Kosti, svaly, klouby, chrupavka... Důmyslný systém, který nám umožňuje každodenní pohyb, je zázrakem přírody! Víte, kolik kostí a svalů máme v těle, k čemu slouží chrupavka nebo jaký je největší kloub? Přinášíme vám nejen zajímavosti o pohybovém aparátu, ale také tipy, jak o něj pečovat...
Kosti
Kosti mají celou řadu funkcí – především slouží jako opora, spolu se svaly umožňují pohyb, chrání vnitřní orgány, je v nich uložena kostní dřeň, slouží jako zásobárna vápníku (kostra a zuby obsahují 99 % vápníku v těle)... Kosti jsou spojeny klouby a drží „pohromadě“ díky vazivové tkáni.
Co jste možná nevěděli...
V lidském těle byste našli více než dvě stovky kostí, čtvrtina z nich se nachází v nohou. Nejdelší a nejsilnější je kost stehenní, nejmenší se zase nachází v uchu – je to třmínek, který měří jen přibližně 3–5 milimetrů. Kostra sestavená z kostí, chrupavek a vazů tvoří dohromady přibližně 12 % tělesné hmotnosti.
Jak nás mohou kosti potrápit: Mezi nejčastější onemocnění kostí patří osteoporóza, která je charakterizovaná úbytkem kostní hmoty, takzvaným řídnutím kostí. Důsledkem jsou časté zlomeniny, zejména nebezpečná zlomenina krčku stehenní kosti. Postihuje především ženy ve starším věku, po klimakteriu.
Jak o kosti pečovat: Kloubní a kosterní nemoci vedle dědičnosti a věku ovlivňuje také obezita a nesprávné stravování. Hlídejte si proto váhu, doplňujte vitamin D a vápník (ať už doplňky stravy nebo zvýšenou konzumací mléčných výrobků, brokolice, kapusty, máku, ryb...), věnujte se vhodným pohybovým aktivitám a omezte nadměrnou konzumaci alkoholu a kouření.
Svaly
Svalová soustava je velmi důležitá součást pohybového aparátu, která umožňuje aktivní pohyb, ale i mimiku. Většinu svalové tkáně tvoří voda (okolo 70 %) a bílkoviny (cca 20 %).
Co jste možná nevěděli...
Svalová soustava čítá kolem 600 různých svalů, většina z nich je párová. Celkem představují 30–45 % tělesné hmotnosti člověka! Z toho více než polovina připadá na svaly dolních končetin, 28 % na svaly horních končetin a zbytek na svaly hlavy a trupu.
Jak nás mohou svaly potrápit: Ochabnutím svalstva může dojít k vadnému držení těla a následně i k bolestem, napomáhá tomu především sedavý styl života. Nepříjemnosti může způsobit i natažení svalu (nebo dokonce jeho natržení), které je důsledkem přetížení. Vzniknout může i svalová křeč.
Jak o svaly pečovat: Především trénováním! Pokud necháme kosterní svalstvo zahálet, začne ochabovat. Klíčem je tedy pravidelný pohyb. Aby nedošlo k natažení či ruptuře svalu, je před sportem důležité protažení a rozehřátí svalů. Dbejte také na to, abyste nezatěžovali svaly jednostranně. Při křečích pomáhá dodržování pitného režimu (aby nedocházelo k dehydrataci) a dostatečný přísun minerálních látek (zejména hořčík, ale i vápník, železo...).
Klouby
Kloub je pohyblivé spojení dvou nebo více kostí, díky kterému je možné pohybovat kostí kolem jedné či více os. Fungují tak, že kloubní hlavice jedné kosti zapadá do kloubní jamky jiné kosti. Oba konce kosti (hlavici i jamku) pokrývá chrupavka.
Co jste možná nevěděli...
V našem těle máme více než 100 kloubů! Každý kloub je jiný: kolenní kloub je největší, nejkomplexnější a zároveň nejvíce zatěžovaný. Nejpohyblivějším kloubem v našem těle je ramenní kloub. A nejvíce používaným zase čelistní. V kloubech jsou tlakové receptory, které jsou citlivé na různé faktory, a proto můžeme pociťovat bolest při změnách počasí.
Jak nás mohou klouby potrápit: K nejčastějším onemocněním kloubů se řadí revma, artritida a zejména osteoartróza neboli artróza. Její projevy se našly už u kostěných pozůstatků starých více než 40 000 let! I dnes postihuje miliony lidí na celém světě – výskyt roste přímo úměrně s věkem. Artróza ztrpčuje život více než 40 % šedesátníků. Změna integrity chrupavky se projevuje především silnou bolestivostí v pohybu, v pokročilejších stadiích i v klidu. Nemocí kloubů mohou trpět i zvířata, třeba pes nebo kočka, dle nalezených fosílií postihovala ale i dinosaury!
Jak o klouby pečovat: Vedle postupujícího věku, genetiky, rasy, nitrokloubního poranění a chorob ovlivňujících stav kloubů (např. zánětlivá, hematologická, metabolická či endokrinní onemocnění či svalová dysfunkce) jsou tu i další rizikové faktory a některé z nich můžeme ovlivnit. Patří mezi ně zejména váha, proto se snažte své BMI držet na uzdě. Ruku v ruce s tím jde i správné stravování.
Chrupavka
Mezi jamkou a hlavicí se nachází kloubní štěrbina, vyplněná kloubním mazem (tzv. synoviální tekutinou), který zmírňuje tření, vyživuje kloubní chrupavky a zajišťuje pevné přilnutí kloubních ploch k sobě. Chrupavka působí jako „vystýlka“ kloubů. Pokrývá hlavici a jamku a usnadňuje tak hladký pohyb.
Co jste možná nevěděli...
Tenké části kloubní chrupavky jsou takřka průsvitné, proto se jí říká hyalinní, tedy sklovitá – jedná se o nejrozšířenější typ chrupavky. Také ucho je tvořeno chrupavkou, říká se jí elastická a jedná se o největší chrupavku v těle. A například meniskus či meziobratlové ploténky jsou tvořeny chrupavkou vazivovou. Až 80 % chrupavky tvoří voda.
Jak o chrupavku pečovat: Při poškození chrupavky způsobené osteoartrózou pomáhají látky zvané chodroitin sulfát a glukosamin sulfát, který poskytuje úlevu od bolesti kloubů a podporuje regeneraci, obnovu a ochranu chrupavky, čímž zmírňuje potíže a příznaky a zlepšuje funkci kloubů. Prospěšnou látkou je také aescin, extrakt z jírovce maďalu (kaštanu koňského), který přispívá ke správnému krevnímu zásobení kloubních pouzder, vazů a šlach a podporuje oběh tělních tekutin na úrovni jednotlivých tkání. Pomáhá tak proti otokům a zánětům. Prospěšný je rovněž kolagen v přirozené podobě, který stimuluje imunitní systém a zabraňuje tak tělu, aby si ničilo vlastní kolagen.
