Sodík patří k minerálům, jež naše tělo sice ke správnému fungování nutně potřebuje, ovšem jehož nadměrná konzumace může mít nepříjemné následky. Většina z nás bohužel dodává svému organismu sodíku moc. Jak tomu zamezit?
Doporučená maximální denní dávka sodíku se u dospělého člověka pohybuje okolo 2 000 až 2 300 miligramů. Pokud jste starší 50 let, neměli byste za celý den přijmout více než 1 550 miligramů tohoto minerálu. Průměrně ovšem přijmeme přibližně 3 500 miligramů sodíku – příliš totiž solíme a nehlídáme si obsah soli v již připravených potravinách. Přitom právě nadměrné solení se podílí na celé řadě zdravotních problémů, jež by nebyly tak vážné, pokud bychom si příjem sodíku hlídali. A co nám vlastně – budeme-li dále nadměrně solit – hrozí? Kromě žaludečních potíží jako jsou vředy apod. či nadměrného zadržování vody v těle je to především hypertenze, tedy vysoký krevní tlak. Od něho se odvíjí celá řada dalších rizik, jako třeba mozková mrtvice, infarkt a další kardiovaskulární potíže.
Jistě, zcela bez sodíku bychom také nepřežili – tento minerál je důležitý pro správnou činnost buněk, podílí se na tvorbě červených krvinek nebo kyseliny chlorovodíkové v našem žaludku, je nezbytný pro správnou činnost ledvin, pro růst, dokáže bojovat proti svalovým křečím. Ovšem ab tohle všechno zvládl, stačí ho našemu tělu téměř nepatrné množství – přibližně 500 mg denně. A tuhle dávku díky svému jídelníčku hravě přijmeme (bohužel i několikanásobně překročíme).
Jak tedy příjem sodíku hlídat a nepřekročit maximální denní dávku?
Vím, co jím
Předně je třeba vynechat z pravidelného jídelníčku všemožné chipsy, popcorn, slané oříšky a jiné solené pochutiny. Dále pak zapomeňte na každodenní obědy či večeře ve fast foodech, pozor si ovšem dávejte i na nejrůznější polotovary, uzeniny, sýry, naložená masa, předpřipravené kořenicí směsi, instantní jídla, pizzu apod. Mimochodem, sůl je i v pečivu, takže do svého denního příjmu započítejte i chléb apod.
Snažte se vyhýbat již hotovým pokrmům, na jejichž přípravu nemáte vliv. Je sice fajn, koupit si v supermarketu již hotové jídlo, které jen „hodíte“ do mikrovlnky a za 2 minuty jíte, ovšem váš příjem soli se tím dost zvýší. Je dobré naučit se při nákupu číst složení potravin – řada výrobců obsah soli uvádí ve složení. Vybírejte pak jen takové výrobky, jež vaši snahu o snížení příjmu sodíku nijak neohrozí. A netýká se to jen hotových pokrmů – hlídejte i obsah soli v potravinách, z nichž vaříte. Že máte se solí při vaření šetřit, není třeba zdůrazňovat.
Kde je také ukrytý sodík
Zaměříte-i se na etikety potravin a hledáte-li v nich obsah soli nebo sodíku, je dobré nespokojit se pouze s tím, že jste našli obsah zmíněných dvou látek. Sodík se totiž skrývá i v dalších přísadách, jež je dobré znát. 
Tak například glutamát sodný (často je psán jen jako „glutamát“, v anglicky psaných etiketách se setkáte s výrazem monosodium glutamate) je sloučenina, která by vám neměla uniknout. Jak už její název napovídá, obsahuje sodíku víc než dost.
