Když upustíte kousek jídla na podlahu, je opravdu v pořádku ho zvednout a sníst? Vždyť se říká, že do limitu pěti sekund na něm špína a choroboplodné zárodky neulpí. Je to ale pravda?
Ať se přihlásí někdo, komu na zem nikdy neupadl ani drobek nějakého jídla. Samozřejmě, že takový člověk se nenajde – gravitace funguje spolehlivě. Záleží ovšem, jak se kdo k takové situaci postaví. Je pět sekund na podlaze kritickou hranicí, která odděluje jedlé sousto od případu otravy jídlem? Je to trochu složitější. Musí se zvážit, kolik bakterií se dokáže dostat z podlahy na potravu, a navíc jak moc je samotná podlaha špinavá.
Kde se vzalo pravidlo pěti sekund?
Je těžší určit původ často citovaného pravidla pěti sekund, ale až 70 % žen a 56 % mužů ho zná, přičemž ženy častěji než muži konzumují jídlo ze země. Je to ale bezpečné? Nejstarší výzkumná zpráva o tomto pravidle je připisována Jillian Clarke, středoškolské studentce účastnící se výzkumného učňovského programu na univerzitě v Illinois.
Clarke a její kolegové naočkovali dlaždice bakteriemi a poté na ně pokládali jídlo. Uvedli, že bakterie byly přeneseny z dlaždic na gumové medvídky a sušenky (během pěti sekund), ale neudali konkrétní množství „bacilů“, takže těžko říct. To práce laboratoře na Clemsonské univerzitě, jejíž závěry se objevily v odborném časopise Journal of Applied Microbiology (1), byla podrobnější.
Dá si někdo salmonelu?
Vědci naočkovali dlaždice, koberce i dřevěné povrchy salmonelou. Pět minut poté na ně položili jídlo a nechali ho ležet pět, 30 a 60 sekund. Následně akademici měřili množství bakterií přenesených do jídla. A výsledky?
Vědci zjistili, že množství bakterií přenesených do potravin příliš nezávisí na tom, jak dlouho bylo jídlo v kontaktu s kontaminovaným povrchem – zda několik sekund nebo celou minutu. Více záleželo na celkovém množství bakterií na povrchu. Ke kontaminaci dochází tak jako tak. Zdá se, že nejde o to, jak dlouho vaše jídlo chřadne na podlaze, a mnohem více o to, jak je ten kousek podlahy zamořený.
Koberec překvapivě obsadil prvenství
Odhalily se i rozdíly ve druzích povrchů. Koberce se například zdají být o něco lepším místem pro odložení jídla než dřevo nebo dlaždice. Když byl koberec naočkován salmonelou, bylo přeneseno méně než 1 % bakterií. Ale když bylo jídlo v kontaktu s dlaždicemi nebo dřevem, přeneslo se 48 % až 70 % bakterií. Nic moc vyhlídky, že? Zřejmě je lepší sousto, které už jednou spadlo na zem, pro jistotu oželet.
Zdroje: (1) www.ami-journals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2672.2006.03171.x, www.Livescience.com
Sledujte nás na sociálních sítích:
