Jíme, abychom zásobili tělo živinami a energií, ale občas o něčem sáhneme ze stresu, frustrace, nudy a smutky. A tím se dostáváme do emoční pasti přejídání. Projídáme se emocemi a přibíráme na váze. V nejhorším případě si vypěstujeme poruchu příjmu potravy. Jak se ze začarovaného kruhu vymotat?
Emoční přejídání vzniká, když jíte, i když nemáte hlad. Například tehdy, když naše stravování ovlivňuje výchova, návyky nebo přesvědčení. Když si přečtete, že po čokoládě se můžete cítit šťastní. Takže je tolik je kdykoliv, když je za jídlem nějaká emoce – smutek, nuda, potřeba se uklidnit nebo klasicky při stresu.
Jaké jsou důsledky
Každý z nás má určitý ideál krásy, kterému bychom se chtěli přiblížit. I kdyby to měly bát jen dvě až tři kila, které chceme zhubnout. Jenže mezi ideálem krásy, jak bychom chtěli vypadat, a přáním, jak bychom se měli stravovat, je jistý rozpor. To znamená, že většinou je nám naprosto jasné, že pizza není stejně zdravá jako salát, ale právě v okamžiku rozhodnutí nastává často právě ten problém. U diet jde především o zákazy, ale čím více si zakazujeme, tím více ho vlastně chceme. Nájezdy na ledničku jsou tak už přednastavené a odolat silnému náporu mozku, je těžké.
Kdy je emoční přejídání problém
Samo o sobě není emoční přejídání špatné. Jako u všeho jde o množství. Pokud budete celý den zaměstnaní ovládáním emocí, budete to v jistém okamžiku problém, a to nejen z hlediska hmotnosti. Je to i velmi vyčerpávající pro naši psychiku.
Jak poznat skutečný pocit hladu
To je fyzicky velmi složité – v těle jsou dva základní hormony, které jsou odpovědné za sytost a hlad, a to jsou leptin a ghrelin. Ty jsou zase závislé na tělesném tuku. Bylo zjištěno, že při BMI nad 30 bodů se pocit sytosti snižuje. Takže čím více tělesného tuku máte, tím méně máte hlad.
Zdroj: brigitte.de, healthline.com