Dalším, po čem na etiketách pátrat, je dusičnan sodný (jinak též E 251, sodium nitrate) nebo alginát sodný (E 401, v angličtině sodium alginate). Spousta polotovarů (především asijské instantní nudle s omáčkou či polévky, jež jsou u nás pro svou rychlou přípravu tak oblíbené), mohou kromě výše zmíněných sloučenin obsahovat i sójovou omáčku. Pokud se tedy na takový pokrm chystáte, věřte, že jedna jediná polévková lžíce této omáčky obsahuje 920 mg sodíku. Mimochodem, nenechávejte se ukolébat ani u výrobků deklarujících, že mají nízký obsah glutamátu (nebo že jej neobsahují vůbec), a raději vždy zkontrolujte, zda se sodík neskrývá v jiných přísadách.
Nespoléhat na jedinou chuť
Spousta lidí, kteří si příjem sodíku hlídají – ať už ze zdravotních důvodů nebo protože se rozhodli pro zdravý životní styl –, vám bude tvrdit, že sůl při vaření vlastně nepotřebují. To je pro člověka, jenž je zvyklý vše solit, či dokonce dosolovat, velmi těžko uvěřitelné tvrzení. Ale je to tak. Sůl totiž v pokrmech velmi často přebije ostatní chuti, o něž jsme pak zbytečně ochuzeni. A tak pokud se rozhodnete sůl v jídelníčku omezit, zaměřte se právě na tyto dříve možná trochu opomíjené chuti a naučte se jídlo kořenit tak, aby sůl byla jen případným malým doplňkem, nikoli hlavní složkou ochucení. Nejlépe vám to půjde s nejrůznějšími bylinkami (hodí se prakticky ke všemu a jsou běžně k dostání jak sušené, tak čerstvé, navíc není problém si je pěstovat v květináči), česnekem (ten je navíc velmi zdravý), čili, pepřem, kmínem, zázvorem, skořicí (zdaleka není jen doplněk sladkých jídel, v mnoha kuchyních ji přidávají do kořenicích směsí na maso – a vědí, proč to dělají). Pozor ovšem na kupované kořenicí směsi! Obsahují vysoké procento soli, takže byste jimi nic nevyřešili. Navíc, stačí trochu cviku a zjistíte, že dokážete připravit koření sami. A mnohem chutnější!
Co dělat v restauracích
Jak už jsme naznačili, jídla, jež nepřipravujete sami, můžete ovlivnit jen málo. Ale využijte i toho mála. Vybírejte si restaurace, o nichž víte, že nepřipravují pokrmy z polotovarů – dobrá restaurace si vše připravuje sama. V takových podnicích můžete požádat obsluhu, aby vám vaše jídlo připravil kuchař bez soli. 
Ovšem pozor – netýká se to nejrůznějších polévek či omáček, jež má restaurace připravené na celý den v určitém množství, z něhož servíruje. Takže chtít po kuchaři, aby vám naservíroval třeba neslanou svíčkovou, je prostě nemožné. Vybírejte si proto taková jídla, u nichž to jde, například steaky nebo grilovaná masa, případně ryby. Nebojte, že byste pak museli jíst maso zcela neslané – prostě si jej lehoučce osolíte přímo na stole. Zrovna tak můžete požádat o neslané hranolky nebo pečené brambory, namísto bramborové kaše zvolíte klasické brambory (kuchař je samozřejmě při vaření osolí, ale pravděpodobně ne tolik, jako kaši), namísto hotové zálivky na salát požádáte o olej a vinný ocet, zkrátka možná nevyhrajete cenu pro nejoblíbenějšího hosta roku, ale budete mít jistotu, že víte, co jíte, i když se nemůžete zcela podílet na přípravě pokrmu…
Dejte si čas
Začnete-li s nízkosodíkovou stravou, bude se vám zpočátku zdát, že jídlo chutná mdle, není vlastně dobré a jedině sůl ho může zachránit. Nevzdávejte se, byla by to škoda! Pro začátek zrušte slánku na stole. Jen by vás pokoušela, navíc řada z nás dosoluje u jen ze zvyku. Vydržte prvních pár dnů, než se vaše solí otupělé chuťové buňky zmátoží a budou schopny ocenit dobroty, jež jim servírujete. Zvyknou si na nové chutě, nová koření a vy budete zdravější.
