, což způsobuje nadýmání. Vesměs ale nejde o zapáchající plyny, ty mají naopak původ v rozkladu bílkovin. Oligosacharidy jsou látky termostabilní, vařením se tedy nezničí. Jediná šance na jejich minimalizaci je pečlivé máčení a proplachování luštěnin před přípravou. Ale nebojte, při pravidelné konzumaci potravin s oligosacharidy plynatost mizí – tělo si zvykne.
Jak tedy na to, abyste se po luštěninovém obědě cítili dobře?
Nepřepalte začátek
Nejhorší, co při změně stravovacích návyků můžete udělat, je změnit je najednou. Pokud jste doteď jedli hranolky a steak či kaši s párkem, nikam nespěchejte a vrhněte se na to hezky postupně. Luštěninová jídla zařazujte nejdřív 2x až 3x týdně. A zprvu klidně i nenápadně – trochu čočky přisypte do rizota, pár fazolek vhoďte do polévky.
Vaše tělo si začne všímat, že se něco děje, bude se postupně přizpůsobovat, ale nebude to pro něj šok, který by vám vrátilo v podobě bolestí břicha. Zároveň to nebude takový nápor na vaši psychiku, protože tak nepřijdete o svá oblíbená jídla. Tím spíš u své nové stravy zůstanete.
Zpočátku chvíli trvá, než si na nová jídla navykneme a vyladíme chutě tak, abychom si je opravdu užívali. Postupujte pomalu a vytrvale. Po pár týdnech můžete počet „luštěninových“ dnů navýšit. Pro první pokusy volte červenou čočku nebo cizrnu, které bez větších problémů zvládne strávit i necvičené střevo. Z fazolí pak dejte přednost malým fazolkám adzuki nebo mungo, které jsou na trávení méně náročné a plynatost téměř nezpůsobují.
Koření, koření, koření
Vsaďte na koření! Existuje spousta bylinek, které pomohou s trávením a předejdou nadýmání. Mezi nejoblíbenější patří saturejka, majoránka, petrželka, fenykl, anýz či máta. A jestli fandíte exotice, přihoďte do hrnce řasu kombu, která zároveň zkrátí čas vaření.
Namáčet, či nenamáčet?
Okolo namáčení luštěnin panují jisté boje. Tradice velí luštěniny namáčet. Do vody se při tom uvolní mnoho látek, které jsou zodpovědné za nadýmání. Tyjsou ukryté převážně ve slupce, těsně pod povrchem. Namáčením si také zajistíte kratší čas vaření, protože luštěniny se během těch několika hodin v lázni nasáknou, čímž se zvláční a změknou. Na druhou stranu se spolu s nadýmavými látkami do vody uvolňují také zdraví prospěšné látky, o které nechceme přijít.
Závěr tedy je, že namáčení je obecně doporučované právě pro snížení nadýmavosti, pro přípravu luštěnin ale není nutné a lze ho vynechat. Rozhodli jste se namáčet? Tak se držte tohoto postupu – vodu v půlce procesu slejte, namáčené luštěniny propláchněte a zalijte je čistou vodou. Stejný postup opakujte těsně před vařením. A nezapomeňte na propláchnutí také u fazolí z konzervy. Hutný lák je mimo soli také plný nadýmavých látek stejně jako voda po namáčení luštěnin.
Sklenice s vodou jako nutnost
Pamatujete, jak vám ve školce říkali, že se při jídle nepije? To tady rozhodně neplatí. Kdykoli si dáváte jídlo bohaté na vlákninu (a to je rozhodně případ luštěnin), řádně ho zapijte nejlépe sklenicí čisté vody. Aby mohla vláknina rozvinout svůj potenciál čističe střev, potřebuje tekutiny, díky kterým se nafoukne a pomůže správnému zažívání. Jedině tak může působit jako prevence zácpy. Pokud jí neposkytneme dostatek tekutin, působí přesně opačně – zácpu vyvolává.
Nechte pořádně pracovat zuby
Mnohokrát omletá pravda, o to více je ji ale potřeba zmínit i zde. Na tato malá a jednoduchá pravidla máme totiž tendence zapomínat. Pečlivým rozkousáním ulehčujeme práci trávení a předcházíme tak bolestem žaludku, kde se vše mechanicky promíchává. Trávenina bude díky tomu perfektně připravená pro průchod tenkým střevem, přes jehož stěnu probíhá nejvíce vstřebávání živin, tedy potřebujeme, aby jím procházely co nejmenší kousky a my tak získali co nejvíc živin z toho, co sníme.
Využijte enzymy
Jako pití k luštěninovému jídlu si dejte čerstvou šťávu! Díky okurkovému, celerovému, mrkvovému či řepnému freshi do sebe dostanete enzymy. Ty pomohou s trávením. Zároveň neobsahují další dávku vlákniny – té už máte dostatek právě z čočky nebo fazolí.
Klíčení zvládne i začítečník
Poslední tip je už pro luštěninové fajnšmekry. Klíčení je v kuchyni taková vyšší dívčí, ale nebojte se ho. Dopředu si zjistěte, jak na to. Vyžaduje více péče, výsledek však stojí za to! Na trhu najdete velké množství klíčících misek, použít můžete ale i tu podomácku vyrobenou. Třeba z PET lahve.
Zdroj: https://edibleiq.com/articles/why-beans-cause-gas/, https://www.mindbodygreen.com/articles/how-to-get-rid-of-bean-bloat
Sledujte nás na sociálních sítích:
